Sovětské karate bylo mnohem drsnější, než je z této fotky patrné. | zdroj: rbth.com


Sovětské karate bylo natolik brutální, že ho museli zakázat

TÉMATA: Sovětský svaz | karate | bojové umění

Zatímco v Japonsku je karate tradičním sportem, během kterého se pracuje s energetikou těla, v Sovětském svazu tomu bylo jinak. Toto bojové umění zde bylo krvavým soubojem síly určené nikoli k sebeobraně, ale ke zničení nepřítele. A pravidla? Žádná.

user-avatar

M. Šindlauerová

22. 11. 2019 | 07:00

Rozkvět popularity karate v Sovětském svazu se datuje do 70. let 20. století. Tehdy se začaly otevírat školy karate; v té centrální se o jedno místo ucházelo až 200 lidí. Odhad jedinců, praktikujících v té době karate, byl kolem 6 milionů. Jenže tehdy ještě nikdo netušil, že tento krásný bojový sport dostane brzy stopku.

Prvním, zdánlivě marginálním problémem bylo to, že karate nebylo populární jenom mezi běžnými smrtelníky. Velké pozornosti se mu dostávalo od sportovců všeho druhu, oblíbili si ho především boxeři, judisté nebo i hokejisté, kteří svoje původní sporty pověsili na hřebík a karate je zcela pohltilo. To začalo brzdit Sovětský svaz jako jednu z olympijských velmocí v hokeji, boxu či judu. V těchto disciplínách byli Sověti velmi šikovní a zdatní a základali si na nich mezinárodní prestiž. Karate ale nebylo v té době olympijským sportem (tím se stane až příští rok na olympiádě, jenž proběhne symbolicky v Tokiu), což bylo Svazu trnem v oku.

Další, co sovětské vládě vadilo, byla spojitost karate se světem podsvětí, kde se stalo oblíbeným prostředkem k vyřizování účtu mezi gangy. Sovětská policie nebyla připravena čelit takovýmto formám násilí a situace se často vymykala kontrole. Kreml se navíc obával, že z mládeže praktikující karate vyrostou násilníci, kteří budou ohrožovat stabilitu sociálního prostředí. Ostatně politika v tomto období byla značně konzervativní (u moci byl Leonid Brežněv) a bedlivě se kontrolovalo vše, co mohlo být použito jako zbraně, včetně bojových sportů.

Výuka karate v Sovětském svazu totiž probíhala dost brutálně, a to pochopitelně ovlivnilo všechny absolventy drsných kurzů. O krev nebyla nouze, vyučovací metody byly přísné a nekompromisní; o nějaké práci s energetikou a duchem těla nemohlo být ani řeči. Kromě vypracování síly se trénovala i preciznost úderů. Šlo tedy o to, aby byl nepřítel zasažen přesně a efektivně. Z krásného tradičního sportu se ve Svazu stala krvavá řežba.

Jak se říká: lehčí je něco zakázat než kontrolovat, a tak není divu, že vše nakonec skončilo oficiálním zákazem karate v roce 1981. Jednak z výše uvedených důvodů a jednak protože Svaz nechtěl podporovat tak "nevhodnou" aktivitu. Provozování sportu bylo přísně zakázáno a ten, kdo jej nelegálně učil, mohl poputovat do vězení až na pět let. Pouze agenti KGB a několik specializovaných policejních jednotek měli povolení praktikovat karate.

Na znovuzrození v Rusku si karate muselo počkat až do perestrojky, tedy konce 80. let a začátku 90. Tak zlaté časy, jako v 70. letech, ale karate v Rusku už nezažilo.


 

> ExtraStory   |   Inzerce

témata

Komentáře ( )

user-avatar

M. Šindlauerová

22. 11. 2019 | 07:00

Zavří­t reklamu