Nahota a striptýz byly v socialistickém Československu

Nahota a striptýz byly v socialistickém Československu "nedostatkovým zbožím". | zdroj: irozhlas.cz


Striptýz v socialistickém Československu probíhal pod zástěrkou milostné poezie

TÉMATA: československo | nahota | striptýz | pražské jaro

user-avatar

Václav Pokorný

29. 05. 2019 | 14:40

V oblasti sexu si bývalý komunistický režim v Československu počínal velmi puritánsky a téměř vše s ním spojené bylo zakázané. Tabu byl i dámský striptýz. Změnu v této oblasti přineslo až společenské uvolnění v roce 1968. Jedno z prvních striptýzových představení se odehrálo v pražském Varieté Praga pod poetickým názvem Krása bez závoje.

V druhé polovině šedesátých let to v komunistickém Československu začalo vřít. Docházelo  k pozvolnému uvolnění v mnoha oblastech společenského života. Stranou těchto událostí nezůstala ani oblast sexu, jehož obchodní využití bylo do té doby označováno za projev prohnilé kapitalistické dekadence.

První vlaštovkou uvolnění v této oblasti byly tehdy fotografie nahých ženských aktů. Byla to taková satisfakce po letech odříkání. Zájem o tuto oblast tvorby kulminoval v letech 1968 a 1969, kdy se zdálo, že je svoboda na dosah. Pokud bychom zalistovali v tehdejších časopisech, našli bychom tam snímky různě obnažených žen a dívek, včetně těch, které bylo možné vidět v té době v nočních striptýzových podnicích, třeba ve Varieté Praga.

V tomto pražském podniku se v roce 1968 konalo jedno z prvních striptýzových představení skrytých pod lehce eufemistickým názvem Krása bez závoje. Striptýz tehdy předváděla jistá Jana Pešulová z Ústí nad Labem. Její nahé fotografie byly vystaveny jako poutač před vchodem do Varieté a také vycházely v tištěných novinách. Možnost vidět se veřejně svlékat ženu však bylo možné i v jiných částech republiky. A podle různých zdrojů dokonce ještě dřív než v Praze.

Podle dochovaných dokumentů se první striptýzová show odehrála v Jablonci nad Nisou, v rámci doprovodného programu mezinárodní výstavy bižuterie. Svlékala se tu tehdy 23letá Soňa Zborníková a vstup na její vystoupení nebyl levný. Kdo chtěl na celovečerní program zakončený striptýzem, musel zaplatit sto korun československých. Nebylo to málo, litr benzinu stál tehdy dvě československé koruny, láhev vína 17 a třeba jízdní kolo 500 Kčs.

Ostrou nahotu ale nikdo z přítomných pánů neviděl. Postavu vlnící se na pódiu cudně kryl umělý kouř a v okamžiku, kdy mělo dojít k obnažení, zmizela tanečnice ve tmě. I přesto měla akce obrovský úspěch a v dalších týdnech striptýz v Jablonci pokračoval pod romantickým názvem Večery milostné poezie. Natěšení pánové byli povětšinou zklamaní. „Ta žena měla na sobě sporé oblečení, ale úplně se nesvlékla. Bylo to spíš o té poezii. Byli jsme zklamaní. Nic z toho a stovka pryč," vzpomínal pro Český rozhlas jeden z pamětníků Karel Rút.

Počátky striptýzu v té době opatrně zaznamenala i Československá televize v pořadu Krása bez závoje. Vystupoval v něm sexuolog Miroslav Plzák, který diváky ubezpečil, že striptýz není zdraví škodlivý. Autoři této reportáže spočítali, že v Československu je dvacet pět striptérek, tedy jedna připadá na šest set tisíc obyvatel včetně kojenců.

S příchodem okupačních armád Varšavské smlouvy v srpnu 1968 došlo k násilnému ukončení politických reforem v Československu, ale také k postupnému zákazu striptýzu, který byl prezentován jako doklad úpadkovosti morálky osmašedesátého roku.

user-avatar

Václav Pokorný

29. 05. 2019 | 14:40

> ExtraStory   |   Inzerce
Zavří­t reklamu