Janu Opletalovi bylo 24 let, když byl smrtelně zraněn během protinacistické demonstrace 28. října 1939.

Janu Opletalovi bylo 24 let, když byl smrtelně zraněn během protinacistické demonstrace 28. října 1939. | zdroj: wikipedia commons


Smrt Jana Opletala možná nebyla náhodná. Co vlastně předcházelo 17. listopadu 1939?

TÉMATA: československo | protektorát | 1939 | nacismus | studenti | mezinárodní den studenstva | 17. listopad

user-avatar

Václav Pokorný

17. 11. 2018 | 10:00

V povědomí lidí je, že medik Jan Opletal zemřel na následky náhodné střelby během studentské demonstrace. Nepřímé důkazy nasvědčují tomu, že útok na Opletala mohl být cílený.

Až dosud se mělo za to, že při oslavách výročí vzniku samostatné republiky 28. října 1939 se student Jan Opletal stal obětí náhodné střelby. Byl zraněn v Žitné ulici střelou do břicha neznámým pachatelem. Ačkoliv byl v nemocnici na Karlově náměstí hned operován, 11. listopadu zemřel.

Kdo vlastně Jana Opletala postřelil? Spisovatel Zdeněk Vyhlídal, který se Opletalovým případem zabýval, píše:

„Když se pak 28. 10. 1939 průvod demonstrantů v pražských ulicích dostal do nepřehledné situace, najednou Jan Opletal zavrávoral a po chvíli se začal kácet. A nikde žádní vojáci nebo policisté. Jak sám uvedl při lékařském ošetření, v průvodu náhle pocítil, jako by mu někdo prudce do břicha vrazil loktem. Po chvíli se mu udělalo špatně. Do pražské Všeobecné nemocnice jej přivezli čeští strážníci a do půl hodiny byl na operačním stole.“

Lékaři zjistili, že projektil zasáhl jednou tlusté a čtyřikrát tenké střevo. Operujícím lékařem byl profesor Václav Pačes. Ten usoudil, že podle úhlu střely účastník mířil zblízka a nejspíš najisto. Hned jak chirurg vyšel ze sálu, zastavil ho německý asistent doktor Golla v uniformě SS a vyžádal si ampuli s projektilem. Střela byla důkaz, že Opletal byl zasažen civilní zbraní, jakou byli vybaveni ten den studenti německé techniky. Opletal nakonec zemřel na plíživý zánět podbřišnicePekařský pomocník Václav Sedláček, který byl rovněž zastřelen během demonstrace.

Zdeněk Vyhlídal si myslí, že jména vrahů zná. Oběti neznámé střelby byly totiž dvě, kromě Opletala byl střelen do srdce dvaadvacetiletý dělník Václav Sedláček, který několik minut poté zemřel. V archivu státního tajemníka úřadu říšského protektora Karla Hermanna Franka je dopis, kterým říšský protektor Konstantin von Neurath pozval na pracovní oběd dva německé studenty Roberta Howoru a Egona Ulricha. Prý měli zvláštní zásluhy o to, co se stalo na půdě českých vysokých škol. S velkou pravděpodobností je tedy možné, že právě tito dva němečtí studenti 28. října na českých demonstracích na příkaz nacistů vraždili.

V době, kdy se konal Opletalův pohřeb, svolal Hitler v Berlíně poradu, kde byla vyhlášena akce „Sonderaktion Prag vom 17. November 1939“. Hitler řekl: „15. březen byl můj velký omyl. Lituji, že jsme s Čechy nenaložili jako s Poláky. Události 28. října a 15. listopadu ukazují, že Češi nezasluhují jiný osud… Z toho důvodu nařizuji: Zastavení českých vysokých škol na tři roky. Jakékoliv demonstrace dát ihned potlačit… Nebudu se ostýchat do ulic postavit třeba i děla. Do každého hloučku se bude střílet kulomety. Bude-li ještě nějaká demonstrace, srovnám Prahu se zemí.”

Následný 17. listopad 1939 se pak stal zlomovým okamžikem nacistické okupace v Protektorátu Čechy a Morava. Bylo zatčeno 1200 studentů a poté odvlečeno do koncentračního tábora Sachsenhausen. Devět čelních studentských funkcionářů bylo zastřeleno v ruzyňských kasárnách a české vysoké školy byly uzavřeny. O možnost studovat bylo připraveno 15 172 studentů a bez práce se ocitlo 513 profesorů, 475 docentů a 345 dalších pedagogů. Pokud si někdo do té doby myslel, že v protektorátu bude možný aspoň trochu normální život, byl rázně vyveden z omylu. 

user-avatar

Václav Pokorný

17. 11. 2018 | 10:00

> ExtraStory   |   Inzerce