V Mnichově se dá surfovat na řece přímo v centru města. | zdroj: YouTube


Surfování v centru velkoměsta? V Mnichově je to možné

TÉMATA: mnichov | riversurfing | adrenalinové sporty

user-avatar

Ivanhoe

16. 05. 2015 | 12:00

Představte si, že každý den po celý rok potkáváte v centru města surfaře. V černých neoprenech s prknem pod paží spěchají přes křižovatku, hrnou se do autobusů nebo do metra, někteří dokonce šlapou v husté dopravě na kolech. Široko daleko však žádný oceán, kam jen oko dohlédne, jen samé štíty hor. Tady byste jistě nehledali surfařský ráj, přesto se bavorská metropole stala mekkou surfařů z celého světa.

Právě v Mnichově se totiž zrodil nový druh sportu: riversurfing neboli říční surfování. Na řece Eisbach (jež je ve skutečnosti umělým vodním kanálem a ramenem řeky Isar), hned za mostem u Domu umění, se tvoří metr vysoká stojící vlna. Od konce 60. let začalo toto místo přitahovat místní surfaře, kteří si řekli, že nač jezdit 1 100 kilometrů za oceánem, když by si mohli zasurfovat doma. Nejprve se přivazovali tažnými lany k mostu a zkoušeli se v divoké řece udržet na prkně. Brzy ale přišli na to, že lana jsou zbytečná a z betonové zdi, lemující řeku, se vrhali rovnou do hučícího proudu.

Bavorský stát, jenž pozemky kolem řeky vlastnil, však koupání i surfování v řece zakázal. Částečně kvůli tomu, že surf v rychlém proudu je opravdu nebezpečný, a také proto, že se v řece už několik lidí utopilo, byť ani jeden z nich nebyl surfař.

V Mnichově se dá surfovat na řece přímo v centru města.

Milovníky divokých vln však cedule se zákazem surfování neodradila a k řece tajně přicházeli ve dne v noci, za každého počasí i za mrazivých dní v zimě. „Často jste tehdy mohli vidět surfaře, jak běží po parku a honí je policajti,“ vzpomíná Jon Ruppersberg, jenž v centru Mnichova provozuje obchod s potřebami pro surfaře. „Pravidelně si museli chodit vyzvedávat svá prkna na policejní stanici,“ dodává.

Surfing je hned za mostem v Anglické zahradě nedaleko Domu umění.

Před sedmi lety se však situace začala díky internetu měnit. „S Facebookem a YouTube se víc a víc lidí o Eisbachu dovídalo a chtělo to také zkusit,“ říká obchodník. Dříve tajná surfařská komunita vystoupila z ilegality a začala být veřejně aktivní. Když se surfaři dozvěděli, že Bavorsko se chystá odstranit několik metrů dlouhou fošnu, díky které se v řece tvoří vlna, rozjeli protestní kampaň. Sesbírali podpisy pod petice a na jejich podporu vznikl dokonce i film s názvem Keep surfing. Nakonec dosáhli toho, že město Mnichov v roce 2010 vyměnilo s bavorským státem část svých pozemků za „vlnu Eisbach“ a povolilo na ní surfování na vlastní riziko.

Jako na pláži u moře

Z Mnichova se rázem stalo světoznámé centrum riversurfingu, za kterým dnes jezdí beachboys i beachgirls až z Austrálie a kde se pořádají i mezinárodní závody s účastí surfařských es, jako je třeba Kelly Slater. Na druhou stranu si mnozí pamětníci nostalgicky postesknou. Ty tam jsou časy, kdy měli řeku jen pro sebe, teď musí stát ve frontě za 25 dalšími lidmi a čekat, až na ně konečně přijde řada.

 

user-avatar

Ivanhoe

16. 05. 2015 | 12:00

> ExtraStory   |   Inzerce