Černobyl z dílny HBO se momentálně může pyšnit prvním místem mezi nejlepšími seriály nejenom na československé filmové databázi ČSFD, ale také na mezinárodní databázi IMDb.

Černobyl z dílny HBO se momentálně může pyšnit prvním místem mezi nejlepšími seriály nejenom na československé filmové databázi ČSFD, ale také na mezinárodní databázi IMDb. | zdroj: boredpanda.com


Seriál vs. realita: Jak skutečně vypadaly postavy veleúspěšné série Černobyl?

TÉMATA: černobyl | jaderná havárie | televize | seriál | herci

user-avatar

Simona Knotková

13. 06. 2019 | 13:00

Pětidílná televizní série HBO Černobyl je jedním z největších hitů letošního roku. Pojďte se společně s námi podívat, které skutečné osobnosti posloužily tvůrcům jako předloha.

Jared Harris – vědec Valerij Legasov

Zástupce ředitele v Kurčatově institutu atomové energie. Ještě před samotným výbuchem v Černobylu upozorňoval na rizika sovětského reaktoru RBMK, který nedisponoval ochrannou obálkou (kontejnmentem), při ztrátě chladivého média rychle narůstal jeho výkon a regulační tyče při opětovném zasunutí do reaktoru zpočátku zvyšovaly jadernou činnost. Velká část operátorů o těchto vlastnostech reaktoru nevěděla, což pravděpodobně zapříčinilo i černobylskou havárii.

V její vyšetřovací komisi byl Legasov významnou postavou a byl to právě on, který vyzval k okamžité evakuaci města Pripjať. Zatímco se lidé nad ním pokoušeli důvody tragédie a její skutečné dopady na populaci tutlat, on se snažil najít pravdu a tu také mezi veřejností šířit. 27. dubna 1988 byl nalezen mrtvý ve svém moskevském bytě. Jako příčina smrti se uvádí sebevražda oběšením.

Jessie Buckley – manželka hasiče Vasilije Ljudmila Ignatěnko

Dvaadvacetiletá cukrářka z černobylské elektrárny, která se v roce 1983 provdala za hasiče Vasilije Ignatěnka. Společně plánovali rodinu, ale první dítě potratila. Druhé, holčičku Natašu, čekala zrovna v době výbuchu. Radioaktivní havárie ji připravila nejenom o manžela, který zasahoval u požáru reaktoru, ale také o dítě. Dcera se narodila se srdeční vadou a zemřela čtyři hodiny po porodu. Podle lékařů malý plod doslova nasál radiaci z okolí, a tak zachránil matku.

Ljudmila se později znovu provdala a i přes negativní lékařské prognózy potřetí otěhotněla a porodila syna. Dnes by měla žít v Kyjevě.

Adam Nagaitis – hasič Vasilij Ignatěnko

Byl jedním z prvních hasičů, kteří dorazili na místo a hasili požár střechy. Nezvratně si tak nad sebou podepsal ortel smrti – v blízkosti odkrytého reaktoru dostal dávku radiace, která se nedala přežít. S akutním radiačním syndromem byl převezen do moskevské nemocnice, kde se o něj až do posledních chvil starala manželka Ljudmila. Ta byla svědky strašlivé podívané, kdy se její milovaný muž měnil den po dni přímo před jejíma očima. Když řekla sestře, že si myslí, že umírá, byla odbytá slova: "A cos čekala? Dostal 1600 rentgenů. Už 400 je smrtelných. Sedíš vedle nukleárního reaktoru."

Zemřel 13. května 1986, necelé tři týdny po výbuchu. Jeho tělo bylo uloženo do zinkové rakve a zalito betonem.

Stellan Skarsgard – politik Boris Ščerbina

V letech 1984 až 1989 působil jako místopředseda vlády SSSR. Dohlížel na krizové řešení černobylské havárie. V roce 1990 usiloval o post předsedy prezídia Nejvyššího sověta SSSR, ale místo nakonec získal Boris Jelcin. Ještě téhož roku zemřel ve věku nedožitých 70 let.

Pravděpodobnou příčinou smrti byla nemoc z ozáření, kterému byl Ščerbina během výkonu funkce v Černobylu vystaven. Sovětští lékaři měli tehdy ale zakázáno uvádět radiaci jako důvod, a tak o detailech skonu jeho úmrtní zpráva mlčí.

Sam Troughton – vedoucí noční směny Alexandr Akimov

Dohlížel na experiment, který způsobil havárii Černobylu. Když začal výkon reaktoru prudce stoupat, zmáčkl tlačítko AZ-5, které mělo způsobit jeho okamžité odstavení. Zasunutí všech regulačních tyčí s grafitovými hroty ale reakci ještě umocnilo a vedlo k mohutnému výbuchu. K Akimovi se poté donesla informace, že došlo k rozsáhlému poškození reaktoru. Něco takového bylo podle něj vyloučené, proto ještě několik dalších hodin šířil společně s dalšími pracovníky mylné zprávy.

Když se dozvěděl o skutečném stavu věcí, sám se vypravil k vodním pumpám vedoucím k reaktoru a ručně je otevíral. Byl vystaven obří dávce záření, které 11. května definitivně podlehl. Bylo mu pouhých 33 let.

Paul Ritter – vedoucí experimentu Anatolij Ďatlov

I přesto, že výkon reaktoru z neznámých důvodů prudce klesl na 30 MW, trval na pokračování experimentu. Operátorům Akimovi a Toptunovi měl údajně vyhrožovat vyhazovem, pokud jeho příkazy neuposlechnou. Po explozi zarputile tvrdil, že reaktor zůstal nepoškozen. Krátce poté se u něj začaly objevovat příznaky akutní nemoci z ozáření. Jako jeden z mála, kteří se pohybovali v bezprostřední blízkosti výbuchu, nakonec přežil.

V procesu dostal 10 let vězení, ale po pěti letech byl propuštěn. Až do posledních chvil vyznával přesvědčení, že havárii nezpůsobila lidská chyba, ale špatná konstrukce elektrárny. V roce 1995 zemřel na infarkt.

Con O'neill – ředitel továrny Viktor Brjuchanov

Byl označen za jednoho z hlavních viníků tragédie. Trval na dokončení testu reaktoru i poté, co byl experiment na žádost energetických závodů dočasně přerušen. Z původních deseti let vězení si také on odseděl pouhou polovinu. Podle posledních dostupných informací měl žít v Kyjevě. 

Adrian Rawlins – hlavní inženýr Nikolaj Fomin

Po explozi poslal další zaměstnance do 4. bloku. Nevěřil, že reaktor skutečně vybuchl, a přikázal inženýrovi Anatoliji Sitnikovovi, aby se na to osobně šel podívat. Ani poté, co od něj dostal zprávu, že reaktor byl skutečně zničen, tuto skutečnost nepřijal a nařídil, aby byla k reaktoru puštěna voda.

Před procesem se nervově zhroutil a podřezal si žíly. Nakonec dostal stejně jako Ďatlov a Brjuchanov deset let. Není jasné, jaký byl jeho další osud po propuštění na svobodu.

Jamie Sives – zástupce hlavního provozního inženýra Anatolij Sitnikov

Dostal příkazem osobně se podívat na rozsah zničení reaktoru. Doslova byl tak poslán na smrt. Z otevřeného reaktoru obdržel dávku o velikosti 15 Sv. Zemřel 30. května.

Bioroboti

Aby mohl být kolem zničeného reaktoru postaven sarkofág, bylo potřeba nejprve vyčistit střechu a okolí výbuchu od radioaktivního materiálu a grafitu. Technika na nejvíce postižených místech bohužel selhávala, a tak museli být do terénu vysláni živí likvidátoři – bioroboti. Bez těchto bezejmenných hrdinů z lidu by historie Evropy i světa vypadala úplně jinak. Během procesu likvidace rozhodovaly o životě či smrti pracovníka pouhé sekundy.

Ralph Ineson – vedoucí likvidátorů, generál Nikolaj Tarakanov

Byl to on, který posílal muže na střechu. Každé nové skupině uděloval pokyny a motivoval ji k úkolu. Kvůli radiaci mu krvácely dásně a trpěl krvácivým průjmem. Dnes je mu 85 let a při životě ho udržují kvanta léků, které musí denně brát. Série HBO se mu velmi líbila a pochvaloval si výkon herce, který jej ztvárnil.

user-avatar

Simona Knotková

13. 06. 2019 | 13:00

> ExtraStory   |   Inzerce