Je život iluzí?

Je život iluzí? | zdroj: messagetoeagle.com


Skutečnost neexistuje, ledaže se na ni podíváme, a budoucnost rozhoduje o minulosti

TÉMATA: fyzika | kvantová fyzika | experimenty

user-avatar

Yvonne K.

31. 08. 2017 | 12:00

Známý fyzik Niels Bohr kdysi řekl: "Pokud vás kvantová mechanika hluboce nešokovala, ještě jste ji nepochopili." Kvantové zákony mají totiž tendenci odporovat zdravému rozumu. Experimenty v této oblasti fyziky nám neustále ukazují, jak moc ještě nerozumíme světu kolem nás. Jedním z témat, které je skutečně bizarní, je povaha toho, co definujeme jako realitu.

Dánský fyzik Niels Bohr přišel s myšlenkou, že částice jsou vlastně vlny pravděpodobnosti, které se do konkrétního stavu zhroutí až ve chvíli pozorování. Židle může být v jednu chvíli zároveň stůl, kočka nebo pařez. A židlí se „rozhodne být“ teprve ve chvíli, kdy k ní obrátíme zrak. Kvantové experimenty tento předpoklad jen potvrzují. Vědci navíc zjistili, že čas jde zpět. Příčina a účinek se zdají být převráceny. Minulost byla zapříčiněna budoucností. 

Točí se vám z toho hlava? Nic si z toho nedělejte, protože nejste jediní. Vědci jsou z toho stejně ohromeni jako většina z nás. Vůbec první zobrazení světla, které se chová jak jako částice, tak jako vlna.

Wheelerův myšlenkový experiment s odloženou volbou

Kvantoví fyzici studují subatomové částice, které jsou základními stavebními kameny reality. Veškerá hmota, včetně nás samotných, je z nich utvořena. Ale zákony řídící se drobným mikroskopickým světem se liší od těch, které diktují, jak se chovají větší objekty v naší makroskopické realitě.

Tým fyziků z Australské národní univerzity provedl Wheelerův myšlenkový experiment s odloženou volbou, v němž pohyblivý objekt dostal volbu jednat buď jako částice, nebo vlna. Cílem pokusu bylo určit, v jakém bodě se foton rozhodne pro jedno či druhé.

Zdravý rozum říká, že objekt má buď podobu vlny nebo částice, nezávisle na tom, jak ho měříme. Kvantová fyzika na druhou stranu předpovídá, že to, zda pozorujete chování vlny nebo částic, závisí pouze na tom, jak se to opravdu změří na konci cesty. Nic neexistuje, pokud se na to nezaměříme.

Místo světla se tým australských vědců rozhodl v experimentu použít atomy helia, které jsou "těžší" než světelné fotony, v tom smyslu, že fotony nemají žádnou hmotu, zatímco atomy ji mají.

Vědci nejprve polapili soubor atomů helia ve stavu Bose-Einsteinova kondenzátu a pak jeden po druhém odpalovali pryč, až jim zbyl jen jediný atom helia. Poté vytvořili mřížky z protisměrných laserových paprsků a sledovali chování dotyčného atomu helia v těchto mřížkách.

Vědci nakonec potvrdili Bohrův pohled na celou záležitost. Podle Nielse Bohra nemá smysl řešit vlnové či částicové chování hmotné částice předtím, než dojde k měření v rámci experimentu. Jinými slovy, atom helia se stal částicí nebo vlnou až v okamžiku měření. Do té doby nebyl jedním, ani druhým. Se špetkou nadsázky lze říct, že realita neexistuje, dokud ji nezměříme. 

“Pokud se člověk rozhodne věřit, že se atom skutečně vydal na cestu, pak musíme uznat, že budoucí měření ovlivní minulost atomu,” prohlásil vedoucí výzkumu Andrew Truscott.

"Atomy necestovaly od A do B. Teprve když byly měřeny na konci své cesty, nastalo u nich chování podobné buď vlnám, nebo částicím," upřesnil.

To by znamenalo, že šíp času zřejmě funguje naopak a minulost je zapříčiněna budoucností! "Je to důkaz, že měření je vším. Na kvantové úrovni realita opravdu neexistuje, pokud na ni nezaměříte svoji pozornost,” vysvětluje Truscott.

user-avatar

Yvonne K.

31. 08. 2017 | 12:00

> ExtraStory   |   Inzerce