U Tuaregů se ženy těší sexuální svobodě před svatbou i po ní.

U Tuaregů se ženy těší sexuální svobodě před svatbou i po ní. | zdroj: Daily Mail


Sex na Sahaře: Mezi muslimy existuje kmen, kde ženy nezahalují tvář a těší se sexuální svobodě i po svatbě

TÉMATA: etnika | afrika | sahara | islám | sex

user-avatar

Markéta Oderská

28. 09. 2015 | 15:00

Po staletí křižuje saharskou poušť tajemný kmen pouštních nomádů Tuaregů. Přijali sice islám, ale dál se drží svých prastarých domorodých tradic. Ty jsou mnohdy liberálnější než na zvyky Západě. Leckterá Češka by tuarežským ženám mohla jejich privilegované postavení závidět!

Než se tuarežská dívka vdá, může mít lásek, kolik jen chce. Užívá si v tom naprosto stejné svobody jako chlapci a její rodina jí to toleruje. Vše přitom probíhá v naprosté diskrétnosti. Nápadník se v noci vplíží bočním vchodem k ženě do stanu a jeho řádně vycvičený velbloud na něj čeká v tichosti před stanem. Dvojice spolu stráví noc a rodina dívky, která stan obývá, zdvořile předstírá, že si ničeho nevšimla. Ještě před východem slunce se muž odplíží pryč. Pokud jeho milá přijme příštího dne jiného nápadníka, je to v pořádku, všichni její volbu respektují. Než se dívka vdá, pozná tak více mužů. Ovšem ani po svatbě nepřijde o svobodu a je jí dovoleno si dopřát mimomanželský sex.

Mladá žena z kmene Tuaregů

Rozvod není mezi Tuaregy ničím neobvyklým ani skandálním, rozdíl je jen v tom, že jej neprovází žádné hádky, spory a soudní tahanice. Ženě automaticky připadnou všechny děti a ponechá si i veškerý majetek včetně stanu a zvířat, což je pro Tuaregy tím největším bohatstvím. Muži zůstane jen jeho velbloud a s ním se vrací do stanu své matky.

Tuarežské ženy

Není žádnou hanbou být rozvedenou ženou. Rodiče naopak své dcery hned posílají na takzvané rozvodové večírky, aby dali všem mužům na vědomí, že jsou opět volné.

Společnost Tuaregů je matrilineální.

Politiku kmene sice dělají muži tím, že se spolu schází a debatují, ovšem ženy v zákulisí tajně tahají za nitky a muži jim i v této oblasti často ustupují.

Společnost Tuaregů je organizována na matrilineálním základě, což znamená, že původ rodin se odvozuje od matek a dědí se v ženské linii. Muž tak odkáže majetek spíše synu své sestry než svému potomkovi, neboť mateřství je na rozdíl od otcovství jisté.

Zeťové mají před tchýněmi obrovský respekt. Nedovolí si před ní jíst ani říct o jídlo.

O výjimečné úctě, které se ženy mezi Tuaregy těší, svědčí i pro západní svět poměrně neobvyklá kmenová etiketa. Ta velí, že muž nesmí jíst tváří v tvář ženě, s níž nemá sexuální poměr. Je obzvlášť hrubě nezdvořilé, aby zeť jedl před svou tchýní. Tuaregové by si nikdy nedovolili sami říct o jídlo ani o vodu. Přesto a možná právě proto jsou však Tuaregové velmi pohostinní, a to i k cizincům.

Nikoli ženy, ale muži si tu zahalují tvář.

Ačkoliv přijali islám, jejich zvyky jsou pro většinu muslimského světa naprosto nepřijatelné. U Tuaregů si tvář zahalují jen muži, ženy ji nechávají nezahalenou. Důvod je prostý. „Ženy jsou krásné,“ vysvětlují tuarežští muži. „Rádi se na jejich tváře díváme.“ Proč ale oni sami si pečlivě halí hlavu do indigově modrých šátků, zůstává pro etnografy tajemstvím.

Kmen v poušti většinou vede nevidomý, který má vysoce vyvinuté ostatní  smysly a dokáže tak vybrat bezpečnou cestu skrze pohyblivé písky.

Není tomu tak dávno, co se Tuaregové ve snaze uhájit si svoji nezávislost spolčili s extrémistickými islamistickými skupinami. Toto spojenectví se však již rozpadlo a nyní Tuaregové žijící na jihozápadě Libye čelí nové hrozbě v podobě Islámského státu, zatímco Tuaregové z Mali, Nigeru a severní Nigérie se potýkají s teroristickou skupinou Boko Haram. V souvislosti s tím lze u Tuaregů pozorovat jistý posun, či lépe řečeno krok zpět. Tak například více žen začalo nosit muslimský šátek hidžáb. Potvrzuje to i Andy Morgan, manažer hudební tuarežské kapely Tinariwen. Podle něj někteří Tuaregové považují svou vlastní kulturu za zpátečnickou a neslučitelnou s moderním světem. „Byli by raději, kdyby si jejich lid osvojil arabštinu, jazyk koránu a muslimského světa. Považují některé další aspekty tuarežské kultury, zejména hudbu a tanec, za nemorální a bezbožné a nesouhlasí, aby se tuarežské ženy těšily takové svobodě a postavení jako doposud,“ říká.

Zachová si nová generace Tuaregů svoji starou kulturu a tradice?

Nezbývá než doufat, že si starobylý kmen udrží svůj jazyk a jedinečnou kulturu, na kterou byl doposud tak hrdý. „Oni věří, že jsou lepší rasou, jsou velmi hrdí, považují se za lepší, než jsme my. Možná se jim jiné kultury jeví poněkud stupidními, troufám si říci primitivními,“ tvrdí fotografka Henrietta Butlerová, která se o Tuaregy zajímá od roku 2001, kdy se s nimi poprvé setkala a byla jejich kulturou naprosto fascinována.

 

> ExtraStory   |   Inzerce

témata

Komentáře ( )

user-avatar

Markéta Oderská

28. 09. 2015 | 15:00