Delfy jsou příkladem toho, že si staří Řekové uměli pro důležité objekty vybrat krásná místa.

Delfy jsou příkladem toho, že si staří Řekové uměli pro důležité objekty vybrat krásná místa. | zdroj: wikipedia commons


Staří Řekové uctívali zemětřesení. Stavěli svatyně v místech tektonických zlomů

TÉMATA: řecko | delfy | starověk | věštci | věštírny

user-avatar

Yvonne K.

5. 10. 2017 | 10:00

V dnešní době považujeme zemětřesení v lepším případě za nepříjemnost a v tom horším za ničivou katastrofu, v každém případě blízkost tektonických zlomů není tím, co by zvyšovalo cenu nemovitostí. Ne však pro starověké Řeky. Nedávné výzkumy totiž naznačují, že před tisíci lety byly seizmické zóny žádanými stavebními lokalitami.

Příkladem je Apollónův chrám v Delfách, kde sídlila nejslavnější starověká věštírna (orákulum). Žádný státník se neodvážil vydat do války nebo činit závažná rozhodnutí bez rady z Delf.

Věštění se odehrávalo na zvláštním místě zvaném Adyton, kde byl podle přesvědčení starých Řeků střed (omfalos – doslova „pupek“) Země. Zde, patrně za závěsem, věštila Pýthie, jedna z kněžek Apollónova chrámu. Seděla na trojnožce a byla v extázi. Podle některých antických autorů prý z trhliny v zemi vdechovala vycházející dým, čímž se dostávala do transu.

Tuto trhlinu podle pověstí objevili stovky let před vybudováním Apollónova chrámu pastýři koz. Ti si všimli, že se zde jejich kozy začaly chovat poněkud bláznivě a také jich samotných se zmocňovaly vize a předtuchy. Novodobí vědci ovšem nebrali tyto starověké záznamy příliš vážně, mimo jiné i proto, že v prostorách Apollónova chrámu neobjevili žádnou puklinu ani nedetekovali unikající výpary. Pýthia byla Apollónovou věštící kněžkou, v delfské věštírně byla nejproslulejší a nejžádanější, a to nejen v dobách mýtických, ale i historických.

Nedávno však vědci z Univerzity v Plymouthu zjistili, že antičtí autoři měli pravdu. V knize nazvané Věda o věštbách historik William Broad se svým týmem dokazuje existenci křižujících se zlomových linií a přítomnost omamného plynu etylénu ve skalním podloží pod Apollónovým chrámem. Podle Iaina Stewarta však Delfy nebyly jediné, také jiná města včetně Mykén, Efezu, Knodu a Hierapole byla zřejmě vystavěna speciálně kvůli tektonickým zlomům. Budovám, které zde stály, přikládali Řekové mimořádný kulturní status.

“Poruchy v litosféře byly v egejské oblasti endemické,” upozorňuje Stewart. “Víc než 30 let mě fascinuje úloha, kterou zemětřesení sehrály v utváření této krajiny. Ale vždy jsem si myslel, že nejde o pouhou náhodu, že mnoho významných památek bylo umístěno přímo na vrcholu zlomových linií zapřičiněných seizmickou aktivitou,” dodal vědec. Ruiny Apollónova chrámu v Delfách

Podle něj si dávní Řekové velmi cenili horkých pramenů, které vytryskly po zemětřesení. Tyto prameny jim sloužily při očistných rituálech. Zdá se, že výstavba chrámů a měst v blízkosti takových zón byla systematičtější záležitostí, než se dřív myslelo, a to i přesto, že byly později zpustošeny silnými otřesy. Stavitelé využívali nerovného povrchu vzniklého po zemětřesení jako vápencových hradeb.

Četné zlomové linie v egejské oblasti vedou přímo do středu svatyň starověkých sídel. Slavný Apollonův chrám v Delfách sice v roce 373 před naším letopočtem zničilo zemětřesení, ale Řekové jej na tom stejném místě později obnovili. Mapa vyznačuje, která města a posvátná města v oblasti Egejského moře se nacházejí přímo nad tektonickými zlomy.

Dochovala se také řada pověstí o lidech, kteří získali věštecké schopnosti poté, co sestoupili do podsvětí, což někteří badatelé dávají do souvislostí se systémem jeskyň a trhlin v zemi vzniklých v důsledku seizmické aktivity.

“Netvrdím, že každé posvátné místo ve starověkém Řecku bylo postaveno na zlomové linii. Ale jestliže dnes si otřesy zemské kůry spojujeme se vším negativním, tak z dlouhodobého hlediska nám více dávaly, než braly. Staří Řekové byli neuvěřitelně inteligentní a jsem přesvědčen, že tento význam uznali a chtěli, abych občané profitovali z toho, co tyto geologické pohyby vytvořily,” uvedl profesor Stewart.

user-avatar

Yvonne K.

5. 10. 2017 | 10:00

> ExtraStory   |   Inzerce