Jelení kameny poblíž Mörön v Mongolsku.

Jelení kameny poblíž Mörön v Mongolsku. | zdroj: Free Art License


Stepi na Sibiři a v Mongolsku jsou posety tajemnými jeleními kameny

TÉMATA: mongolsko | sibiř | megality | doba bronzová

user-avatar

Yvonne K.

5. 09. 2019 | 09:00

Jelení kameny, případně sobí kameny jsou pravěké megality, na kterých je vytesán pádící (eventuálně "letící") jelen nebo sob. Vyskytují se zejména na Sibiři a v Mongolsku. Není jasné, který národ a za jakým účelem je tu před tisíci lety vztyčil.

Na suchých travnatých pláních severního Mongolska a jižní Sibiře jsou roztroušeny stovky megalitů pokrytých ornamentálními rytinami. Téměř na všech je vyobrazen jelen nebo sob, proto se jim říká jelení či sobí kameny. Jde o vztyčené kamenné stély, z nichž většina je přes 3 metry vysoká, ale některé mohou dosáhnout výšky až 15 metrů. 

Jsou uskupeny buď v menším, nebo větším počtu, často ve spojení s kamennými pohřebními mohylami, zvanými khirigsuur. Ve střední Asii a jižní Sibiři se nachází více než 900 těchto jeleních kamenů, z toho 700 je pouze v Mongolsku. Předpokládá se, že je tu postavili nomádi v době bronzové, mezi lety 1200 až 800 před naším letopočtem

Kameny jsou obvykle vyrobeny z granitu (žuly) nebo z nějakého zeleného nerostu jako třeba serpentinitu (hadce) podle toho, jaká hornina se v okolí hojněji vyskytovala. Vyryté obrazce byly nejčastěji zhotovovány před tím, než byl kámen postaven, ale některé kameny vykazují také známky tesání ornamentů až na místě. Hluboké rýhy a pravoúhlé hrany poukazují na používání kovových nástrojů. Téměř všechny jelení kameny byly ryté ručně, ale některé z nich jeví známky toho, že by možná mohly být vytvářeny také pomocí primitivních mechanických vrtáků

Stéla s jeleny letícími vzhůru

Nejstarší kameny obsahují velmi jednoduché kresby jelenů (sobů), ale postupem let se objevoval čím dál propracovanější design. Ten po 500 letech vyústil ve složité, stylizované vyobrazení letícího jelena (soba), často se slunečním diskem v horní části stély a noži, dýkami, šípy a luky vespod.

Sob a slunce jsou velmi častou asociací v sibiřském šamanismu. Lze to vidět na tetování pohřbených válečníků, tvořená z obrázků sobů s parožím ozdobeným maličkými hlavami ptáků. Tyto motivy možná symbolizují šamanovu tranformaci a přechod z pozemského žití do nebeských sfér. Je také možné, že dávní lidé věřili, že sobi poskytují ochranu před nebezpečnými silami. Jiná teorie říká, že duch jelena sloužil duši bojovníka jako její průvodce na cestě k nebesům.

Také o původu a účelu jeleních kamenů existují různé teorie. Někteří vědci je spojovali přímo s příslušníky Saků nebo Skytů (kočovných kmenů íránského původu), podle jiných pocházely původně z Mongolska obývaném pasteveckými kmeny neznámého původu a odtud se rozšířily do oblasti Tuvy a Bajkalu. A protože se nikde v jejich blízkosti nenašly žádné lidské ostatky, zpochybňuje to úvahy o tom, že kameny mohly sloužit něco jako náhrobky. Naopak znaky na kamenech a pozůstatky zřejmě zvířecích obětin spíše poukazují na jejich religiozní účel. Zřejmě se jednalo o významné místo pro konání šamanských rituálů. 

 

user-avatar

Yvonne K.

5. 09. 2019 | 09:00

> ExtraStory   |   Inzerce