Rekonstrukce kostýmů sibiřského krále a jeho partnerky

Rekonstrukce kostýmů sibiřského krále a jeho partnerky | zdroj: siberiantimes.com


Sibiřský Tutanchamon trpěl rakovinou prostaty, do hrobu s ním musela i jeho žena

TÉMATA: archeologie | objevy | rusko | sibiř | skytové

user-avatar

Irena Gruberová

27. 02. 2016 | 12:00

Pozůstatky tajemné ženy ležící v hrobce po boku "starověkého sibiřského cara" představují pro archeology hádanku. Zatímco z kostí panovníka vědci vyčetli, že podlehl rakovině prostaty, třicetiletá žena zemřela ze záhadných okolností. Vědci se přiklánějí k teorii, že byla možná uškrcena nebo otrávena jedem.

Velkolepá hrobka plná zlata svědčí o tom, že pohřbený muž byl významný vládce. Rozbor jeho kostí prozradil, že mu bylo mezi 40 až 50 lety a trpěl rakovinou prostaty. „Jde o nejstarší zdokumentovaný případ této nemoci,“ prohlásil paleopatolog Michael Schultz z Göttingenské univerzity. Podle všeho v posledních letech svého života už nemohl ani chodit.

Kostra muže a ženy pohřbených vedle sebe.

Partnerce, které bylo přiznáno v hrobce čestné místo po náčelníkově boku, bylo okolo třiceti let. Zda byla královnou, nebo konkubínou, není jisté. Protože však měla stejné ozdoby jako muž, těšila se stejně jako on vysokému statusu. Příčinu její smrti však vědci neodhalili. To je přivedlo na myšlenku, že mohla být buď uškrcena, nebo otrávena, aby následovala svého muže do posmrtné říše. Ať už dobrovolně, nebo z donucení, tato žena mohla být jednou z lidských obětí dávného pohřebního ritu. O něm se v souvislosti se Skyty ostatně zmiňuje už starořecký historik Hérodotos. „Hérodotos popisuje, že když vojenský vůdce zemřel, jeho nejbližší kruh – manželka (konkubína), tělesní strážci, rádci, služebníci – byli zabiti. Protože byli jeho vlastnictvím, museli ho následovat do hrobu. A my jsme tu našli jisté důkazy o jejich zavraždění,“ uvedl profesor Hermann Parzinger z Nadace pruského kulturního dědictví.Místo nálezu v Údolí králů v ruské republice Tuva.

Hrobka, jíž se dostalo pojmenování Aržan 2, byla objevena v sibiřském Údolí králů v republice Tuva, považované za jedno z nejtajemnějších oblastí v Rusku. Odkryta byla sice už v roce 2001, ale její obsah archeologové dál zkoumají. V nekropoli, kterou po sobě zanechala tajemná civilizace Skytů, se dosud našlo 35 lidí – 16 mužů, 13 žen, pět dětí, k tomu hromada kostí, které se dosud nepodařilo identifikovat, a 14 koster koní. Ti všichni kromě královy ženy pocházeli ze stejné íránské etnické a jazykové skupiny. „Všichni, co tu byli pohřbeni, byli místní kromě jedné osoby – královny, což nám dává důvod přemýšlet o dynastickém sňatku,“ řekl profesor Konstantin Čugunov z Historického muzea v Petrohradu. Krátký meč akinak

Zatímco královna (konkubína) nevykazuje žádné známky násilné smrti, jiná ženská lebka byla na čtyřikrát proklána nějakým ostrým válečným nástrojem. V lebce jednoho muže se zase dochovaly třísky z dřevěné palice, s níž ho zřejmě usmrtili. U dalších ostatků pak archeologové objevili stopy po úderech do hlavy sekerou. V jiných případech byli oběti buď uškrceny, nebo otráveny jedem. 

Utopený v zlatě

O výjimečné moci muže, jemuž se dnes přezdívá sibiřský Tutanchamon, svědčí okázalá výbava jeho hrobu. Je v ní okolo 9 300 ozdobných předmětů včetně náušnic, přívěsků, spon, ozdobné zbroje a bezpočtu zlatých korálků. Měřeno na váhu to dělá více než 20 kilogramů zlata. Mnohé z ozdob mají na sobě figurky či reliéfy zvířat. Ředitel historického muzea v Petrohradu Michail Pjotrovskij tuto kolekci artefaktů označil za „encyklopedii skytského zvířecího umění“, neboť zachycuje všechna zvířata, která se kdy prohnala tímto regionem, ať už to byli panteři, lvi, velbloudi či jeleni.

Svrchní šat krále byl ozdoben tisíci drobnými figurkami panterů.

„Tohle je původní styl Skytů z Altaje, který se nakonec dostal do oblasti Černého moře a posléze přišel do kontaktu se starověkým Řeckem. A téměř se podobá stylu art nouveau,“ podotkl Pjotrovskij. Tento fakt uvedl experty do rozpaků, neboť něco takového nečekali u nomádů nocujících pod stany, kteří v té době neměli mít ještě žádné styky se starořeckým civilizačním okruhem. „Tihle lidé byli excelentními řemeslníky. To vrhá na životní styl Skytů nové světlo,“ tvrdí například Anatojil Nagler z Německého archeologického institutu. „Láme to stereotypy o tom, že Skytové byli jen divokými jezdci a válečníky, kteří kočovali a zabíjeli jiné lidi. Oni ale měli vysokou úroveň kultury,“ dodává.

Jiní vědci však namítají, že tito nomádi hlavně zaměstnávali zkušené řemeslníky z jiných, usedlých komunit, kteří pro ně vyráběli šperky a umělecké předměty. Další věci mohli získat loupením či směnným obchodem. Ostatně některé nálezy pocházejí až z oblasti, kde dnes leží Čína, a jiné zase od Kaspiku, vzdáleného tři tisíce mil.  

user-avatar

Irena Gruberová

27. 02. 2016 | 12:00

> ExtraStory   |   Inzerce