Severní břeh ostrova Yttygran lemují dvě řady vztyčených dlouhých kostí z velryb.

Severní břeh ostrova Yttygran lemují dvě řady vztyčených dlouhých kostí z velryb. | zdroj: www.lifeonthinice.org


Strašidelná alej z velrybích kostí: Měli tu Eskymáci svatyni, nebo řeznictví?

user-avatar

Markéta Oderská

16. 01. 2019 | 12:00

Na odlehlém sibiřském ostrově Yttygran v Beringově moři se nachází podivuhodné místo, které je neméně tajemné jako anglický Stonehenge. Místo kamenných menhirů se tu ale tyčí k nebi obrovské kosti z velryb.

Alej velrybích kostí – tak se nazývá pozoruhodná historická památka, o níž díky její velmi vzdálené lokalitě ví jen málokdo. Na severním břehu ostrova Ittygran nedaleko Čukotky ji v roce 1976 objevili ruští archeologové. Stovky gigantických kostí tu vyčnívaly ze sněhu a lemovaly ve dvou pečlivě uspořádaných řadách 548 metrů dlouhý úsek severního břehu ostrova. Vědci zjistili, že kosti pocházely z gigantických těl velryb grónských a že jsou šest set let staré. Někdy ve 14. století je tu zapíchly do věčně zmrzlé půdy domorodé eskymácké kmeny. Ke stavbě použily hlavně velrybí čelisti, žebra a obratle, které podepřely kameny.

Místo působí jak strašidelný velrybí hřbitov.

Podle archeologů se vznik této památky shoduje s takzvanou malou dobou ledovou, provázenou tuhými zimami a kritickým nedostatkem potravy. Jak sibiřští, tak i američtí Eskymáci tehdy trpěli a nutně potřebovali najít nová místa, kde by mohli lovit velryby a další mořské živočichy. Tváří v tvář hladu a smrti docházelo k ozbrojeným potyčkám mezi jednotlivými eskymáckými komunitami, než se nakonec asijští Eskymáci rozhodli utvořit vojenskou a politickou unii. Jako náboženskou a ideologickou základnu této unie vybrali ostrov Yttygran a vztyčili tam 34 kostí velryb, které na výšku měřily pět metrů a vážily kolem 300 kilogramů. Tímto způsobem vyznačili místo, které sloužilo ke každoročnímu setkávání zástupců eskymáckých společenstev. Tady přinášeli obětiny a vykonávali posvátné rituály, tady mezi sebou diskutovali různé problémy a pořádali sportovní klání a soutěže.

„Ostrov Yttygran byl něco jako spirituální monument, který každoročně navštěvovali představitelé eskymáckých osad. Předpokládáme, že se scházeli na konci léta nebo na začátku podzimu, když si udělali přestávku ve svých každodenních aktivitách,“ uvedl majitel cestovní kanceláře a fotograf Jevgenij Basov, jenž organizuje výpravy na ostrov.

Eskymačka na archivní fotografii

Místní domorodci nazývaní Jupikové si však myslí něco jiného. Podle nich zde dříve bývalo něco jako obrovská velrybářská stanice, kde se ve velkém zpracovávalo a skladovalo velrybí maso. O tom ostatně svědčí i čtvercové jámy vykopané do země, které zřejmě sloužily jako přírodní mraznička. Je ovšem také možné, že zde Eskymáci před šesti stoletími založili velrybí trh. Jak známo, velrybí maso bylo pro Eskymáky ze severně položených pobřeží hlavním prostředkem k jejich přežití. „Před 8. stoletím lovili mrože, ale od 8. do 15. století se živili hlavně velrybami,“ podotkl Basov. Jistě ne náhodou znamená název ostrova v místním eskymáckém jazyce „jáma masa“.

Ať už byl účel velrybí aleje jakýkoli, Sibiřané jej opatrují jak vzácný historický poklad. „Pro historii Dálného severu to má stejnou hodnotu jako Stonehenge nebo egyptské pyramidy. Stejně jako ony, tak i alej velrybích kostí vzbuzuje více otázek než odpovědí,“ poznamenal Jevgenij Basov. Význam památky podtrhuje i fakt, že byla zanesena na seznam světového kulturního dědictví UNESCO a stala se novým módním hitem turistiky jako jeden z divů světa. Rok od roku ji navštěvuje čím dál více návštěvníků.

 

témata

user-avatar

Markéta Oderská

16. 01. 2019 | 12:00

> ExtraStory   |   Inzerce