Celý život nás někdo cpe do různých škatulek, ale jsou věci, na které žádné definice zkrátka neplatí.

Celý život nás někdo cpe do různých škatulek, ale jsou věci, na které žádné definice zkrátka neplatí. | zdroj: dailymail.co.uk


Skutečně dospělými se většinou stáváme až po třicítce, míní vědci

TÉMATA: dospělost | mozek | neurověda

user-avatar

Simona Knotková

29. 05. 2019 | 12:00

Kdy se stáváme dospělými? Podle vědců je to daleko později, než jak tvrdí právní systém.

Podle právního systému se dospělými stáváme po dovršení osmnáctého roku života. Mozek dospívajícího člověka se ale přes noc pochopitelně nepromění v mozek rozumného a zodpovědného dospělého jedince. Zatímco někteří lidé vykazují známky dospělého chování už v podstatně nižším věku, jiným to trvá i několik let (a jsou samozřejmě i tací, kteří "nedospějí" nikdy).

Jak potvrdili vědci na nedávné konferenci neurovědy v Oxfordu, jedná se o zcela běžný proces. Mozek každého člověka se totiž vyvíjí individuálně a je nesmyslné všechny posuzovat podle jednoho metru. Dospělými v pravém slova smyslu se většinou stáváme až po překročení třicátého roku života.

"Mít přesně definované, kdy se z dětství dostáváme do dospělosti, je čím dál víc absurdnější. Jedná se o mnohem komplikovanější přechod. Není dětství a pak najednou dospělost, lidé se nemění jako housenky v motýly. Je to cesta," sdělil cambridžský profesor Peter Jones.

Podle profesora Daniela Geschwinda z Kalifornské univerzity je na vině především vzdělávací systém, který se nesoustřeďuje na jednotlivce, ale na skupiny. "Tyto otázky přesahují rámec vědy. Existují určité trajektorie, jejichž vývoj probíhá napříč dekádami. Liší se však od jednotlivce k jednotlivci."

Na sjezdu pořádaném Akademií zdravotnických věd se probíral také výskyt duševních poruch v raném stádiu dospělosti. K rozvoji schizofrenie jsou lidé kupříkladu nejvíce náchylní v pozdních letech puberty. Od konce dvacátých let riziko výskytu naopak prudce klesá. Nejohroženější skupinou jsou poté příslušníci sociálně slabších vrstev a přistěhovalci. Studie ukazují, že u menšin existuje až třikrát větší nebezpečí, že se u nich schizofrenie rozvine.

"Pravděpodobně to má co do činění s tím, že jako zástupce menšiny uprostřed majority musíte být neustále ve střehu," říká Jones.

user-avatar

Simona Knotková

29. 05. 2019 | 12:00

> ExtraStory   |   Inzerce