Krudum je významný vrchol Krásenské vrchoviny, která leží v severní části Slavkovského lesa. Hora je dnes souvisle zalesněna smrkovými monokulturami. Je však také opředena množstvím záhad a pověstí.

Krudum je významný vrchol Krásenské vrchoviny, která leží v severní části Slavkovského lesa. Hora je dnes souvisle zalesněna smrkovými monokulturami. Je však také opředena množstvím záhad a pověstí. | zdroj: wikipedia commons


Tajemná hora Krudum: Archeologický nález dal za pravdu starým legendám

TÉMATA: tajemná místa čech | kopce | slavkovský les | krudum | církevní stavby | kostely | románské umění | keltové

user-avatar

Václav Pokorný

30. 01. 2018 | 17:30

Mezi městy Sokolov a Horní Slavkov, se v oblasti Slavkovského lesa nalézá 838 metrů vysoký vrch Krudum. Je opředen mnoha pověstmi a jedna z nich vypráví, že na úpatí hory kdysi stál velký kostel zasvěcený svatému Mikuláši. Historici o existenci kostela pochybovali, ale nedávný archeologický průzkum objevil pozůstatky pozdně románské stavby, která sloužila k sakrálním účelům.

Hora Krudum se nachází na severu Slavkovského lesa a název je pravděpodobně keltského původu. O Krudumu se říkalo, že má zelenou hlavu (les), stříbrné srdce (stříbrná ruda) a zlatou patu (v bažinách na úpatí se kdysi rýžovalo zlato). Ze zápisů je také známo, že se zde dobýval ametyst.

Váže se k ní velké množství pověstí a jedna z legend vypráví, že svatý Mikuláš má sídlo právě na hoře Krudum. Původní němečtí obyvatelé zdejšího kraje vyprávěli dětem, že v předvečer svého svátku sestupuje Mikuláš ze svého domova na Krudumu za dětmi. Hodné odměňuje dárky, zlobivé strká do pytle a odnáší na Krudum. Tato legenda má zcela zjevné propojení s prastarým kostelem svatého Mikuláše, který ve středověku stával na úpatí hory, na křižovatce cest, mezi Hruškovou, Třídomím a Nadlesím. Odhalené pozůstatky románského kostela.

Že má tato pověst reálné jádro, se podařilo zjistit až v nedávné době. Předtím se odborníci pouze dohadovali, kde historický kostel svatého Mikuláše stával a zda vůbec existoval. V roce 1998 se započalo s výzkumem lokality, který organizovalo Muzeum Karlovy Vary a Sdružení dětí a mládeže Horní Slavkov. Za pět let se ho účastnily desítky lidí a po správném určení místa předpokládaného objektu přišlo překvapení hned s prvními uvolněnými kameny. Před badateli se postupně objevovaly větší a hlubší základy zdí, které jasně naznačovaly, že se jedná o pozdně románský kostel. Během následujících dvou let prošel kostel důkladným průzkumem. 

Zjistili, že byl postaven v období rané gotiky, avšak stále ještě v pozdně románském slohu. Měl obdélníkový půdorys. Dvě části, presbytář a hlavní loď, byly vzájemně oddělené triumfálním obloukovým průchodem o průměru 5,5 metru. Celková délka stavby činí 25 metrů, šířka je 12,5 metrů, výška dle odhadů dosahovala 12 metrů. Zdi kostela jsou 110 až 115 cm silné a byly provedeny z lomového kamene; jako pojivo posloužila vápenná malta. Mnozí badatelé se dnes domnívají, že základy bývalého kostela sv. Mikuláše stojí na místě keltského Wallburgu, který měl být možná strážním bodem (Wachturm), zajišťujícím transport soli z BavorskaPohled na rozhlednu na JV vrcholu od pozdně románského kostela sv. Mikuláše

Přesné datum založení kostela nadále není známo. Je však dochována listina z roku 1253, v níž král Václav I. tento již existující kostel předal Řádu křížovníků s červenou hvězdou v Lokti. Překvapivě velký kostel v těchto končinách napovídá, že ještě ve 13. století v souvislosti s těžbou vzácných rud zde panoval čilý ruch. Ani zprávy o celnici nejsou mimo realitu. Pravděpodobně zde probíhala hranice chebského území předtím, než připadlo českému království.

Transport soli z bavorského Reichenhalle tehdy procházel přes Norimberk, Cheb, podél Ohře, mezi vrchy Krudum a Spálený do Slavkova a dále přes Kadaň a Žatec do Prahy. Tuto cestu potvrzuje dopis papeže Klementa VI. z Avignonu, který v něm ukládá basilejskému biskupovi,  jak se má na této cestě pečovat o posly. 

Pro dnešní návštěvníky je hora Krudum velmi zajímavým místem s dlouhou historií a lze ji určitě doporučit k sobotním či nedělním výletům. Zdi objeveného kostela byly zakonzervovány, jeho okolí je hezky upraveno a doplněno informativními tabulemi. Na samém vrchu byla v roce 2008 otevřena železná rozhledna s vyhlídkovou plošinou umístěnou ve výšce 29,5 metrů, která skýtá úchvatný výhledem na okolní krajinu.  

user-avatar

Václav Pokorný

30. 01. 2018 | 17:30

> ExtraStory   |   Inzerce