Mexický student Manny Medrano nabídl pomoc svému učiteli s luštěním uzlového písma Inků, a učinil významný objev. | zdroj: atlasobscura.com


Student rozluštil během prázdnin tajemné poselství starých Inků

TÉMATA: archeologie | objevy | předkolumbovská amerika | peru | inkové | písmo

user-avatar

Yvonne K.

5. 02. 2018 | 12:45

Je mnoho způsobů, jak trávit školní prázdniny. Snažit se rozluštit neznámé písmo zmizelé civilizace nepatří mezi ty běžné. Pro dvacetiletého mexického studenta ekonomie z Harvardu Mannyho Medrana to však byla vzrušující záležitost, korunovaná nadto mimořádným archeologickým objevem.

“Je to něco ve mně, nedokážu vysvětlit, kde se to ve mně vzalo, ale miluji vykopávky a zkouším odkrývat tajemství z minulosti,” svěřil se Medrano.

S pomocí svého profesora Garyho Urtona se mu podařilo interpretovat soubor šesti kipu – provázků s uzly, které staří Inkové používali jako své písmo. Odhalil význam těchto provázků mnohem podrobněji, než se to komukoli před ním podařilo. Tento objev by mohl přispět k lepšímu pochopení každodenního života andské civilizace. Inkové používali uzlové písmo zvané kipu – soustavu provázků a uzlíků, kde měl svůj význam jak počet uzlíků, tak vzájemná poloha, barva pramene, atp.

Incká říše byla ve své době největší indiánskou říší na americkém kontinentu. Vrcholu prosperity dosáhla mezi 15. a 16. stoletím. Zanikla v 1. třetině 16. století pod náporem španělských dobyvatelů, vedených conquistadorem Franciskem Pizarrem. Dochovaly se po ní architektonické divy, jako třeba Machu Picchu, ale bohužel žádné písemné záznamy.

Jediným pramenem, který v současnosti máme, jsou jejich složitě zauzlované provázky zvané kipu.

Dříve se mělo za to, že jsou to pouze statistické záznamy. Pak se ale ukázalo, že sloužily také pro uchování textů. Nešlo pouze o uzly, ale také o rozdíly ve spřádání šňůr a jejich barvení. Gary Urton vypracoval teorii, že kipu je kódovaný jazyk podobný binárnímu kódu, používanému v moderních počítačích.

Dosud ovšem žádný z těchto kipu nebyl podrobně prozkoumán. Pokud nesly nějakou zprávu či informaci, zůstával jejich význam vědcům nejasný. Nejdelší nalezené kipu na světě.

K obratu došlo, až když se Gary Urton začal zabývat šesticí kipu ze 17. století, nalezených v údolí řeky Rio Santa na severozápadě Peru. Urton pak v jedné publikaci objevil dokument o sčítání lidu psaný ve španělštině, které pocházel ze stejné oblasti i doby jako zmíněný soubor kipu. “Mnoho čísel zaznamenaných v toto dokumentu se přesně shodovalo s touto šesticí kipu,” upozornil Urton.

Když se o tom zmínil před svými studenty na Harvardu, Manny Medrano po skončení přednášky zašel za ním a nabídl mu svou pomoc. “Budou prázdniny, jestli potřebujete někoho, kdo by se tomu mohl pár hodin věnovat, rád bych to se na to podíval,” řekl mu. Tou dobou studoval prvním rokem ekonomii, a protože se zajímal o archeologii, nechal se současně zapsat i do Urtonova kurzu o Incké civilizaci. Učitel souhlasil.

“Vůbec by mě nenapadlo, co dokáže. Spolupracoval jsem předtím buď s jedním, nebo dvěma asistenty, ale nikdo z nich s ničím nepřišel,” sdělil Urton. Tajuplné písmo kipu je soustava z provázků a uzlíků.

Medrano si však dal tu práci a důkladně se probíral databází, kam Urton ukládal stovky kipu z muzeí po celém světě. Zajímaly ho nejen uzly, ale i rozdíly ve spřádání šňůr, jejich barvy a vzájemné rozestupy.

Porovnáním s již zmíněným dokumentem o sčítání lidu si Medrano všiml,  že způsob, jakým byl každý provázek zauzlován, koresponduje se společenským statusem 132 lidí uvedených v záznamu o sčítání lidu. Také barvy šňůrek souvisely s křestními jmény těchto osob. Vzájemná souvislost se zdála být natolik přesvědčivá, že nemohlo jít o náhodu.

Tímto způsobem Medrano například dekódoval tajemný text sepsaný rolníkem jménem Diego, jenž žil v odlehlé incké vesnici na konci 17. století.

“Nyní nejen víme o existenci šesti klanů v údolí, ale i to, jaký sociální status každý klan i každý vesničan zaujímal ve společnosti lidu Recuay,” podotkl Medrano.

Profesor Urton si od těchto zjištění slibuje, že šestice rozluštěných kipu by mohla posloužit jako klíč k dekódování stovek dalších kipu, která má v databázi. To by pak mohlo v budoucnu pomoci lépe pochopit celou inckou historii z pohledu domorodého obyvatelstva. Jak Medrano totiž upozorňuje, “historii píší vítězové, a naším cílem je nyní tuto perspektivu obrátit”.



user-avatar

Yvonne K.

5. 02. 2018 | 12:45

> ExtraStory   |   Inzerce