Hypatia byla nejen chytrá, ale také krásná žena.

Hypatia byla nejen chytrá, ale také krásná žena. | zdroj: ancientpages.com


Starověká vědkyně Hypatia předběhla svou dobu, byla ale brutálně zavražděna

TÉMATA: antika | ženy | věda | církev | křesťanství |

user-avatar

Tomáš Chalupa

8. 02. 2019 | 12:00

Hypatia byla starověká učenkyně, která byla velmi zapálená pro vědu. Ve svém zápalu dosáhla pozoruhodné úspěchy, ale zašla příliš daleko a někdy ignorovala realitu, ve které žila. A to se jí zřejmě nakonec stalo osudným.

Vědci ve starověku to obecně měli velmi těžké a bývali nejednou obvinění z čarodějnictví nebo jiných nekalých praktik. Byli podezřelí a spíše než vážnosti se dočkali podezřívání a pomluv. A což teprve, když šlo o ženu!

Hypatia byla dcerou známého řeckého vědce Theóna Alexandrijského. Narodila se někdy mezi lety 350–370 v Alexandrii. Po otci zdědila zájem o vědu a celkově byla mimořádně bystrá. Zajímala ji zejména astronomie, matematika a filozofie. Sestrojila několik velmi kvalitních astrolábů. To byly něco jako prastaré počítače, strojky schopné vypočítat polohu hvězdných těles v dané chvíli a na daném místě.

Nebyla příliš zbožná, nebo alespoň dostupné prameny nehovoří o tom, že by byla křesťankou. V její době se přitom křesťanství mocně šířilo. Křesťanství bylo v římské říši v té době už dokonce státním náboženstvím. Ona však byla spíše ateistkou. Papež Theofil Alexandrijský, který by v té době hlavou církve, o Hypatii věděl, ale nijak proti ní ani jejím žákům nezasahoval. Hypatia totiž vyučovala své žáky vědeckým disciplínám. Horší to začalo být, když Theofil zemřel.

Hypatia byla populární a měla kontakty s předními představiteli města. V Alexandrii proti sobě povstali zástupci různých náboženství, střetali se hlavně Židé, křesťané a pohané nebo uctívači dávných kultů. Do toho probíhal dramatický boj o moc nad městem. Hypatia v tom nehrála prakticky žádnou roli, jen okrajově vnímala změny nálad ve společnosti.

Přes to, že byla chráněna samotným římským prefektem Alexandrie Orestesem, byla obviněna jeho politickým rivalem Cyrilem Alexandrijským, prefektem Alexandrie. Ten obvinil veřejně Hypatiu, o které dobře věděl, že je Orestova chráněnka, z čarodějnictví. Nešlo mu o Hypatii, ale o oslabení Oresta. K soudu ale ani nestihlo dojít. Když se Hypatia vracela z výuky, byla napadena zuřivým davem křesťanských kněží a jejich věřících. Odvlekli ji jako čarodějnici do kostela, svlékli, probodali její tělo a pak spálili.

Cyril nechal spálit celou alexandrijskou univerzitu, pronásledoval také učence a filozofy, kteří houfně prchali z města. Možná, že kdyby se Hypatia více zajímala o dění v politice a v ulicích, stihla by z města uprchnout. Ona však byla plně pohlcena svou prací a vědeckým zkoumáním. Zaplatila za to životem. Zajímavé je, že Cyril Alexandrijský je dodnes považován v křesťanských kruzích za světce, přestože jsou dobře zdokumentovány jeho brutální zásahy proti učencům v Alexandrii.

Díky náboženskému fanatismu a netoleranci, kterou vůči učencům, ale také pohanům nebo Židům Cyril Alexandrijský vyvolal, přišel antický svět o nadanou a vzdělanou vědkyni. O jejím osudu byl natočen i celovečerní film s názvem Agora s Rachel Weiszovou v hlavní roli. 

user-avatar

Tomáš Chalupa

8. 02. 2019 | 12:00

> ExtraStory   |   Inzerce