V roce 1947 vyschly pumpy i studny. Pro vodu se chodilo k cisterně, pomáhat musely i děti. Foto: Koloman Cích

V roce 1947 vyschly pumpy i studny. Pro vodu se chodilo k cisterně, pomáhat musely i děti. Foto: Koloman Cích | zdroj: tasr


Sucho v roce 1947: Katastrofální neúroda byla pro komunisty darem z nebes

TÉMATA: československo | 1947 | sucho | neúroda | klima | komunisté

user-avatar

Václav Pokorný

10. 08. 2018 | 19:00

V souvislosti se suchem a vedry tohoto léta se občas připomíná rok 1947. Extrémní sucho tehdy trvalo od jara až do listopadu a přerušovaly ho jen krátké přívalové bouřky. Pětisetleté sucho, jak bylo tehdy hodnoceno, způsobilo katastrofální neúrodu. Vázlo zásobování základními potravinami a v některých oblastech Slovenska hrozil hladomor. O čtyři měsíce později (v únoru 1948) vedlo částečně i k politickému převratu a převzetí moci komunisty.

Rok 1947 začal velikou zimou. Teploty tehdy klesly až ke 30 stupňům pod nulou. Země mokrá už od podzimu zamrzla až do hloubky 80 cm a všechen sníh zůstal nahoře. V půlce března pak ve dvou dnech veškerý sníh naráz roztál a nastala povodeň, protože země nestačila rozmrznout a vodu tím pádem nepřijala. Když poté půda rozmrzla a uschla, vytvořil se na polích silný škraloup. Teprve 5. dubna přišly od severu první bouřky. Průtok Labe v Děčíně i Moravy v Olomouci byl oproti normálu zhruba poloviční, vysychaly studně, a dokonce i rybníky. Stejné to bylo na polích a zahradách.

„Stále neprší. Hrozí katastrofa. Obilí zůstalo velmi prořídlé, hlavně pšenice. Roste hojně plevele. Žně jsou následkem sucha zpožděné,“ zapsal si kronikář jihomoravského Jalubí, „v září se dobývaly brambory, kterých bylo velmi málo a trpěli vadnutím hlíz. Půda je již tak ztvrdlá, že při sklízení řepy se vyorávače na řepu lámou. Zapřažený dobytek je nemůže utáhnout, a tak lidé používají krumpáče.“ Lidé se z osvobození dlouho neradovali, pro změnu je zasáhl jiný nepřítel - extrémní sucho.

Z úvodníku tehdejších Svobodných novin jsme se také mohli dozvědět, že na polích víří oblaka prachu, ovoce padá ze stromů, hrozny sesychají, sedláci jezdí sekat seno do opuštěných Sudet a pro úplný nedostatek slámy se v lese hrabe listí. Zemědělcům také nezbývá dostatek osiva na příští rok a zle je i se zvířaty. Vybíjí se dobytek a pro nedostatek brambor a šrotu prasata nepřibývají na váze. Chybí také odstředěné mléko a zkrmují se i padavky ze stromů.

Oproti předchozím letům se toho roku sklidilo o 32,5 procenta méně pšenice a také brambor se urodilo o čtvrtinu méně. Vázly dodávky pro obyvatelstvo, protože zemědělci se snažili co nejvíce cenných potravin nechat pro sebe, a tak bylo v prosinci vykoupeno jen 54 procent plánovaného množství pšenice, 73 procent žita a 45 procent krmného zrna. Dodávky obilí

Následného nedostatku potravin využili komunisté v čele s tehdejším ministerským předsedou Klementem Gottwaldem, který domluvil se Stalinem mimořádné dodávky obilí ze Sovětského svazu. V první fázi Československo nakoupilo 200 tisíc tun pšenice a 200 tisíc tun krmného obilí a kukuřice. Jenže to pořád bylo málo, a na konci října proto musela vláda sáhnout k citelným omezením. Snížil se příděl cukru na osobu, do chlebové mouky se míchala ječná mouka a snížila se stupňovitost obyčejného piva na 5 stupňů a Prazdroje na 6 stupňů. Kromě toho zemědělci mohli obilí nově mlít jen ve vybraných kontrolovaných mlýnech a všechny mlynářské produkty musely být označeny ochrannou známkou. Tam, kde dodávkové povinnosti nebyly úmyslně plněny, nebo bylo podezření, že je šrotováno načerno, došlo k zaplombování šrotovníku.

Toto sucho, nedostatek potravin a následnou sovětskou pomoc v roce 1947 využili komunisté již v únoru příštího roku, kdy pod taktovkou Moskvy zinscenovali politický převrat a nastolili totalitní režim.

 

user-avatar

Václav Pokorný

10. 08. 2018 | 19:00

> ExtraStory   |   Inzerce