Podmořský průzkum korintského přístavu Lechaion | zdroj: YouTube


Stará tajemství potopeného korintského přístavu Lechaion vyplouvají na povrch

TÉMATA: archeologie | objevy | starověké řecko | korint

user-avatar

Irena Gruberová

7. 01. 2016 | 11:00

Po tisíc let byl Lechaion jedním z nejrušnějších přístavů starořeckého města Korintu na Peloponéském poloostrově v Řecku. Někdy na přelomu 6. a 7. století jej však zničilo rozsáhlé zemětřesení. Protože z velké části skončil pod vodou, bylo pro archeology dlouho obtížné přístav zkoumat. Nejmodernější technika však výzkumníkům nyní umožňuje vynést na světlo jeho dávná tajemství.

Na podmořském výzkumu potopeného přístavu Lechaion spolupracují dánští a řečtí výzkumníci. Využívají nejmodernější špičkových technologií včetně 3-D parametrického profileru, nově vyvinutého ke zkoumání profilu dna a podpovrchových struktur. Dosud prozkoumali po obou stranách 55 metrů plochy a zjistili, že starodávný přístav se nacházel asi 45 metrů dál od dnešního pobřeží směrem do moře.

K dnešnímu dni se podařilo odhalit dvě monumentální mola postavená z kamenných kvádrů, jedno menší molo, vlnolam a vstupní kanál vedoucí do tří vnitřních nádrží přístavu. Největším překvapením ovšem byl objev velmi dobře zachovalých dřevěných kesonů, které sloužily ke stavebním pracím pod vodou. Fungovaly jako jednosměrné nákladní čluny určené k potopení i s celým nákladem. Podobnou technologii použili v širším měřítku římští stavitelé v Caesarea Maritima v Izraeli koncem 1. století před Kristem, jenže v Řecku se něco takového našlo vůbec poprvé.

Zbytky staveb z kamenných kvádrů

Předběžným datováním byly tyto nálezy zařazeny do stejné doby jako Leonidova bazilika, největší křesťanský kostel té doby, s jehož výstavbou se započalo v polovině 5. století. Vědci všeobecně předpokládali, že se přístav budoval v období starověkého Řecka a Říma a během byzantské éry se už jen opravoval a udržoval. Objev mola s dřevěnými kesony však dosavadní představy nabourává.

Molo je vzácným dokladem stavitelské činnosti v přístavu Lechaion z pozdní éry a naznačuje, že čerpalo vzory z mnohem ambicioznějších staveb, jako byl například Theodosiův přístav (dnešní Yenikapi) v Konstantinopoli. Vědci uvažují, zda je možné, že výstavba tak ohromné stavby se časově shodovala s ekonomickým znovuoživením přístavu. Každopádně Lechaion z těchto inovací dlouho neprofitoval, neboť jej i s jeho bazilikou zničilo silné zemětřesení někdy na přelomu 6. a 7. století.

Západní molo na leteckém snímku 

Korint byl starověký řecký městský stát a v současnosti je to řecké město ležící při Korintské šíji – úzkém pásu země spojujícím Peloponéský poloostrov s řeckou pevninou. Moc tohoto města pocházela z bohatství plynoucího z námořního obchodu a z poplatků za přepravu přes Korintskou šíji. V 5. století př.n.l. se Korint stal členem peloponéského spolku, rivalita s Athénami přispěla k vypuknutí peloponéské války. V období helénismu byl Korint nejbohatším řeckým městem, 146 př.n.l. po porážce achajského spolku byl zničen Římany. Roku 44 př.n.l. jej Caesar dal obnovit jako hlavní město provincie Achaia. Korint a Akrokorint byly obehnány hradbami a spojeny s přístavem Lechaion v město Iulia Corinthiensis, které rozkvetlo zejména za císaře Augusta. Roku 52 n.l. v Korintu vznikla významná křesťanská obec. Roku 77 byl zničen zemětřesením, obnoven Hadriánem, roku 395 dobyt Alarichem, roku 551 znovu utrpěl zemětřesením a krátce poté nájezdy Slovanů.

user-avatar

Irena Gruberová

7. 01. 2016 | 11:00

> ExtraStory   |   Inzerce