Simon Merrells v roli Marca Licinia Crassa ve třetí sérii Spartakus: Válka zatracených

Simon Merrells v roli Marca Licinia Crassa ve třetí sérii Spartakus: Válka zatracených | zdroj: ancientpages.com


Smrt vojevůdce a lakomce Crassa obestírá tajemství. Nalili mu do úst roztavené zlato?

TÉMATA: řím | antika | vojevůdci

user-avatar

Tomáš Chalupa

20. 12. 2017 | 10:15

Marcus Licinius Crassus byl římský generál a politik. Byl to také jeden z nejbohatších lidí v antickém Římě. Byl to on, kdo krvavě potlačil Spartakovu vzpouru otroků, a byl to také on, kdo vládl v prvním triumvirátu společně s Juliem Caesarem a Gnaeem Pompeiem.

Marcus Licinius Crassus (115 př. n. l – 53 př. n. l.) se narodil do bohaté římské aristokratické rodiny. Jenže o téměř  všechen majetek přišel, když byl nucen uprchnout do Hispánie, protože podporoval poraženého Sullu při jeho pochodu na Řím. Po několika letech se vrátil do římské provincie Afrika. Tam se spojil se Sullou a vedl vojska jeho levého křídla, když se bojoval před hradbami Říma v bitvě u Collinské brány. Loajalita k Sullovi se mu vyplatila a Crassus se stal po vítězství v bitvě opět jedním z největších boháčů Říma. Marcus Licinius Crassus

Konfiskoval majetek svých odpůrců, ale také obchodoval s otroky, vlastnil stříbrné doly a nakupoval pozemky. Byl to antický mogul s obrovským vlivem i bohatstvím. Říká se, že často dorazil k nějaké usedlosti nebo domu v čele pěti stovek takzvaných „hasičů“. Požadoval vysoké výpalné, a pokud nebylo zaplaceno, hasiči vše spálili. Tato taktika se rychle rozkřikla, takže další majitelé raději „hasičům“ zaplatili. 

Aby si zajistil popularitu mezi lidmi, potřeboval nějaké oslnivé vojenské vítězství. Z toho důvodu podnikl rozsáhlou kampaň proti Parthům, poslední velké říši na Blízkém Východě, se kterou už Řím válčil mnohokrát. Parthové byli mocní protivníci a Crassus se o tom sám přesvědčil. Byl jejich vojsky poražen v bitvě u Karrh. V ní zemřel jeho syn Publius. Po bitvě se naplnil i Crassův osud. Podle historika Cassia Dia nepřátelé nalili Crassovi roztavené zlato do úst.

Verzí o jeho konci je několik. Podle některých zemřel v nepřehledné potyčce, když se pokoušel dojednat příměří s Parthy, podle jiné spáchal sebevraždu, aby se vyhnul zajetí.  Podle historika Cassia Dia Parthové našli jeho tělo a nalili do jeho úst pohár roztaveného zlata. O tom, že Crassus je lakomec a boháč, se totiž doslechli i Parthové a chtěli ho zřejmě na poslední cestu do říše mrtvých vybavit dostatkem hotovosti. Jestli je tato historka pravdivá, se neví, každopádně v Římě se velmi dlouho tradovala a sloužila jako důkaz barbarství a krutosti Parthů. Plútarchus zase uvádí, že Crassovu uťatou hlavu použili parthští herci, když hráli svému králi drama Bakchantka. 

user-avatar

Tomáš Chalupa

20. 12. 2017 | 10:15

> ExtraStory   |   Inzerce