Olověné urny ukrývaly nabalzamovaná srdce z konce 16. století.

Olověné urny ukrývaly nabalzamovaná srdce z konce 16. století. | zdroj: Daily Mail


Srdce zakonzervovaná v olověných urnách prozradila, že jejich majitelé trpěli srdečními nemocemi

TÉMATA: archeologie | objevy | výzkum | středověk | balzamování | francie

user-avatar

Irena Gruberová

21. 12. 2015 | 11:00

Pět uren ve tvaru srdce objevili archeologové pod ruinami středového kláštera ve francouzském městě Rennes. Každá z nich obsahovala balzamované srdce. Vědci je nedávno podrobili zkoumání a zjistili, že tři z nich vykazují stopy po srdečních nemocech, které si běžně spojujeme s civilizačními chorobami moderní doby.

Srdcové urny byly uloženy do Jakobínského kláštera v Rennes někdy na přelomu 16. a 17. století, tedy v době, kdy byl klášter významným poutním místem a pohřebištěm. Čtyři z pěti srdcí se dochovaly v dobrém stavu, páté však bylo úplně rozložené. „V archeologii je velmi vzácné pracovat s organickými materiály. Skýtá to vzrušující možnosti,“  upozornila antropoložka Rozenn Colleter z Francouzského Nnárodního institutu pro preventivní archeologický výzkum.

Snímek 400 let starého srdce

S pomocí magnetické rezonance a CT skenů se vědci pokusili pořídit lékařské snímky balzamovaných srdcí, ale napoprvé získali velmi málo informací o jejich stavu. „Bránil tomu balzamovací materiál,“ vysvětlil radiolog Fatima-Zohra Mokrane. Aby si mohli orgány lépe prohlédnout, museli vědci srdce pečlivě očistit od všech nánosů a vrstev. Při dalším snímkování pak byli schopni jasně rozpoznat různé části srdce, jako komory, chlopně a koronární tepny. Jakmile se jim podařilo tkáň rehydratovat, mohla magnetická rezonance také identifikovat svaly.

Jak se ukázalo, pouze jedno ze zkoumaných srdcí bylo zdravé bez známek jakékoli nemoci. U dalších tří odborníci odhalili zkornatělé tepny neboli arteriosklerózu. Tepny byly pokryté aterosklerotickými pláty, které vznikly srážením krevních tuků, cholesterolu, vápníku a dalších látek.

Nápis na urně šlechtice Toussainta Perriena, rytíře z Brefeillacu

Jedno z těchto srdcí patřilo šlechtici, jehož jméno lze vyčíst z nápisu na urně – Toussaint Perrient, rytíř z Brefeillacu, zemřel v roce 1649. Hned po smrti mu srdce vyňali a uložili do hrobu jeho manželky Louisy de Quengo, která zemřela o let později. Její tělo se dochovalo ve velmi dobrém stavu a pitva odhalila četné ledvinové kaménky a srůsty na plicích

Zachovalá mumie Louisy de Quengo byla podrobena magnetické rezonanci.

"V té době bylo běžné dávat lidem do hrobu srdce manžela či manželky,“ poukázal Dr. Mokrane. Podle něj je poznat, že tehdejší chirurgové byli zruční, neboť mužovo srdce bylo vyoperováno s opravdovým chirurgickým mistrovstvím.  

user-avatar

Irena Gruberová

21. 12. 2015 | 11:00

> ExtraStory   |   Inzerce
Zavří­t reklamu