Dříve než v Egyptě a Mezopotámii vznikla vyspělá civilizace v Indii.

Dříve než v Egyptě a Mezopotámii vznikla vyspělá civilizace v Indii. | zdroj: Daily Mail


Staroindické civilizace předcházely Egypt i Mezopotámii a nezanikly náhle

TÉMATA: starověk | Indie | harappská kultura

user-avatar

Yvonne K.

1. 11. 2016 | 10:00

Podle nejnovější studie je starověká civilizace v povodí řeky Indu okolo osmi tisíc let stará a předchází tak o tisíce let Egypt i Mezopotámii. Výzkum také vrhl nové světlo na okolnosti zániku této záhadné a neobyčejně vyspělé kultury.

Kolem řeky Indus kdysi vzkvétala civilizace, jež zastínila Egypt a Mezopotámii nejen rozlohou a počtem obyvatel, ale i technologickými vymoženostmi. Podle nejnovějšího výzkumu je také nejméně o dva a půl tisíce starší, než se dosud soudilo.

K tomuto závěru dospěl tým indických vědců, který analyzoval úlomky keramiky a zvířecích kostí ve vesnici Birhana v indickém státě Harijána. Pomocí uhlíkové metody datování zjistil, že osídlení v Birhaně je vůbec nejstarší na Indickém poloostrově. “Náš výzkum posunul starověk až do osmého milénia před naším letopočtem, a to bude mít zásadní důsledky pro evoluci lidského osídlování na Indickém subkontinentu,” řekl profesor Anindja Šarkar deníku International Business Times.

K určení stáří nálezů vědci také použili metodu opticky stimulované luminiscence, s jejíž pomocí chtěli rovněž odhalit klimatické změny, které mohly zapříčinit kolaps protoindické civilizace. Indický archeolog Hirabhai Makwana kontroluje starověké zdivo z pálených cihel.

Už dříve vědci prohlašovali, že její zánik způsobilo vysýchání řeky Indu a změny klimatu. Je tu však mnoho dalších teorii včetně těch o invazi Árjů, katastrofálních záplavách, změnách mořské hladiny, sociálních nepokojích či šíření infekčních chorob. Ufologové tvrdí, že husté populace Mohendžodára zničila téměř okamžitě exploze nukleární bomby před více než 2000 lety. Závěry poslední studie však říkají něco jiného. Píše se v ní, že klima pravděpodobně nebylo důvodem úpadku harrapské kultury. Ačkoli v době 9000 až 7000 před naším letopočtem se zde lidé spoléhali na silné a pravidelné monzumy, které jim poskytovali vláhu pro jejich úrodu, lidé v Birhaně i po klimatických změnách dál přežívali, jen se přeorientovali na jiný druh plodin. Archeologické naleziště Bhirrana (Birhana)

“Čím dál větší počet nálezů ukazuje, že tito lidé přešli od obilnin s velkými zrny jako pšenice a ječmene, pěstovaných  v raném období intenzivních monzunových dešťů, k menším plodinám, které lépe vzdorují suchu, jako jsou proso nebo rýže, čímž změnili strategii své obživy,” uvádějí vědci ve své zprávě. Podle nich přechod k jinému typu plodin vedl k deurbanizaci měst. Velká skladovací zařízení se ukázala jako nepotřebná. Místo nich si lidé úrodu uskladňovali u sebe doma.

“Protože tyto novější plodiny přinášely obecně menší úrodu, byl ten obrovský, organizovaný skladovací systém opuštěn ve prospěch domácího zpracování a skladování úrody v menším měřítku, což mohlo být katalyzátorem deurbanizace harappské kultury spíše než její náhlý kolaps,” stojí ve studii. 

Harappská kultura byla starověká kultura nacházející se v povodí řeky Indus, první známá městská kultura na Indickém subkontinentu. Zabírala velkou část dnešního Pákistánu a severozápadní Indie. Mezi nejdůležitější centra protoindické kultury patřila Harappa a Mohendžodaro. Tato a jiná větší staroindická města měla přísně normalizovanou velikost cihel, unifikovaný plán výstavby domů i jednotnou koncepci celých sídel. Jejich domy, ulice, vodovodní řad i kanalizační systém neměly ve své době obdoby. Někdy kolem roku 1900 př. n. l. se harappská kultura postupně začala transformovat a upadat. V polovině 2. tisíciletí zanikla, je možné, že na jejím konci měl podíl i příchod indoevropských kmenů.
 

user-avatar

Yvonne K.

1. 11. 2016 | 10:00

> ExtraStory   |   Inzerce