O Luvijcích se v hodinách dějepisu neučí, byť zahýbali dějinami víc než dost.

O Luvijcích se v hodinách dějepisu neučí, byť zahýbali dějinami víc než dost. | zdroj: luwianstudies.org/


Tajemná civilizace „mořských národů“ byla zničena v nulté světové válce

TÉMATA: archeologie | objevy | turecko | malá asie

user-avatar

Tyrion

27. 10. 2017 | 11:30

Trójská válka, kterou ve svém slavném eposu zvěčnil slepý básník Homér, byla možná mnohem závažnější, než bychom čekali. Deset let trvající boje byly zřejmě jen závěrečným dějstvím mnohem rozsáhlejšího konfliktu, jemuž jistý švýcarský archeolog začal kontroverzně přezdívat nultá světová válka. Tato válka způsobila před 3200 lety pád prakticky všech civilizací ve východním Středomoří.

A kdo byl katalyzátorem této válečné vřavy? Tajemná a pravděpodobně mocná civilizace známá pod názvem „mořské národy“. Švýcarský archeolog Eberhard Zangger je ztotožňuje s indoevropskými Luvijci, kteří přišli do Malé Asie ještě před příchodem Chetitů. Podle Zanggera existovala v západní části Malé Asie četná malá království, kde se mluvilo stejným jazykem – luvijštinou, lze tedy mluvit rovnou o civilizaci. Směry útoků

Luvijci byli současníky, obchodními partnery a současně i konkurenty nám dobře známých Mínojců, Mykéňanů a Chetitů. Zangger zjistil, že západní Anatolie byla bohatá na minerální nerosty a kovové rudy, takže byla ve starověku důležitým regionem. Díky studiu satelitních snímků objevil, že celá oblast západní Anatolie byla během pozdní doby bronzové hustě obydlena. Dosud však jen v hrstce ze 340 velkých měst, které se podařilo identifikovat, byly provedeny vykopávky. „Některá z těchto nalezišť jsou tak velká, že je můžete vidět z vesmíru,“ říká archeolog. „Tady toho ještě tolik čeká na své objevení, až je to šokující,“ dodává.

O luvijských královstvích se zmiňují ve svých textech Chetité. Uvádějí, že tato království občas utvořila koalici a pořádala nájezdy proti svým sousedům. Podle Zanggera právě oni mají na svědomí zničení kdysi mocné Chetitské říše okolo 1200 před naším letopočtem. V egyptských textech z té doby se o nich mluví jako o mořských národech. Popisují jejich nájezdy na Kypr a Sýrii a líčí, jak ovládli území od severního Řecka až po dnešní Libanon. Podle Homérova eposu se Tróju podařilo dobýt díky nastraženému dřevěnému koni.

Z obav před nimi se Mykéňané spojili do velké koalice, přepluli Egejské moře a zaútočili na Luvijce. Dobyli řadu jejich klíčových měst, jako třeba právě Tróju, a prakticky zničili celou jejich civilizaci. Z vítězství se ovšem dlouho neradovali. Po návratu do Řecka, když už neměli vnějšího nepřítele, se mykénská království ocitla ve víru občanských válek, jak to ostatně zachytil Homér v eposu Odyssea. Jejich civilizace byla poslední ve východním Středomoří, která padla. Pak v této oblasti nastala doba temna. Invaze mořských národů. Výjev z nástěnné malby pohřebního chrámu Ramsese III. v Medinet Habu v Egyptě.

Zangger tvrdí, že takovýto sled událostí se shoduje se starověkými texty a rovněž odpovídá archeologickým nálezům, jež ukazují, že téměř každé velké město v tomto regionu postihla na konci doby bronzové zkáza. Jiní vědci jsou však vůči jeho závěrům skeptičtí. Aby uznali existenci luvijské civilizace, potřebovali by hmotné i písemné nálezy z těchto míst. Navíc starověké příběhy, jako třeba Homérovy eposy, nepovažují za historicky věrohodné. Zangger však poukazuje, že jsou tu i jiné starověké záznamy, které vyprávějí podobný příběh jako Homér. Jeden z nich byl napsán v 1. století našeho letopočtu a odkazuje ke ztraceným egyptským památkám, které tento konflikt zaznamenaly. Fragment nápisu s hieroglyfy zapsaným v luvijštině

Navzdory svému skepticismu však vědci Zanggera v jedné věci chválí – podařilo se mu obrátit pozornost k dlouho zanedbávanému regionu západní Anatolie, který by si zasloužil řádný archeologický výzkum. Ten pak možná vynese na světlo nové historické skutečnosti.

user-avatar

Tyrion

27. 10. 2017 | 11:30

> ExtraStory   |   Inzerce