Truda Grosslichtová – nejzáhadnější česká herečka 30. let

Truda Grosslichtová – nejzáhadnější česká herečka 30. let | zdroj: foto.osobnosti.cz


Tajemná česká herečka Truda Grosslichtová: proč zmizela z filmového plátna?

TÉMATA: první republika | český film | české herečky | Truda Grosslichtová

user-avatar

Blondie

29. 06. 2015 | 16:00

V roce 1932 vyhrála Truda Grosslichtová anketu o nejoblíbenější herečku českého filmu a s velkým náskokem porazila i takovou hvězdu, jakou byla Lída Baarová. Na rozdíl od Baarové však jméno Trudy Grosslichtové později zcela upadlo v zapomenutí. Její život navíc dlouhá léta obestíralo neproniknutelné tajemství.

Příběh Trudy Grosslichtové je typickou ukázkou toho, jak může popularita a sláva herců rychle pohasnout. Grosslichtová patřila ve 30. letech k nejobsazovanějším českých herečkám. V letech 1931 až 1938 hrála v téměř třicítce filmů a točila i v zahraničí. Vnější politické okolnosti ji však donutily zdárně rozběhlou kariéru předčasně ukončit a diváci i filmaři na ni už během druhé světové války zapomněli. Toto zapomnění pokračovalo i po válce a dokonce po roce 1989, kdy znovu ožil kult prvorepublikových hvězd. Trudu Grosslichtivou však na rozdíl od Lídy Baarové či Adiny Mandlové neobestíral žádný skandál či milostná aféra, herečka si navíc své soukromí odjakživa pečlivě střežila.

Donedávna tak nebyla známa ani základní data z jejího života. Zájem o její osobu nastal až po roce 2008 hlavně zásluhou publicisty Ondřeje Suchého, který začal pátrat po jejích osudech a setkal se osobně s hereččinou dcerou. Něco málo se tak o Trudě Grosslichtové podařilo zjistit, ale i tak stále zůstává nejzáhadnější českou herečkou.

Malá Truda s rodiči a bratrem během letní dovolené v Mariánských Lázních

Truda Grosslichtová se narodila 23. února 1912 v Praze jako mladší potomek obchodníka Viktora Grosslichta. Umělecké nadání zdědila po své matce Marii (Mizzi) Grosslichtové, která byla známou herečkou a operetní zpěvačkou. Truda od útlého věku ráda navštěvovala biograf, obdivovala filmové hvězdy, hlavně Gretu Garbo, a i přes nelibost svého otce se toužila stát herečkou. Její cesta k filmu vedla přes ochotnická divadelní prkna, kde si jí při jednou představení všiml producent Josef Auerbach z Elektafilmu a mladé herečce zajistil roli ve špionážním dramatu Aféra plukovníka Redla (1931) režiséra Karla Antona. Od té doby se filmové nabídky jen hrnuly.

Truda na ateliérové fotografii z roku 1929

Dobová kritika Grosslichtovou popisovala jako „inteligentní, jemnou, jakoby melancholickou herečku, naivku zářivého úsměvu, který se zračil v jejích hezkých ústech i v modrých očích“. Pokračovala ve stopách své slavné předchůdkyně Anny Ondrákové, jíž se hodně podobala. Stejně jako ona ve filmu představovala typ odvážného děvčete, směs kokety i naivky, které život nejčastěji komplikují milostná nedorozumění.

S Adinou Mandlovou ve filmu Kvočna (1934)

Většina filmů, v nichž Grosslichová hrála, je dnes již právem zapomenutých, protože se jednalo spíše o druhořadé veselohry a dojemné limonády. Dvakrát se ale objevila na filmovém plátně po boku Vlasty Buriana (Revizor, 1933; Hrdina jedné noci, 1934) a byla též partnerkou Hugo Haase (Jedenácté přikázání, 1935). Díky znalosti cizích jazyků se jako herečka uplatnila i v zahraničí a ve Francii se dokonce prosadila jako zpěvačka; natočila tam na desky řadu dobových šlágrů. „Vím, že se znala s Mauricem Chevalierem a že s ním také někdy zpívala,“ uvedla Grosslichtové dcera Evelyn de Vries-Elshout.

Nejproduktivnějším rokem ve filmové kariéře Trudy Grosslichtové byl paradoxně ten poslední, rok 1937, kdy stihla natočit sedm filmů a ztvárnila hlavní roli začínající právničky Věry Donátové v komedii Advokátka Věra, v níž jí zdatně sekundoval filmový milovník Oldřich Nový. Ten byl i jejím divadelním šéfem – v Nového divadle Grosslichtová vystupovala až do roku 1938 a s Novým tam tvořila nerozlučnou hereckou dvojici.

Plakát k filmu Advokátka Věra (1937), kde Grosslichtová hrála s Oldřichem Novým

S koncem první republiky končí také Trudina kariéra. Byla totiž položidovka a její tehdejší manžel, operetní zpěvák Štefan Munk, byl maďarský Žid. Po Mnichovu se rozjíždí hon na Židy, který pokračuje a sílí za německé okupace. Grosslichtová už v roce 1938 opouští Nového divadlo. „Na krátkou chvíli nastoupila na její místo Ljuba Hermanová, také položidovka, nu a po ní jsem pak přišla já,“ vzpomínala česká herečka Zita Kabátová. Grosslichtová raději odchází do Francie a půl roku tam hostuje v pařížském divadle Bouffes Parisiens. Po návratu domů se stěhuje z Prahy do Českých Budějovic, kde až do roku 1940 vystupuje v Jihočeském národním divadle. Pak už se o ní nikde nepíše a herečka natrvalo mizí z očí veřejnosti.

Mnoho lidí, včetně herečky Zity Kabátové, si dlouhá léta myslelo, že Grosslichtová ještě před nacistickou okupací uprchla do zahraničí. Jak se ale později ukázalo, Grosslichtová prožila válku v protektorátě. Odmítla hrát v německých filmech a raději dobrovolně ukončila svoji kariéru. Podle sdělení dcery musela nastoupit do továrny jako dělnice. Ač jí holokaust přímo nehrozil, její židovští příbuzní v ohrožení byli a navíc jejího manžela Štefana Munka nacisté v letech 1941 až 1945 uvěznili.

Truda na náměstí Sv. Marka v Benátkách

Truda Grosslichtová opustila Československo až po válce. Ještě v roce 1945 se seznámila v Praze s nizozemským vojákem, kapitánem Hansem de Vries, který přišel do Čech s americkou armádou. V říjnu roku 1945 se Grosslichtová rozvedla se Štěpánem Munkem a 7. listopadu 1946 se za Holanďana provdala. Tímto sňatkem získala kromě jména de Vries také holandské státní občanství. Z pražského pobytu se odhlásila 30. prosince 1946 a odcestovala do Holandska. Její manžel Československo opustil až po ní, 1. února 1947. O dva roky později se za manželi přestěhovala i hereččina matka.

V Nizozemí se Grosslichtová k herecké profesi již nevrátila, krátkou dobu překládala, ale většinou žila obyčejným životem ženy v domácnosti. Její manžel ji zřejmě dokázal  uživit, pracoval totiž jako burzovní makléř. V poválečném československém filmu by Grosslichtová stejně nenašla uplatnění, neboť typově neodpovídala ženám z lidu, které byly v době budování socialismu v kurzu.

Truda Grosslichtová v pozdějším věku s manželem Hansem de Vriesem, s nímž žila v Amsterodamu až do jeho smrti v roce 1985.

Do Československa se Truda de Vries podívala až v roce 1987 společně se svou jedinou dcerou Evelynou de Vries-Elshout. Ubytovaly se spolu v hotelu Paříž, jen pár kroků od domu, v němž bydlíval Trudin divadelní šéf a herecký kolega Oldřich Nový. Nikým nepoznána se někdejší prvorepubliková hvězda procházela ulicemi Prahy a navštívila místa, kde předtím prožila kus svého života: Žitnou ulici číslo 44, kde naposledy bydlela, i Filmové ateliéry na Barrandově. Vrátný jí však nechtěl pustit dovnitř, takže se musela spokojit jen s pohledem zvenčí. Zemřela v nizozemském městě Niew Vennep v roce 1995 ve věku 83 let.

Fotografie Trudy pořízená fotoateliérem Mráz Praha 1.

Kvůli odchodu herečky za hranice a následnému mnohaletému pobytu v cizině se na Trudu Grosslichtovou u nás na dlouhá léta zapomnělo. Nikdy o ní nevyšla žádná monografie. To se však zřejmě v brzké době změní. Knihu o Trudině životě se letos chystá vydat Milena Nováková, která v Nizozemí žije bezmála deset let. Před dvěma lety, jak sama říká, její cestu zkřížil hereččin příběh. „Před téměř dvěma lety jsem nedočkavě stiskla zvonek domku v jednom malém nizozemském městečku. Mým úmyslem bylo napsat článek o naší zapomenuté a tak trochu i tajemné filmové hvězdě Trudě Grosslichtové, která se po válce přestěhovala do Nizozemska. Tehdy se přede mnou otevřely nejen dveře domku, ale symbolicky i dveře do Trudina života, do života jejích blízkých a do složitého politického období 30. a 40. let. Stal se ze mě detektiv. Začala vznikat kniha. Psala se skoro sama, jakoby chtěla být napsána,“ uvedla Nováková na stránkách projektu Startovač.cz, kam svoji knihu přihlásila, aby na její vydání získala potřebné finance.

Grosslichtové dcera Evelyn de Vries-Elshout (vlevo) s manželem a kamarádkou při návštěvě Prahy v roce 2008 

Nováková svoji knihu z velké části pojala jako fiktivní autobiografii Trudy Grosslichtové, vycházela však ze skutečných událostí a historických faktů. „Čerpala jsem z historických dokumentů, z Trudina deníku, ze vzpomínek lidí, kteří ji znali, nebo s ní někdy přišli do styku, z rodinného alba Grosslichtových, z knih pojednávající o dějinách První republiky a ze vzpomínek Trudiných hereckých kolegů,“ uvedla. Můžeme se tak těšit, že se o životě záhadné herečky, která za svého života tak nerada hovořila o sobě, dozvíme něco víc. Podle Novákové si to herečka zaslouží. „Co za tu dobu vyšlo knih o Adině Mandlové a jiných prvorepublikových herečkách! A žádná o Trudě, která jako jedna z mála udělala díru do světa. Dosáhla dobrého renomé v zahraničí ještě před Lídou Baarovou, byla hlavní partnerkou Oldřichu Novému v jeho pražském divadle, vystupovala na divadelních prknech v Paříži, na turné v Americe a pro anglickou BBC,“ uvádí důvody, pro které je dobré si jméno Trudy Grosslichtové zapamatovat.

 

user-avatar

Blondie

29. 06. 2015 | 16:00

> ExtraStory   |   Inzerce