Letadlo DC-3 sestřelili Rusové, nikdy to nepřiznali

Letadlo DC-3 sestřelili Rusové, nikdy to nepřiznali | zdroj: fly.historicwings.com


Sověti sestřelili dvě neozbrojená švédská letadla, zatloukali to čtyři dny

TÉMATA: rusko | švédsko | letadla | studená válka

user-avatar

Tomáš Chalupa

9. 03. 2015 | 08:21

Ruská schopnost zatajovat pravdu není jen záležitostí současné dramatické doby. V roce 1952 sestřelily sovětské Migy neozbrojené švédské nákladní letadlo DC-3 a o dva dny později ještě pozorovací Catalinu. Sověti přes drtivé důkazy zapírali čtyři dny. Nakonec prohlásili, že byli sami pod palbou neozbrojeného letadla.

Švédsko bylo v na počátku padesátých let neutrálním státem, který ovšem čím dál více inklinoval k Západu. Sověti, kteří považovali (a nejspíš dosud považují) Švédsko za své teritorium, začali naznačovat švédským představitelům, že jakékoliv sbližování se Západem a zejména s NATO bude mít pro ně katastrofální důsledky. Jenže Švédsko svůj prozápadní kurz příliš neměnilo, a tak se nejvyšší sovětské velení rozhodlo, že je potřeba dát Švédům ostré varování.

Sověti navíc podezřívali Švédy, že jejich letadla provádějí špionáž pro NATO. Bylo tedy rozhodnuto, že dvě jejich letadla se mají pro výstrahu sestřelit. Stíhačka Mig-15 dne 13. června 1952 vystoupala k neozbrojenému nákladnímu letadlu DC-3 a sestřelila ho dávkou z rychlopalného kanonu. K sestřelu došlo v mezinárodním vzdušném prostoru. Nikdo z posádky nepřežil, přestože pilot Migu na základně hlásil, že viděl jeden padák.

Do pátrání po sestřeleném letadle se zapojilo švédské letectvo i námořnictvo. Brzy se našel záchranný vor se šrapnelem od kanonu. Důkazy byly jasné. Jenže místo omluv se Rusové rozhodli, že jedno letadlo nestačí a od dva dny později poslali k zemi i švédský hydroplán Catalina, pátrající po troskách sestřeleného DC-3. Opět v mezinárodním prostoru a útočníkem byla zase stíhačka Mig-15. Jenže tentokrát posádka přežila a Rusové tak měli problém. V tomto případě se jejich útok nedal ututlat. Přesto se o to několik dní snažili.

Předseda Sovětského svazu Nikita Chruščov vytrvale tvrdil, že Sovětský svaz nemá s pádem obou letadel nic společného. Zapírání mělo velmi trapnou podobu, vzhledem k tomu, že přežilo pět členů posádky Cataliny, kteří věděli, kdo je sestřelil. Stejně tak nález části kanonové střely v záchranném člunu byl jasným důkazem, že i letadlo DC-3 bylo sestřeleno.

Nakonec se po čtyřech dnech trapných vytáček sešel tajně Chruščov se švédským premiérem Tage Erlanderem a mezi čtyřma očima mu přiznal, že obě letadla sestřelili Rusové. Jenže zároveň si vymínil, že první bude o incidentu světovou veřejnost informovat sovětská strana. A tak po dalších několika dnech vydalo sovětské ministerstvo obrany strohé prohlášení, že Mig se bránil palbě vedené z Cataliny a sestřelil ji. Cataliny za války sice měly ve své výzbroji kulomety, ale švédské stroje létaly bez výzbroje, což byl lehce ověřitelný fakt. Navíc bylo nemožné, aby pomalý vrtulový hydroplán napadl proudovou stíhačku. O letadlu DC-3 nepadlo ve zprávě ani slovo. Omluva se samozřejmě nekonala.

Světové veřejné mínění bylo pobouřeno, ale z toho si sovětské vedení příliš hlavu nedělalo. Akce svůj cíl splnila, Švédové pochopili a byli na to také několikrát zákulisně upozorněni, že jejich sbližování s NATO právě skončilo. Na druhou stranu ani Švédi neměli úplně čisté svědomí. Celou dobu tvrdili, že letoun DC-3 byl na cvičném letu. Až po čtyřiceti letech přiznali, že letoun měl ve skutečnosti špionážní vybavení a byl na bojové misi. To ovšem jeho sestřelení v mezinárodním vzdušném prostoru neospravedlnilo. Vrak letadla byl nalezen skupinou potápěčů až v roce 2003.  

user-avatar

Tomáš Chalupa

9. 03. 2015 | 08:21

> ExtraStory   |   Inzerce