Plukovník Stanislav Petrov zabránil třetí světové válce. | zdroj: youtube.com


Stanislav Petrov zachránil svět před apokalypsou, Rusové to neocenili. Zprávu o jeho úmrtí vydali se zpožděním

TÉMATA: sovětský svaz | rusko | studená válka | filmy |

user-avatar

Tomáš Chalupa

19. 09. 2017 | 10:03

O plukovníkovi Stanislavu Petrovovi se v učebnicích dějepisu děti neučí. Přesto je to člověk, který zachránil svět před jadernou válkou. Když mu na jeho základně balistických střel začaly alarmy hlásit, že Američané právě odpálili nukleární rakety na Sovětský svaz, měl v rukou osud celého světa. Jen na něm záleželo, zda svět vstoupí do jaderné války.

Bylo 26. září 1983, když na základně balistických střel Serpuchov 15 zazvonily alarmy. Podle informací ze satelitu Spojené státy americké právě odpálily pět mezikontinentálních raket na Sovětský svaz. V Serpuchově velel čtyřiačtyřicetiletý plukovník Stanislav Petrov a dobře věděl, co to znamená. Měl ohlásit na centrálu nepřátelský jaderný útok. Tím by spustil řetězovou reakci, na jejímž konci by bylo odpálení sovětských jaderných hlavic. Nechtěl rozpoutat jadernou válku a nechal signály ověřit. Ovšem žádný výsledek se nedostavil a času bylo málo. Tíže situace visela jen na Petrovových ramenou. Pokud potvrdí informaci o útoku, Sovětský svaz odpálí své vlastní střely.  „Bylo to padesát na padesát,“ říká po desítkách let Petrov. Věřil, že signál může být chybný, že satelit, který jej vyslal, má poruchu. Ovšem neměl k tomu žádný důkaz, analýza trvala dlouhé desítky minut. Musel se rozhodnout sám. Rozhodl se tedy signál nepotvrdit, což bylo proti protokolu i mínění některých jeho podřízených.

Jak se ukázalo, jeho rozhodnutí bylo správné. Brzy se zjistilo, že satelit měl poruchu a odraz slunečních paprsků od mraků si spletl s jadernými střelami. Ovšem u nadřízených se Petrovovo rozhodnutí setkalo s pramalým rozhodnutím. V prvním momentu byl sice pochválen, ale později ho kritizovali, že byl ochoten nechat Sovětský svaz bez ochrany. Postupně se od něj odvrátili kamarádi i kolegové. Žil v ústraní a zapomenut. Ani po pádu Sovětského svazu, kdy jeho příběh vyšel na veřejnost, se mu žádného ocenění nedostalo. Armáda prohlásila, že jeho rozhodnutí nebylo nijak zásadní, k odpálení raket by bylo potřeba mnoha dalších potvrzení, ale to nic nemění na tíži a zodpovědnosti jeho rozhodování.

V roce 2006 byl Petrov vyznamenán v sídle OSN, v roce 2013 byl oceněn v Drážďanech cenou Dresdner pris a o jeho příběhu byl v roce 2014 natočen hraný dokumentární film s názvem Muž, který zachránil svět.  

Aktualizováno:

Stanislav Petrov zemřel letos ve věku 77 let. Svět se o jeho smrti dozvěděl až o několik měsíců později, a to čirou náhodou. Na začátku září telefonoval Petrovovi německý aktivista Karl Schumacher, který v minulosti pomáhal s popularizací jeho příběhu. Chtěl mu popřát k narozeninám, ale k telefonu dostal jen Petrovova syna Dimitrije, který Schumacherovi oznámil, že jeho otec zemřel již 19. května 2017. 

 

 

user-avatar

Tomáš Chalupa

19. 09. 2017 | 10:03

> ExtraStory   |   Inzerce