Černá barva saka, kalhot a čepice, která odlišovala SS, módní elitu NSDAP.  Oficiálním dodavatelem šatníku

Černá barva saka, kalhot a čepice, která odlišovala SS, módní elitu NSDAP. Oficiálním dodavatelem šatníku "lebek" byl značka Hugo Boss. | zdroj: wikicommons


Slavný návrhář šil uniformy pro wehrmacht a SS. Švadleny a krejčí mu dodávalo gestapo

TÉMATA: hugo boss | ss | nsdap | hitlerův krejčí | druhá světová válka | himmler

user-avatar

Kateřina A.

1. 09. 2015 | 14:30

Hugo Boss je značka, která si získala uznání a věhlas po celém světě. Stala se synonymem pro pečlivé a kvalitní zpracování materiálů a celkovou eleganci. Obleky Hugo Boss dnes rádi nosí muži všech věkových kategorií a svým nositelům dodávají určitou prestiž. Přesto málokdo ví, že počátky firmy jsou poměrně temné. Zakladatel firmy, sám člen NSDAP, získal jmění šitím uniforem pro nacisty, při němž využíval práce nuceně nasazených dělníků z východní Evropy.

Hugo Ferdinand Boss se narodil 8. června 1885 ve švábském Metzingenu do rodiny obchodníků s textilem. Protože zůstal jediným synem, který se dožil dospělosti, stal se pochopitelně dědicem rodinného obchodu, kde odmala pomáhal a zaučoval se.

V roce 1924 otevřel Hugo Boss svou první textilní manufakturu, ve které se ručně vyráběly všechny druhy oděvů. První velká zakázka přišla ještě týž rok od mnichovského obchodníka Rudolfa Borna a obsahovala i objednávku na hnědé košile, určené pro Národně-socialistickou stranu. V roce 1931 se stal Hugo Boss členem NSDAP a téměř okamžitě obdržel zakázku na výrobu stranických uniforem.

Oděvní firma Hugo Boss byla v minulosti mnohokrát nařčena z napomáhání při budování Třetí říše. Huga Bosse označovali jako „Hitlerova krejčího.“

Jak rostla Hitlerova moc, začal Boss omezovat výrobu běžného textilu ve prospěch uniforem a vojenského vybavení. Protože již pro stranu šil a byl navíc jejím členem, měl lepší pozici při  získávání oficiálních zakázek. Přesto až do roku 1938 vyráběla jeho společnost všechny druhy civilních oděvů. Teprve rok před začátkem války se přeorientovala na výhradní dodávání hromadných zakázek pro armádní účely.

V roce 1942 dosáhl roční obrat společnosti jeden milion říšských marek. Až do konce druhé světové války pak Hugo Boss vyráběl uniformy pro wehrmacht i jednotky Waffen-SS.

Hugo Boss zásoboval šatník všech vojenských a policejních složek Hitlerovy říše, včetně Hitlerjugend.

Protože měla textilka Huga Bosse na tak velké objednávky příliš malý počet zaměstnanců, začala využívat nuceně nasazených. Zaměstnanci pocházeli především z polského Bielska, kde k jejich „rekrutaci“ pomáhalo gestapo. Do roku 1943 provozovala fabrika vlastní tábor pro ubytování nuceně nasazených mužů, ženy bydlely v místních rodinách. To se však změnilo po vybudování specializovaného tábora pro východoevropské pracovníky na počátku roku 1943.

Podmínky v pracovním táboře byly velmi špatné. Nedostávalo se přikrývek, léků ani jídla. Hugo F. Boss sice využíval dvanáctihodinovou pracovní dobu dělníků, nuceně nasazeným ale umožnil stravovat se v podnikové kantýně. Společnost se snažila vylepšit životní podmínky „svých“ pracovníků, protože věděla, že tak zlepší jejich pracovní výkon. Zacházela s nimi proto v mezích možností celkem dobře.

V roce 1931 se stal Hugo F. Boss členem NSDAP. Téměř okamžitě pak obdržel zakázku na výrobu stranických uniforem.

Výjimkou byl případ Josefy Gitsterekové. Ta byla jednou ze čtyř nuceně nasazených žen u Huga Bosse, která během války zemřela. Jako jediná ale nezemřela přirozenou smrtí, ale spáchala sebevraždu kvůli psychickému týrání ze strany nacistických nadřízených v textilce. Po útěku k rodině do Polska byla totiž zadržena gestapem a rok a půl strávila v koncentračních táborech. Hugo Boss využil své politické kontakty, aby ji odtam dostal a přivedl ji zpět do fabriky. Přesto se z ní po jejím návratu rozhodlo gestapo udělat exemplární příklad a týráním ji dohnali k sebevraždě.

Po válce byl Hugo Boss donucen zaplatit sumu sta tisíc říšských marek jako reparaci za obohacování se na válečném průmyslu a jako pokutu za podílení se na nasazování nucených pracovníků. Byl ale klasifikován jako „následovník“, tedy ne člověk, který režim tvořil, ale který se jím jen řídil a využíval ho. Hugo F. Boss zemřel v srpnu 1948 na rozsáhlý zánět dásně a zubů.

Módní tváři, jestli to tak dnes můžeme nazvat, byl šéf SS a gestapa Heinrich Himmler. Ten se ale dost lišil od ideální figury blonďatých árijců.

Do padesátých let vyráběla textilka uniformy a oblečení pro alianční okupační vojska a pro Červený kříž. V padesátých letech opět pomalu začala s výrobou civilního oblečení, především pánských obleků. V té době již řídil továrnu Bossův zeť, Eugen Holy. V roce 1969 ji převzali jeho synové Joachen a Uwe Holy a pomalu ji přeformovali do dnešní podoby – tedy jedné z nejznámějších značek oděvního průmyslu. Vedení společnosti Hugo Boss se několikrát za své fungování v období druhé světové války omluvilo.

user-avatar

Kateřina A.

1. 09. 2015 | 14:30

> ExtraStory   |   Inzerce