Bedřich Smetana (1824 – 1884) byl významným českým hudebním skladatelem, dnes známým především cyklem symfonických básní Má vlast a operami Libuše a Prodaná nevěsta.

Bedřich Smetana (1824 – 1884) byl významným českým hudebním skladatelem, dnes známým především cyklem symfonických básní Má vlast a operami Libuše a Prodaná nevěsta. | zdroj: wikipedia commons


Smetana složil Mou vlast, přesto ho osočovali, že není vlastenec

TÉMATA: hudba | skladatelé | bedřich smetana | slavné skladby

user-avatar

Václav Pokorný

5. 11. 2017 | 10:00

Český skladatel Bedřich Smetana navzdory kritice svých oponentů a ztrátě sluchu komponuje dál. Skládá své vrcholné hudební dílo Má vlast. Tento cyklus šesti symfonických básní Vyšehrad, Vltava, Šárka, Z českých luhů a hájů, Tábor a Blaník se stane klenotem české národní hudby.

Bedřich Smetana v letech 1856–1861 pracuje jako dirigent a učitel hudby ve švédském Göteborgu. Po návratu do Prahy se aktivně zapojuje do českého společenského a kulturního života, a to jako hudební kritik, muzikant, ale zejména jako operní skladatel. Děje se tak době, kdy poměry v Habsburské monarchii umožňují rozvoj moderní české společnosti napříč politickým, ekonomickým a kulturním spektrem. Hudba se stává významným nástrojem národně-emancipačních a politických snah českého národa. 

Od roku 1866 působí Smetana jako vůdčí osobnost opery Prozatímního divadla. Z této operní scény zamýšlí udělat operu světového významu, a proto postupně do operního repertoáru začleňuje nejvýznamnější díla operní tvorby od skladatelů, jako byli Carl Maria Weber, Wolfgang Amadeus Mozart, Ludwig van Beethoven, Gioacchino Rossini nebo Daniel Auber.  V doznívající atmosféře českého národního obrození však začíná být Smetanovi postupně vyčítáno, že se příliš zaměřuje na světové opery, a měl by raději začlenit do repertoáru operní scény díla národnostního charakteru. Do čela Smetanových odpůrců se staví František Pivoda, jeden z předních českých hudebních kritiků tehdejší doby. Smetanovi zazlívá nedostatek národnostního uvědomění a prohlašuje, že jeho skladby jsou nevalné kvality. Až na Prodanou nevěstu prý postrádají národnostní náboj. Bedřich Smetana (1868)

Na nátlak kritiků se proto Smetana v roce 1872 vzdává funkce ředitele opery. Nesouhlas s tímto krokem vyjadřují přední čeští umělci, a to způsobuje, že již počátkem následujícího roku je Smetana opět dosazen na místo vedoucího operní scény. Jeho nová komická opera Dvě vdovy však kromě nadšených ohlasů vyvolává i další vlnu kritiky, která se překlopila až do osobních výpadů proti Smetanovi. Po skončení náročné sezony v roce 1873/1874 je Smetana již značně vyčerpán. Brzy jej však zasahuje další rána v podobě náhlé ztráty sluchu. Toho léta si Smetana všímá, že každé ucho vnímá jednotlivé tóny jinak. Později mu začíná pískat v levém uchu a sluch se mu neustále zhoršuje, až v noci z 19. na 20. října 1874 ohluchl úplně. Vzdává se svých funkcí v divadle a již 1. listopadu obsazuje místo ředitele opery jeden z jeho hlavních odpůrců, Jan Nepomuk MaýrMá vlast: č. 2 - Vltava (autograf)

Smetana, který právě prožívá těžké životní období, tak paradoxně získává více času na vlastní skladatelskou činnost a není již tolik rozptylován veřejným děním a činnostmi souvisejícími s vedením pražské opery. Tvoří partituru symfonické básně Vyšehrad a již 18. listopadu oznamuje, že je se svým dílem hotov. Tvůrčí rozmach Bedřicha Smetany, již úplně hluchého, dále pokračuje. Již dva dny po dokončení Vyšehradu začíná pracovat na nové symfonické básni, kterou nazval Vltava. V této básni Smetana hudbou zpodobňuje plynutí největší české řeky. S touto symfonickou básní je hotov již 8. prosince. V následujícím roce skládá další dvě básně pod názvem Šárka a Z českých luhů a hájů. Zaměstnán prací na jiných dílech Smetana na několik let od tvorby symfonických básní s českou národnostní tematikou upouští a vrací se k ní až v letech 1878/79, kdy vznikají poslední dvě skladby, Tábor a Blaník, které na sebe úzce navazují. Plakát na první koncertní uvedení Smetanovy Mé vlasti

V době vzniku prvních děl přitom Smetana ještě neměl jasnou představu o tom, jakou bude mít cyklus konečnou podobu a tu dostal až se vznikem posledních kompozic. První premiéru měl cyklus Má vlast  5. listopadu 1882 v sále Žofínského paláce v Praze. Bylo to poprvé a naposledy, kdy si Smetana mohl celé své dílo poslechnout. Bohužel se již nedočkal uvedení svého díla v Národním divadle, k němuž došlo až tři roky po jeho smrti.

Má vlast byla vůbec první nahrávka, kterou zaznamenala Česká filharmonie na gramofonovou desku. Každoročně se hraje 12. května, v den výročí Smetanova úmrtí, jako první zahajovací dílo na festivalu klasické hudby Pražské jaro a 28. října v den české státnosti. 

 

user-avatar

Václav Pokorný

5. 11. 2017 | 10:00

> ExtraStory   |   Inzerce