Ilustrativní foto.

Ilustrativní foto. | zdroj: newcity.com, vintag.es


Sex, drogy a denní boj o život: Přečtěte si šokující zpověď bývalé prostitutky

TÉMATA: sex | prostitutky | usa | 80. léta

user-avatar

Simona Knotková

27. 09. 2018 | 15:00

Nejmenovaná žena pracovala v 80. letech jako prostitutka v ulicích Chicaga. Syrovou a necenzurovanou zpověď ze života na ulici publikovala na serveru Newcity. Některé úryvky z ní si přečtěte v našem článku.

"Stojím před gay barem The Kloset na Broadway. Je teplá letní noc. Mám dvacet čtyři let. Vlezu do prvního auta, které mi zastaví. Jsem sexuální pracovnice, ale v osmdesátkách nám říkají prostitutky nebo pouliční pracovnice. Když to děláme v hotelu, jsme holky na zavolání. Zajímavé, jak lidem dlouho trvalo uvědomit si, že i tohle je práce a zaměstnaní. Nikdo z nás netušil, že jednoho dne budeme všechno vyřizovat online a budeme používat mobily. Internet tehdy ještě neexistoval a my musely vyrážet do ulic..."

O životě před dráhou prostitutky: "Jak to všechno začalo? Neměla jsem normální dětství, ale kdo dnes má? Copak nepochází všichni z té atrapy na rodinu s jedním rodičem? Žádné peníze, žádný otec, bez šance zapadnout? Děti se vám ve škole smějí a dobírají si vás. Pak přijdete domů, kde si vás zase rodina dobírá, protože děti si vás dobírají. Jednoho dne zkusíte drogy nebo alkohol a poprvé v životě se cítíte mocní. Říkáte si: 'Tohle je ono. Tohle je to, co budu dělat po zbytek svého života.' A tak to děláte."

O první zkušenosti: "Když jsem se po vysoké přestěhovala do bytu mezi Broadway a Halstedem, byla jsem závislá na drogách a alkoholu. Sexem jsem se ale ještě neživila. Jednou jsem se vracela z nákupu, když mě sledoval nějaký chlápek. Ve vstupní hale domu si sundal kalhoty, olízl mi botu a začal masturbovat. Bylo to jako v nějakém filmu. Vypadalo to jako nějaký vtip. Nikdo nás neviděl. Když skončil, vložil mi do ruky pár bankovek. Ani se mě tehdy nedotknul. Tehdy jsem poprvé poznala, jaké to je. Nechte chlápky dělat, co chtějí, a dostanete rychlé, snadno vydělané prachy."

O nebezpečí práce na ulici: "Když jste tam venku, nemyslíte na to, jaké nebezpečí vám hrozí. Kromě toho jsem na pervitinu. Tihle chlápci dokážou být hrubí a odporní, ale když jsem sjetá, dokážu si to užít. Lidi, kteří nejsou závislí, neví, že existují tři stavy: jste sjetí; jste sjetí z toho, že budete sjetí; jste sjetí z toho, že děláte riskantní věci, když jste sjetí. Mohla bych tohle dělat střízlivá? Ne! Prvně byste mysleli na to, jakou ostudu děláte svým rodičům, učitelům, přátelům. Pak byste začali přemýšlet o nebezpečí."

"Jaké nebezpečí vám venku hrozí? Spíš by se dalo říct, co vám nehrozí. Můžete být okradeni, znásilněni, podvedeni, zmláceni, ubodáni, zastřeleni, uškrceni a samozřejmě také zatčeni. Můžete dostat pohlavní nemoc. Jednou jsem otěhotněla. Nemyslíte ale na to, protože když jste sjetí, máte pocit, že jste neprůstřelní. A i když to zní divně, když to všechno přežijete, nakonec se cítíte bezpečně. Zná to každý, kdo si prošel nějakým traumatem, ať už ve válce či na ulici. To je důvod, proč nezničíte závislost tím, že drogy legalizujete. Nebezpečí je součástí toho, že jste sjetí. Uklidňuje vás."

O zavražděných prositutkách: "Jsem bílá, takže nemám žádného pasáka. Černé holky, které pasáky mají, občas končí uškrcené. Slýcháte to pořád. Holka nalezená mrtvá v kontejneru. Nikoho to nezajímá."

O závislosti na sexuální práci: "Jsem naprosto závislá na získávání klientů. Žádná závislost není jako tahle. Je v tom cash, sex, pozornost, 'láska', drogy, moc, hazard, dobrodružství, ego, pouliční divadlo. Jste strůjci svého štěstí, a když vyváznete bez újmy, zažíváte vzrušení. Takhle nějak se musíte cítit, když vyloupíte supermarket a nedostanou vás. Čím je to nebezpečnější, tím je větší úleva. Pokaždé když vám všechno projde, neříkáte si, že máte jenom štěstí, ale že jste nezničitelní. Je to tak návykové, že jeden klient mi povídal, že viděl holku, která chodila ulicí jako zombie a chlápkům je kouřila bez zaplacení."

O svých klientech: "Také naši klienti jsou závislí. Pro některé je to práce na plný úvazek. Vídáte je tu celé dny. Jeden chlápek dokonce jezdí okolo bez kalhot. Stejně jako my je vzrušuje nebezpečí. Jsou závislí na pocitu, když je někdo nezatkne, nejsou oloupeni a nezjistí to jejich manželky. Většina z nich je ženatá. Někteří z nich vidí denně tolik holek, kolik my vidíme zákazníků."

O konci řemesla: "Dnes už se neživím jako sexuální pracovnice. Potkala jsem někoho, kdo mě miluje tolik, že jsem se naučila milovat sama sebe, jak se říká ve dvanácti krocích. Stál za mnou skoro dva roky, než jsem konečně byla schopná se svého povolání vzdát. Začala jsem taky docházet do terapeutických skupin. Teprve nyní si uvědomuji, jak moc jsem riskovala a jaké štěstí mám, že jsem přežila."

 

user-avatar

Simona Knotková

27. 09. 2018 | 15:00

> ExtraStory   |   Inzerce