Nejvíc se do povědomí veřejnosti zapsal Jan Tříska jako učitel Hnízdo v Obecné škole režiséra Jana Svěráka.

Nejvíc se do povědomí veřejnosti zapsal Jan Tříska jako učitel Hnízdo v Obecné škole režiséra Jana Svěráka. | zdroj: novinky.cz


Shakespearovský hrdina Jan Tříska: Útěk přes železnou oponu, triumfální návrat a nečekaný pád

TÉMATA: herci | filmy | jan tříska

user-avatar

Yvonne K.

25. 09. 2017 | 16:45

Život česko-amerického herce Jana Třísky, který se uzavřel nešťastným pádem z Karlova mostu do Vltavy, má takřka parametry shakespearovského příběhu. Z opěvovaného symbolu divadelního a filmového mládí se po roce 1968 stal politickým vyvrhelem, následovala emigrace a jméno nadaného herce mělo na dvacet let upadnout v zapomnění. Místo toho sklízel úspěchy v zámoří a je považován ze nejúspěšnějšího českého herce, který se prosadil v americkém filmu. Po změně režimu v roce 1989 se Jan Tříska vrátil do českého povědomí jako nezapomenutelný Igor Hnízdo ve filmu Obecná škola.

Pohybově nadaný Jan Tříska chtěl být původně tanečníkem, ale rozmluvil mu to herec Karel Höger, který si ho všiml na jedné z recitačních soutěží. “O přestávce za mnou přišel a zeptal se, co chci studovat. Odpověděl jsem: tanečníka. A on: můžete být dobrým hercem,” vzpomínal Tříska. S Marií Tomášovou ve Shakespearově dramatu Romeo a Julie, Národní divadlo, 1963.

Vystudoval tedy herectví na pražské DAMU a stal se historicky nejmladším členem činohry Národního divadla. Tam exceloval mimo jiné jako nezapomenutelný Romeo a ve svých pětadvaceti letech se stal symbolem nastupujícího hereckého mládí. Po sedmi letech ze zlaté kapličky odešel a s režisérem Otomarem Krejčou zakládají Divadlo za branou, které se stává nejslavnějším českým divadlem ve světě, pořádající zájezdy i po západní Evropě. Vedle divadla Tříska točí i filmy a televizní hry a často je obsazován do rolí temperamentních a lehkomyslných mladíků (Srpnová neděle, Lidé z maringotek, Radúz a Mahulena). 

Když v roce 1968 podepsal provolání Dva tisíce slov, začal mít s režimem vážné problémy. Navíc mu přitížilo jeho přátelství s Václavem Havlem, se kterým deset srpnových dnů bojovali proti sovětské okupaci – Tříska četl v libereckém rozhlase Havlovy vzrušené komentáře k tehdejšímu dění. Krom toho šel Havel Třískovi za svědka, když si ve stejném roce bral herečku Karlu ChadimovouJan Tříska a Magda Vašáryová, Radúz a Mahulena

On i jeho manželka se pak často ocitali bez práce. Divadlo za branou bylo v roce 1972 výměrem ministerstva kultury zrušeno a Jan Tříska se ocitl na dlažbě. Každý se ho pak bál zaměstnat. „Z milosti jsem hostoval na Kladně, kam byl také vyhnán režisér Václav Špidla, který mně dal titulní roli ve Faustovi. Byl jsem tak bláhový, že jsem na premiéru pozval přítele Václava Havla, tehdy již disidenta. Seděli jsme v klubu a okamžitě jsme to měli všichni polepený,“ sdělil herec před časem Lidovkám.

Naštěstí pak ale získal angažmá v Městských divadlech pražských, odkud ho ale po pěti letech vyhodili za to, že se šel podívat do hospodského sálu v Horních Počernicích na Havlovu Žebráckou operuS Václavem Havlem Jana Třísku pojilo dlouholeté přátelství.

Situace se vyhrotila v lednu 1977. Jan Tříska se dovídá od finského velvyslance, jehož sídlo bylo naproti domu v pražských Střešovicích, kde tou dobou s Chadimovou bydleli, že zatkli Václava Havla. Tehdy v něm uzrává rozhodnutí emigrovat.  „Nebyl jsem nucen emigrovat. Já jsem byl nucen svým svědomím,” vyjádřil se herec po letech ke své emigraci. Pro něj i jeho ženu Karlu to nebylo lehké rozhodnutí. Měli dvě malé dcery a opouštěli dům, do jehož rekonstrukce v předchozím roce vložili všechny své úspory.

Jejich novým domovem se měla stát Kanada, kde žili otec a bratr Třískovy manželky. Předstírali, že odjíždějí na 14denní dovolenou na Kypr. Proto si s sebou sbalili jen letní věci jako plavky a trička a šály, čepice a palčáky, které by v Kanadě opravdu potřebovali, nechali doma, aby při hraničních kontrolách nevzbudili podezření. Jan Tříska se svou manželkou Karlou Chadimovou, 2002. Foto: Kundrát / CNC / Profimedia

Na Kypru požádali o politický azyl a skončili pak v uprchlickém táboře v Řecku. Čtvrt roku tam čekali na imigrační dokumenty do Kanady.

“V Čechách se ze mě stal reakcionář a kontrarevolucionář a zločinec, který utekl přes hranice, a navíc s sebou unesl dvě nezletilé děti. Podle komunistických zákonů patřily děti socialistickému státu,” řekl Tříska v rozhovoru pro časopis Reflex.

Jen pár měsíců po útěku už Tříska hrál v New Yorku ďábla Wolanda v Mistrovi a Markétce. „I když neuměl dostatečně anglicky, svým projevem a osobností strhl obecenstvo,“ psaly kritiky. S angličtinou mu tehdy obětavě pomáhal Jiří Voskovec. “Sedávali jsme spolu na malé zahrádce a on s laskavou trpělivostí prošel celou moji roli, větu za větou,” objasnil herec. Jako střelec ve Formanově filmu Lid versus Larry Flynt

Celá rodina později přesídlila do Spojených států. Tříska bral zavděk jakoukoli rolí, aby uživil sebe i svou rodinu. “Museli jsme se uskrovnit a doslova počítat každý cent. Děti chodily do školy, potřebovaly boty, oblečení a knížky,” vysvětloval pro Reflex.

V Americe se stal dokonalým a disciplinovaným profesionálem, celkem si tam zahrál ve 44 filmech. Je tak jedním z mála českých herců, kteří se dokázali prosadit v zahraničí. Pracoval často s Milošem Formanem, např. ve filmu Ragtime (1981) nebo ve snímku Lid versus Larry Flynt (1996), kde ztvárnil roli střelce. Účinkoval  v seriálu Highlander: The Raven (1998). V témže roce si zahrál spolu s Robertem De Niro a Jeanem Reno ve filmu Ronin (1998). Jeho divadelním vrcholem byla role Jepichodova v Čechovově Višňovém sadu, který režíroval Peter Brook

Po sametové revoluci měl Jan Tříska možnost vrátit se do své vlasti a znovu se připomenout českým divákům. Od Jana Svěráka dostal v roce 1991 svoji životní roli – přísného učitele Igora Hnízda ve filmu Obecná škola, který byl dokonce nominován na Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Druhou nominaci získal s filmem Želary (2003). O rok dříve, v roce 2002 byl oceněn Cenou Alfréda Radoka za výkon v hlavní roli Krále Leara na Letních filmových Shakespearovských slavnostech. Jan Tříska jako Král Lear

Do České republiky se Jan Tříska však natrvalo nepřestěhoval, dál bydlel v Los Angeles, kde jeho manželka Karla Chadimová vede restauraci luxusního losangeleckého hotelu Bel Air. Vyhovovalo mu létat mezi Evropou a Amerikou. “Jsem doma všude. Nebo možná nikde,” prohlásil.

Zcela symbolicky ho však smrt zastihla v rodné Praze, dva dny poté, co za nevyjasněných okolností skočil nebo spadl z Karlova mostu do Vltavy. Bylo mu osmdesát, byl údajně zdráv a v dobré kondici a právě měl začít točit svůj další film...

 

user-avatar

Yvonne K.

25. 09. 2017 | 16:45

> ExtraStory   |   Inzerce