Na vrcholu Nákla stojí dřevěný liliový kříž a pískovcová socha Sáma.

Na vrcholu Nákla stojí dřevěný liliový kříž a pískovcová socha Sáma. | zdroj: wikipedia commons


Skrývá bájný vrch Náklo u Ratíškovic velkomoravskou metropoli Veligrad?

TÉMATA: velká morava | veligrad | sámo | velkomoravská říše | archeologie

user-avatar

Václav Pokorný

14. 09. 2019 | 09:30

Náklo je 265 metrů vysoký vrch nedaleko obcí Ratíškovice a Milotice v okrese Hodonín. Své okolí převyšuje asi o 60 metrů a z jeho vrcholu je rozhled směrem na Chřiby i Bílé Karpaty. Právě zde se mohlo, dle jedné z teorií, v minulosti nacházet bájné slovanské megaměsto Veligrad.

Veligrad neboli Velehrad byl hlavním městem či jakýmsi centrem Velké Moravy, kde sídlil kníže Svatopluk a odkud kázal arcibiskup Metoděj. Ačkoli se o Veligradu zmiňují četné historické prameny, o jeho poloze není nikde ani zmínka. 

Po dlouhá desetiletí se tedy archeologové i historikové přeli o možné lokaci tohoto místa. Do úvahy přicházela různá místa na Moravě i na Slovensku, nejčastěji však bylo zmiňováno Staré Město u Uherského Hradiště a Valy u Mikulčic. 

Na obou místech byly učiněny velmi významné, ne-li nejvýznamnější archeologické nálezy pocházející z období Velkomoravské říše, dalo se tedy předpokládat, že hlavní centrum stávalo někde tady. 

Jenže Veligrad vzbuzuje zájem dál. Autor několika publikací a článků s velkomoravskou tématikou Jan Galatík přišel s teorií, že Veligrad stál na vrchu Náklo u Ratíškovic. Jedná se kopec, v jehož okolí měl být v dobách Velké Moravy rozsáhlý výrobní areál, zejména velké množství pecí. Hlavně jeho geologická charakteristika mohla podle Galatíka vytvořit něco, co by se pro tak velkou a významnou aglomeraci, jakou měl podle všeho Veligrad být, náramně hodilo. 

Náklo má totiž na vrcholu kráter o velikosti asi 350 hektarů, pod nímž se nachází velký rezervoár artézské vody. Kráter by mohl být ideálním místem pro významné město, které bylo v pramenech charakterizováno jako město s nedobytnými hradbami, jehož část je ukryta pod povrchem země. To by umístění uprostřed kráteru a mezi jeho stěnami splňovalo dokonale. 

Autor této teorie pracoval se stejnými arabskými texty kupců jako historikové, podle mnohých je však interpretoval nesprávně. Nelze mu však upřít, že vytvořil poměrně ucelenou koncepci, která do sebe docela dobře zapadá. Kromě rozboru textů se odvolává také na letecké archeologické snímky, které odhalily zajímavé útvary – siluety bývalých staveb. Jedna dokonce o rozměrech zhruba 80 × 40 metrů obdélníkového půdorysu. Že by Velký Moravský chrám, kde měl být pohřben Metoděj? Přidružený trojúhelníkový obrys by potom mohlo být kněžiště a kruhový zase zvonice. 

Zajímavé je, že ještě před výzkumy pana Galatíka byl na Nákle objeven hrob avarské princezny, která by teoreticky mohla být jednou ze Sámových manželek. 

Vraťme se však k textům perských kupců, které Jan Galatík zkoumal. Podle něj popis Veligradu sedí na Náklo mnohem více než na Staré Město, případně Valy u Mikulčic. V textech je zmiňována hora, ze které vytéká voda, a jak už jsme zmínili, poloha města je popisována jako místo mezi nedobytnými hradbami pod povrchem země, což by odpovídalo onomu kráteru, pod nímž je rezervoár podzemní vody. 

Dále texty zmiňují jakési kultovní pahrbky. I na ně má Galatík uspokojivé vysvětlení. Oblast okolo Nákla je zajímavá ložisky uhlovodíků, jejichž vyvěrání na povrch způsobilo zvláštní mohylovité pahorky, takzvané bahenní sopky, některé až 10 metrů vysoké. A právě ony mohly být zmíněnými pahrbky, kam byl popel zemřelých v nádobách ukládán. Zajímavá je také zmínka o pohřebním rituálu žehem, přestože v oblasti Mikulčic i Starého Města byli podle kosterních nálezů zemřelí pohřbíváni do hrobů.

Drobných nálezů a paralel v arabských textech je mnohem, mnohem více a dávají tušit, že úplně bez pozornosti historiků a hlavně archeologů by Náklo zůstávat nemělo, ať už byl bájný Veligrad kdekoli.

user-avatar

Václav Pokorný

14. 09. 2019 | 09:30

> ExtraStory   |   Inzerce
Zavří­t reklamu