Tábor lidu na hoře Mužský (1869)

Tábor lidu na hoře Mužský (1869) | zdroj: wikipedia commons


Tábory lidu, na které navazuje Milion chvilek pro demokracii

TÉMATA: české země | tradice | demokracie | občanská společnost | 19. století | milion chvilek pro demokracii

user-avatar

Václav Pokorný

28. 09. 2019 | 10:00

Formování české občanské společnosti bylo v 19. století úzce spjato s takzvanými tábory lidu, které byly spojeny s masovými průvody na významná místa. Ty fungovaly jako svého druhu „politická škola“, v níž se Češi učili novým hodnotám občanské společnosti a debatě o věcech veřejných. Právě na tuto tradici se v těchto dnech snaží navázat hnutí Milion chvilek pro demokracii akcemi „Kroky pro demokracii“.

Po zrušení Bachovského absolutismu v 60. letech 19. století mohli na území Rakousko- uherského mocnářství zcela volně vznikat různé občanské spolky. Ty, které byly založeny českými vlastenci na našem území, měly za cíl pozvednout národní sebevědomí. Byla to doba, kdy docházelo k utváření české občanské společnosti a nemalou roli v něm sehrála i nově vznikající turistika. Důležitou úlohu tehdy sehrál zejména Sokol, jehož zakladatel Miroslav Tyrš vymyslel termín „výlet“ jako protipól k sokolskému „sletu“. 

Výlety byly skupinové a sloužily mimo jiné k symbolickému mapování a osvojování si české krajiny a jejích kulturně-historických památek. Často směřovaly na památná místa spjatá s českou historií. A někdy mohly nabývat i ráz politického protestu. Tak tomu bylo zejména na takzvaných táborech lidu, které byly spojeny s masovými průvody na významná místa, kde se Češi učili hodnotám občanské společnosti.

Táborové hnutí v Čechách odstartovalo při slavnosti vyzdvižení základního kamene na hoře Říp, které se konalo 10. května 1868 a kde se shromáždilo až 20 000 účastníků. Při tomto shromáždění byla schválena první rezoluce tábora, ve které účastníci požadovali obnovení českého historického práva, všeobecné hlasovací právo, požadavek, aby zákony pro Čechy vydával pouze český zemský sněm. Jedním z důležitých bodů bylo i snížení daní, které se v Čechách vybíraly. Řipským táborem vypuklo hnutí, které nemělo v Čechách obdoby.

V období od řipského tábora do října 1868 neuplynul týden, kdy by se někde po Čechách nekonal tábor lidu. Většina těchto táborů byla císařskými úřady zakázána. Hlavní oblasti v Čechách, kde mělo hnutí největší podporu, byly střední Čechy s Prahou jako centrem, dále oblast Roudnicka, Boleslavska a Podkrkonoší. 

V roce 1869 hnutí vrcholilo a účast byla odhadnuta na 600 000 osob. V roce 1870 to bylo 225 000 osob, o rok později 287 000. Větší ohlas byl zaznamenán v Čechách než na Moravě. Celkem bylo v letech 1868–1871 uspořádáno 143 táborů, z toho 102 v Čechách, 37 na Moravě a 4 ve Slezsku. 

Demonstrace na Letné v červnu 2019

Na tehdejší tradici lidových táborů se dnes snaží navázat občanské hnutí Milon chvilek pro demokracii, který si klade za cíl obecnou podporu demokracie a občanské soudržnosti. V Den české státnosti 28. září pořádá tento spolek celorepublikovou akci nazvanou Kroky k demokracii. Občany vyzývá uspořádat ve svém regionu nějaký pochod, výšlap na kopec, běh či výlet pro demokracii. 

„Cítíme radost z toho, že můžeme slavit spolu s celým národem Den české státnosti… Jak jinak uctít tento den než občanskou aktivitou. Přidejte se k nám a udělejte i vy svých pár KROKŮ K DEMOKRACII. Umět společně být, mluvit a ujít kus cesty, je předpokladem k tomu, abychom se jako společnost mohli posunout dál. Je to první krok k řešení každého problému. Kroky pro demokracii budou mít všude svůj specifický, místní rozměr. V Praze se tentokrát nekoná žádná centrální akce, tím spíše se však mohou zapojit a realizovat různé skupiny a nápady. Tato akce je skvělou příležitostí lépe se seznámit s lidmi, kterým na živé občanské společnosti a zdravé demokracii záleží," napsali na svých stránkách organizátoři.

 

user-avatar

Václav Pokorný

28. 09. 2019 | 10:00

> ExtraStory   |   Inzerce