Hyperloop je dopravou budoucnosti, futuristicky vyznívá i návrh její stanice pro Brno.

Hyperloop je dopravou budoucnosti, futuristicky vyznívá i návrh její stanice pro Brno. | zdroj: zvut.cz


Do Prahy "potrubím" za 20 minut: Brno už má stanici pro hyperloop, i když zatím jen na papíře

TÉMATA: brno | architektura | stavby | doprava | vlaky

user-avatar

Václav Pokorný

14. 12. 2018 | 08:00

Jihomoravská metropole Brno je jedním z měst, která uvažují o vybudování dopravního systému zvaný hyperloop, pohybující se rychlostí přes tisíc kilometrů za hodinu. Brněnští studenti pro něj navrhli futuristickou stanici v podobě mrakodrapu s dřevěnou fasádou. Jejich návrh zaujal představitele města, kteří o hyperloopu jednají s americkou společností Hyperloop Transportation Technologies (HTT).

Na jihu Brna by za padesát let mohl vzniknout dopravní uzel pro hyperloop a vysokorychlostní vlaky. Dřevěný mrakodrap prorostlý zelení by však nesloužil pouze jako přestupní stanice, ale lidé by v něm mohli také bydlet nebo pracovat. Futuristickou stavbu navrhla studentka Kristýna Uhrová z Fakulty architektury VUT spolu s absolventem Fakulty výtvarných umění VUT Martinem Dlabajou.

Stavbu jako ze science fiction, která by poskytovala zázemí pro hyperloopové kapsle pohybující se rychlostí přes tisíc kilometrů v hodině, umístila do brněnských Heršpic. „Je tam řada mrakodrapů zakončených AZ Towerem, na druhé straně kolejí už je ale lužní les. Přišlo mi zajímavé udělat návrh, který vizuálně i technologicky propojí tyto dva prvky, civilizaci a přírodu. Proto je mrakodrap navržený ze dřeva a má pórovitou strukturu, aby jím mohla prorůstat zeleň a postupně v něm vznikly zahrady, které by vytvářely mikroklima. Uvnitř by se ale skrývaly ty nejnovější technologie,“ popsala návrh Uhrová. Zároveň upozornila, že přestože je navrhování výškových budov ze dřeva mezi architekty aktuálním trendem, není tato myšlenka v praxi ještě dostatečně otestovaná.

Projekt hyperloopové stanice využívá futuristických vizí i v samotném konstrukčním systému. „Nyní se staví z dvourozměrných prvků – desky a stěny. Také cihly a betonové kvádry jsou lité do čtverce. My jsme ale namísto rigidních struktur chtěli jiný přístup, a proto jsme pracovali s takzvanými minimálními povrchy. V prostoru se vytyčí pevné body, které určují střed objemu požadovaného prostoru, a kolem nich se utvoří povrch, který je spojený tou nejmenší možnou plochou v prostoru. Teoreticky se tím ušetří hodně materiálu, protože se dává jen tam, kde je potřeba. Je to ale navázáno na rozvoj nových technologií, jako je 3D tisk,“ dodal absolvent FaVU VUT Martin Dlabaja, který s Uhrovou na návrhu spolupracoval.

Stanice, ze které by se mohl člověk z Brna do Prahy dostat za dvacet minut, by podle návrhu  neplnila pouze funkci dopravního uzlu. V mrakodrapu se počítá také s obchody, kancelářemi či byty.

O návrh studentů projevili zájem představitelé města a dohodli se s americkou firmou Hyperloop Transportation Technologies na zkoumání možností jeho realizace. Právě s touto firmou město Brno již v loňském roce podepsalo smlouvu, jejímž výsledkem má být studie proveditelnosti. Ta ukáže, zda by tento inovativní dopravní systém hyperloopu mohl být v Brně funkční a ekonomicky proveditelný.

S myšlenkou hyperloopu přišel před pěti lety kalifornský vizionář Elon Musk. Technologický koncept poskytl volně k dispozici, aby jej mohly dopracovat a rozvíjet další společnosti. Jednou z nich je také HTT, která již v roce 2019 začne se zkušebním provozem hyperloopu ve francouzském Toulouse.

 

user-avatar

Václav Pokorný

14. 12. 2018 | 08:00

> ExtraStory   |   Inzerce