Zástupce starosty Lipska Ernst Kurt Lisso a jeho rodina spáchali sebevraždu v budově Nové radnice

Zástupce starosty Lipska Ernst Kurt Lisso a jeho rodina spáchali sebevraždu v budově Nové radnice | zdroj: rarehistoricalphotos.com


Starosta i místostarosta Lipska zabili sebe i celé své rodiny. Chtěli předejít mučení a znásilnění

TÉMATA: německo | druhá světová válka

user-avatar

Tomáš Chalupa

18. 06. 2015 | 12:45

Strach a hromadné sebevraždy celých rodin byly průvodním jevem posledních měsíců druhé světové války. Dobrovolně ze světa odcházeli především nacističtí prominenti a také lidé, kteří měli na rukou krev. Do první skupiny patřil i zastupující starosta Lipska Ernst Kurt Lisso.

Je zajímavé, že k sebevraždám rodin nedocházelo jen tam, kde hrozil brzký příchod Rudé armády, ale dělo se tak i na spojenecké frontě, byť v menším měřítku. Lipsko bylo jedno z měst, které obsadili spojenci. 18. května 1945 se dva vedoucí představitelé města rozhodli spáchat sebevraždu v budově Nové radnice.

Lisso se rozhodl, že zemře i svou ženou Renatou Stephanií a dcerou Reginou. Sedli sii společně do jednoho pokoje, Ernst za stůl, žena do křesla a dcera na pohovku. Všichni rozkousli kapsle s kyanidem a do několika vteřin byli mrtví. Američané je našli, jakoby si jen zdřímnuli. Byl to ale věčný spánek. Ve vedlejším pokoji podobně "odpočíval" mrtvý starosta a jeho rodina.

Vedoucí představitelé města Lipska si vzali život podobně jako tisíce dalších lidí. Možná nebyli masoví vrazi, ale jistě měli na rukou krev. Především se ale neuměli smířit s tím, že je čeká hanba, vězení, ponížení a de facto konec smyslu jejich existence. Svůj život totiž příliš spjali s nacistickým režimem a jiná budoucnost, než nacistická, pro ně zkrátka neexistovala.

Svou roli také sehrála propaganda, která jela na plné obrátky až do posledních dní. Lidem bylo opakováno, že v případě porážky je čeká smrt, mučení a znásilňování, že Rusové ani spojenci nenechají nikoho naživu a všechny čeká poroba, utrpení a smrt. Mnoho lidí tomu podlehlo, a proto se rozhodli vzít s sebou na onen svět i své nejbližší. Do konce války tak spáchalo sebevraždu 8 z 21 oblastních vůdců NSDAP, 7 ze 47 velitelů SS a policie, 53 z 553 armádních generálů, 14 z 98 generálů letectva a 11 z 53 admirálů a bezpočet vojáků s nižšími hodnostmi. 

user-avatar

Tomáš Chalupa

18. 06. 2015 | 12:45

> ExtraStory   |   Inzerce