Dřevěná napodobenina šibenice v Chlístovicích na Kutnohorsku.

Dřevěná napodobenina šibenice v Chlístovicích na Kutnohorsku. | zdroj: natreku.cz


Šibenice Jana Roháče z Dubé připomíná jeho potupnou popravu

TÉMATA: česko | husité | hrad | zřícenina | poprava | středověk

user-avatar

Václav Pokorný

11. 09. 2019 | 10:00

Mezi významná období české historie patří husitské války. V této souvislosti nelze nevzpomenout na posledního husitského hejtmana, Jana Roháče z Dubé. Po prohrané bitvě u Lipan pokračoval v odporu ze svého hradu Sion. Byl však přemožen a za tři dny potupně oběšen v Praze. V Chlístovicích na Kutnohorsku je možné spatřit zmenšenou kopii jeho šibenice.

Rytíř Jan Roháč z Dubé (1380 – 9. 9. 1437) byl od začátku husitských válek stoupencem radikálního husitského směru táboritů. Roku 1420 bojoval po Žižkově boku proti křižákům na Vítkově a o čtyři roky později se účastnil bitvy u Malešova, kde se utkali táborité s pražany (husity pražského křídla). V roce 1427 se stal čáslavským hejtmanem

Po prohrané bitvě u Lipan (1434) se nesmířil s mírovým jednáním umírněných husitů a se skupinou svých věrných se přesunul na svůj hrad Sion u Kutné Hory. Odtud pokračoval v odporu vůči císaři Zikmundovi. Ten na pražském sněmu označil Roháče za zemského škůdce a vyslal proti němu uherské a české vojsko. 

Dobývání Sionu nebylo vůbec lehké, protože ho obklopovaly mohutné hradby, valy i příkré stráně ze tří stran. Po čtyřech měsících obléhání byl však díky léčce a rychlé akci hrad dobyt a Jan Roháč se všemi obránci zajat a poté odvezen do Prahy.

Když ho předvedli před krále, začal zatčený Roháč vykřikovat, ať mu raději oči vyloupají, než aby musel na nenáviděného Zikmunda koukat. To krále tak popudilo, že nařídil Roháče podrobit strašlivému mučení.

 Zdeněk Štěpánek v hlavní roli v prvním českém barevném filmu Jan Roháč z Dubé (1947)

Následujícího dne, 9. září 1437, se konala poprava. Narychlo vystavěli za Prahou na návrší šibenici ze dřeva, z něhož se původně měl stavět nový krov na Týnský chrám. Šibenice byla veliká, okrouhlá a třípatrová. Jan Roháč byl oděn ve sváteční panský šat, opásán zlatým pásem a na krku měl zlatý řetěz. A za ten zlatý řetěz jej potupně pověsili doprostřed šibenice na nejvyšší patro. Spolu s ním na šibenici skončila i jeho zajatá sionská posádka 52  spolubojovníků. Mnozí přihlížející se neubránili slzám. Mezi lidmi se začalo šuškat, že také Ježíše při cestě na Golgotu oblékli žoldnéři do šarlatového pláště. 

Tři měsíce po Roháčově popravě Zikmund zemřel a mezi lidmi se šířila pověst o boží odplatě. Choroba, kterou Zikmund trpěl, se navíc v tehdejší terminologii nazývala pekelný oheň, což ještě více umocňovalo představu o božím hněvu.

V roce 2007 si obec Chlístovice, na jejímž území zřícenina hradu Sion leží, připomněla 570. výročí od jeho dobytí a zajetí husitské posádky. Místní kronikář Bohuslav Ryšánek v této souvislosti získal mnoho poznatků i informací o popravě Jana Roháče a podle dobových nákresů připravil ve spolupráci s obyvateli obce zmenšeninu Roháčovy šibenice. Ta má jen jedno patro, nicméně působí zcela věrohodně a připomíná smutné důsledky dobytí hradu Sion.

user-avatar

Václav Pokorný

11. 09. 2019 | 10:00

> ExtraStory   |   Inzerce