Sibiřské petroglyfy z pohoří Altaj jsou staré asi 10 000 let.

Sibiřské petroglyfy z pohoří Altaj jsou staré asi 10 000 let. | zdroj: The Siberian Times


Sibiřské petroglyfy jsou starší, než se předpokládalo. Neznámý národ si kresby předkreslil

TÉMATA: archeologické objevy | rusko | sibiř | petroglyfy

user-avatar

Irena Gruberová

26. 08. 2015 | 13:12

Nová expedice, kterou ruští archeologové podnikli do náhorní plošiny Ukok v Altaji, přinesla důkazy, že skupina tamních petroglyfů je mnohem starší, než se původně předpokládalo. Úchvatné kresby vyryté do sopečného kamene totiž odpovídají paleolitické tradici z doby před osmi až deseti tisíci lety.

Náhorní plošina Ukok, nalézající se v samém srdci jihozápadní Sibiře, je známa hlavně pozoruhodnými nálezy hrobů a mumií, které tu po sobě zanechali Pazyrykové, kočovný lid, který který před 2500 lety žil v pohoří Altaj. Jeho snad nejslavnější představitelkou je Ledová panna, nazývaná též Princezna Ukok, která proslulá tím, že si tetovala paže.

V roce 1992 se v této části Ruska, oplývající zásobami wolframu a molybdenu, našly též v kameni vytvořené petroglyfy, datované do doby před 5 tisíci lety. Poslední výzkumy však ukazují, že některé z nich jsou mnohem starší.

Mezinárodní tým ruských a francouzských vědců, který tu v červenci prováděl výzkum, získal data naznačující, že petroglyfy možná pocházejí z doby před 8 až 10 tisíci lety, kdy ustoupil ledovec, což lidem umožnilo do této části Ruska proniknout. „Kdybychom něco takového našli kdekoli ve Francii, nepochybovali bychom, že jsou paleolitické, ale zde na Sibiři potřebujeme zjistit jejich stáří,“ prohlásili francouzští archeologové, když poprvé uviděli sibiřské petroglyfy.

Přesnému datování petroglyfů však brání extrémně větrné podmínky, kterým je náhorní plošina vystavena, takže okolní vrstvy hornin neposkytují relevantní stratigrafii. „Nemůžeme tady použít klasické archeologické metody datování a musíte tak hledat jiné, inovativní způsoby, jak to zjistit,“ vysvětlila Lidia Zotkinová z Novosibiřské státní univerzity.

Skica zvířete

Badatelé ovšem zjistili něco jiného. Pomocí mikroskopu s dvacetinásobným zvětšením objevili na povrchu kamene stopy po poškrábání kamenem. „Evidentně si dávní lidé nejprve naškrábali do kamene nákres nebo šablonu a teprve pak vyryly petroglyfy,“ uvedla archeoložka. Vědci se nyní pokoušejí určit, zda pravěcí mistři použili k rytí petroglyfů kamenné, či kovové nástroje. Pokud by se potvrdil kov, hypotéza o paleolitickém datování by vzala za své. Zatím však vše hovoří ve prospěch kamenné industrie.

Vytvoření petroglyfů bylo neobyčejně těžké, neboť byly ryty do ryolitu, což je druh vyvřelé horniny s velkým obsahem křemene, který je dosti tvrdý. Krom toho ledovec povrch kamene vyleštil a vytvořil na něm krustu podobající se vrstvě laku. Do něčeho takové rýt obrázky je téměř nemožné, nejprve je třeba tuto krustu prorazit.

„Udělali jsme experiment a přišli na to, že nejprve je třeba kámen seškrabat a připravit tak, aby se do něj dalo rýt. Prozkoumali jsme stopy našeho škrábání pod mikroskopem a zjistili, že se shodují s těmi starobylými,“ upozornila Zotkinová.

Petroglyfy se našly na nejodlehlejším místě Ruska – náhorní plošině Ukuk na Sibiři.

Bohužel dosud archeologové nenašli v okolí žádné stopy po osídlení z doby kamenné, takže není známo, kdo si s kamennými obrazci před tolika lety dal tu práci. Je to zřejmě tím, že klima v Ukoku konzervaci takovýchto památek zrovna nesvědčí. „Ale já myslím, že je to otázkou času,“ namítá Zotkinová. „Dříve neb později paleolitická naleziště najdeme a získáme víc informace o lidech, kteří tyto obrazy vytvořili,“ míní archeoložka.

 

 

user-avatar

Irena Gruberová

26. 08. 2015 | 13:12

> ExtraStory   |   Inzerce