Prvními mezinárodními překupníky marihuany ve světě byli tajemní migranti z ruských a ukrajinských stepí, nazývaní jako lid kultury Jamnaja

Prvními mezinárodními překupníky marihuany ve světě byli tajemní migranti z ruských a ukrajinských stepí, nazývaní jako lid kultury Jamnaja | zdroj: messagetoeagle.com


Starověcí dealeři obchodovali s marihuanou napříč kontinenty už před 5000 lety!

TÉMATA: archeologie | objevy | doba bronzová | kavkaz | marihuana

user-avatar

Yvonne K.

22. 08. 2016 | 10:00

Asi před 5000 lety se do Evropy a Asie přihnali příslušníci tajemného kmene, který historici označují jako kultura lidu Jamnaja. Šlo o kočovné pastevce pocházející ze stepních oblastí dnešního Ruska a Ukrajiny. Do nových území přinášeli znalosti zpracování kovů, jezdecké dovednosti a vynález kola. Kromě toho sem také přiváželi další vzácnou komoditu – tu nejlepší “trávu”, jakou Kavkaz mohl nabídnout. Podle nové studie, publikované nedávno v odborném časopisu, se zdá, že tito lidé byli prvními mezinárodními drogovými dealery.

K tomuto závěru vědci došli na základě systematického zkoumání rostlinného materiálu v archeologických nálezech v Evropě a východní Asii. Ukázalo se, že konopí nebylo prvně užíváno někde v Číně nebo centrální Asii, jak se často předpokládalo, ale naopak se konzumovalo také v Evropě a na Dálném východě ve stejné době, tedy někdy mezi 11 500 až 10 200 letyKonopí bylo od holocénu vyhledávanou rostlinou pro své mnohostranné možnosti využití.

“Konopí zřejmě rostlo jako přirozená součást vegetace v Eurasii od raného holocénu,” říkají autoři studie působící v Německém archeologickém institutu a Svobodné univerzitě v Berlíně. Lidé konopí používali jako potravinu, lék a textilní materiál, ale i jako omamný prostředek při rituálech. Ovšem zatímco v západních částech Eurasie bylo užívání této drogy v prehistorických dobách vcelku běžné, existuje poměrně málo dokladů o její konzumaci na Dálném východu. To se ovšem změnilo s nástupem doby bronzové zhruba před 5000 lety, jak o tom svědčí výrazný nárůst nálezů konopných zbytků, které se dochovaly z té doby. Tento nárůst by podle vědců mohl souviset se vznikem transkontinentální obchodní a migrační trasy, která vedla přes rozsáhlé stepní oblasti až ke koridoru Hexi v Číně a která se o pár tisicíletí později stala součástí Hedvábné stezky. Právě lidé kultury Jamnaja a sousední Botaji byli schopni cestovat na tak velké vzdálenosti díky chovu koní a svému jezdeckému umění. Migrace lidu kultury Jamnaja

“Všestranná využitelnost učinila z konopí ideálního kandidáta na tržní plodinu před vznikem peněz,” říká jeden z členů týmu, paleontolog Tengwen Long. Jak ale dodává, je to zatím jen hypotéza, kterou bude potřeba prověřit dalšími důkazy.  

Lid kultury Jamnaja
Antropologové předpokládají, že Jamnaja byla jednou ze tří, čtyř prehistorických kultur, které utvářely naši západní civilizaci. Tento kmen kočovných pastevců pocházel z černomořského a kaspického teritoria a patřil do proto-indo-evropské jazykové rodiny, která byla předchůdcem stovky dnešních  indoevropských jazyků. Některé národy, jako třeba Norové, mohou vystopovat ve své DNA až 50 procent genetických znaků, které je spojují s těmito východoevropskými předky.
 

user-avatar

Yvonne K.

22. 08. 2016 | 10:00

> ExtraStory   |   Inzerce