Těmito větvičkami si čistili zuby v Římě, zubní pasta ale bývala nechutná.

Těmito větvičkami si čistili zuby v Římě, zubní pasta ale bývala nechutná. | zdroj: ancientpages.com


Staří Římané se neštítili moči ani dalších nechutností, aby dosáhli zářivě bílého chrupu

TÉMATA: řím | hygiena | antika | starověk

user-avatar

Tomáš Chalupa

22. 12. 2017 | 10:00

V Římě byl kladen velký důraz na ústní hygienu a v lepší společnosti bylo nezbytné mít krásné bílé zuby. Techniky, jakými se toho dalo dosáhnout, ale byly někdy i bizarní.

Aulus Cornelius Celsus byl římský historik medicíny, který napsal zásadní pojednání s názvem De Medicina. Byl to právě on, kdo Římanům odhalil, že zbytky jídla mezi zuby mohou vést ke vzniku zubního kazu. „Bílé zuby byly velice ceněné v římské vyšší společnosti. Současně ale bohatí lidé nebyli ochotni se nijak omezit v jídle,“ píše autor Greg Jenner v knize věnované antickému Římu.  

Právě kvůli tomu bylo velmi rozšířené pravidelné čištění zubů. U boháčů čištění zubů obstarávali otroci. Prováděli jej pomocí tenkých větviček, kterými na zuby nanášeli čistící pudry a další léčivé substance.

Právě tyto substance, což byly předchůdci dnešní zubní pasty, obsahovaly často z dnešního pohledu velmi neobvyklé látky. Plinius například radil, že nejlepší zubní pastu lze vytvořit z popela hlavy mrtvého králíka smíchanou s mozky myší. Ano, pěkně nechutné, že? Jenže zejména myší mozky se skutečně v Římě velmi často používaly. Smíchávaly se s hydrouhličitanem sodným, živočišným uhlím a kůrou.

Jiné recepty obsahovaly rozemletá kopyta turů a spálené vaječné skořápky, to celé smíchané s pemzou. A nebylo vůbec neobvyklé ani čištění zubů pomocí odstáté moči. Ta se většinou smíchávala s kozím mlékem. Z dnešního pohledu odporná šílenost, v dobách antického Říma šlo ovšem o hygienické prostředky pro aristokratickou smetánku.

Messalina, žena císaře Claudia, si čistila zuby rozemletými jeleními parohy. Ale ještě raději měla lidskou moč, kterou si nechávala speciálně vozit až z Portugalska. Právě o účincích této moči se vyprávěly po celém Římě legendy a její účinek byl považován za extra silný.

Jak účinné toto čištění zubů bylo, je velmi sporné. Zřejmě se takto dařilo odstraňovat zubní kámen, ale současně docházelo k poškozování zubní skloviny, která se obnovuje pomalu. Každopádně je pozitivní, že Římané měli o svůj čistý chrup zájem, nebáli se experimentovat a věnovali jeho čištění mnoho času. 

user-avatar

Tomáš Chalupa

22. 12. 2017 | 10:00

> ExtraStory   |   Inzerce