Svá nejlepší léta prožila Hana Hegerová v 60. letech, kdy hrála v divadle Semafor a slavila úspěchy i v zahraničí. | zdroj: YouTube


Strhující Hana Hegerová: poslechněte si, jak zpívala v pařížské Olympii, kam se zvaly světové hvězdy

TÉMATA: zpěvačky | šanson | francie | paříž | hana hegerová

user-avatar

Blondie

10. 12. 2015 | 16:00

Pařížská Olympie je jeden z nejznámějších a nejrespektovanějších koncertních domů v Evropě. Vystupovaly v něm nejslavnější osobnosti šansonu a desítky známých zahraničních zpěváků a skupin, jako třeba Edith Piaf, Frank Sinatra, Louis Amstrong, Beatles nebo Rolling Stones. V roce 1967 zde zažila své hvězdné chvíle také česká šansoniérka Hana Hegerová.

„Ta ženská je zpěvačka světového formátu,“ prohlásil o Haně Hegerové režisér Ján Roháč, když ji v roce 1961 poprvé slyšel zpívat na konkurzu do pražského divadla Rokoko. Ke zpěvu se přitom Carmen Farkašová, jak zní její původní jméno, dostala tak nějakou náhodou, aby si vydělala na uhlí a měla čím doma topit. Původně totiž měla být herečkou, ale nakonec se prosadila jako zpěvačka. Publikum i kritiku zaujala svým temně barevným altem a schopností dramaticky interpretovat text. V hudbě se nikdy nepodřizovala módním trendům a zůstávala věrná svému šansonu, žánru, který chápala jako „zpívání o něčem“ a v němž si, jak přiznává, léčila svůj mindrák z nenaplněného herectví.

Hana Hegerová v roce 1967

To, že se jí koncem 60. let otevřely i dveře do světa, považuje Hana Hegerová rovněž za náhodu. „Bruno Coquatrix, majitel Olympie, jednal s Pragokoncertem, vybíral si umělce a přišel zrovna do Alhambry v den, kdy jsem tak zaskakovala za nemocnou kolegyni. Nebýt chřipky, nebyla bych v Olympii,“ uvedla v jednom svém rozhovoru. „Já jsem nebyla velmi oblíbená u našich mocipánů, a tak mu vůbec neřekli, že člověk jako já tady zpívá šansony,“ vysvětlila.

 Pařížská Olympia na bulváru Kapucínů číslo 28 je nejstarším koncertním sálem v Paříži. Otevřena byla v roce 1893.

Hana Hegerová v Olympii vystupovala ve stejné době jako slavní Beatles, které tak měla možnost zblízka poznat. „Byli to skuteční profesionálové,“ vzpomínala. „Během vystoupení jim vypadl proud, nešla aparatura a oni tu situaci s přehledem zvládli.“

Ovšem ani Hana Hegerová se nenechala zahanbit a strhujícím způsobem si v Mekce šansonu střihla několik písní z repertoáru domácích hvězd Edith Piaf, Jacquese Brela a Charlese Aznavoura, s níž měla možnost se tenkrát i seznámit. Sklidila u publika velký úspěch a získala pak na dva roky v Olympii angažmá. Vystupovala i na Světové výstavě v Montrealu a jako host na evropském koncertním turné Gilberta Bécauda. V Německu začala vydávat dlouhohrající alba u zvučných nahrávacích společností jako Decca, Philips nebo Fontana. Koncertovala v mnoha zemích po celém světě a západní novináři o ní psali jako o velké dámě šansonu, šansoniérce se slovanskou duší a nazývali ji Piaf z Prahy. Hodnotili ji tehdy lépe než věhlasnou Pařížanku Juliette Gréco, neboť byla oproti ní vášnivější ve svém projevu.


Jenže pak přišel rok 1968 a sovětská okupace, Hegerová musela zrušit své zahraniční závazky a vrátit se domů. A jak už to v našich končinách chodí, pykala za svoje předchozí úspěchy. Normalizátoři jí nejprve zakázali jezdit do zahraničí a v 70. letech nemohla ani doma koncertovat. Na půl roku dokonce skončila ve vězení kvůli údajné zpronevěře. Na koncertní pódia se mohla vrátit až v roce 1983, kdy zahájila spolupráci s autorskou dvojicí Petrem Hapkou a Michalem Horáčkem.

Po sovětské okupaci v roce 1968 byl s koncertováním v zahraničí konec.

Asi mi vzali ty nejlepší roky,“ připouští zpěvačka, ale jedním dechem dodává, že nelituje toho, že nezůstala za hranicemi. Jak říká, v cizině by jí nikdo nenapsal tak skvělé texty, jako to uměli čeští textaři – třeba básník Petr Kopta. „A nemohla jsem samozřejmě odejít kvůli synovi a mamince,“ dodává.

Francie však na Hanu Hegerovou nezapomněla. Získala rytířskou hvězdu francouzského Řádu umění a literatury a v roce 2013 byla povýšena na komandéra francouzského Řádu za zásluhy. „Francie ocenila kvality a zásluhy Hany Hegerové, zejména významné přispění k propagaci francouzského šansonu,“ prohlásil tehdy francouzský velvyslanec Pierre Lévy.

user-avatar

Blondie

10. 12. 2015 | 16:00

> ExtraStory   |   Inzerce