Ve starém Egyptě vládly i ženy, tou první byla královna Merjetneit.

Ve starém Egyptě vládly i ženy, tou první byla královna Merjetneit. | zdroj: proegypet.ru


Tajemná královna Merjetneit byla možná první ženou na egyptském trůně

TÉMATA: archeologie | starověk | starý egypt | egypt | faraoni | abydos

user-avatar

Yvonne K.

6. 06. 2018 | 09:00

Královna Merjetneit je jednou z nejvíce diskutovaných postav starověkého Egypta. Byla pohřbena se 118 služebníky, kteří ji měli doprovázet v posmrtném životě. Zjevně tak musela být důležitou osobou – královskou manželkou a první známou regentkou vládnoucí za nedospělého syna, ale dost možná také prvním faraonem ženského pohlaví. Háček je v tom, že právě jejím pohlavím si historici nejsou jisti. Skutečná identita této historické osobnosti je stále zahalena tajemstvím.

Merjetneit žila za časů 1. dynastie v takzvané archaické době. Historici se shodují, že byla matkou krále Dena, jednoho z prvních faraonů sjednoceného Egypta, který vládl kolem roku 2970 před Kristem.

Složitějším už je určit identitu jejího otce a manžela. Je možné, že byla dcerou Džera, třetího faraona 1. dynastie, a provdala se za krále Wadžiho, čtvrtého faraona 1. dynastie, což ale nebylo potvrzeno. Někteří egyptologové se domnívají, že byla chotí Džera, a nikoli Wadžiho. Ovšem vezmeme-li v úvahu, že synem Wadžiho byl Den, pak Merjetneit byla logicky manželkou Wadžiho, jenž zemřel po vcelku krátkém období své vlády. Pohřební stéla Merjetneit z egyptského pohřebiště Umm el-Káb

Merjetneit žila sice dlouho, ale o jejím životě víme málo detailů. Neznáme přesně její postavení, ale jisté závěry si můžeme vyvodit z toho, že její jméno je zapsáno na proslulé Palermské desce, kde je uvedeno prvních pět dynastií egyptských dějin. To by znamenalo, že Merjetneit na nějaký čas vládla Egyptu. Pokud by tomu tak opravdu bylo, byla by vůbec první ženským faraonem v dějinách Egypta.

Její jméno ovšem není zobrazeno v takzvaném serechu, což byl uzavřený grafický znak obdélníkového tvaru, který vymezoval a zdůrazňoval královský majestát. To by znamenalo, že Merjetneit byla regentkou vládnoucí za svého nedospělého syna Dena. Tím by se rovněž vysvětlila Denova dlouhá doba jeho vlády, která se mohla počítat od momentu smrti jeho otce.

Jméno Merjetneit se objevuje také na otisku hliněné pečeti se jmény prvních egyptských faraonů, Narmerem počínaje a Denem konče. Uvádí se u něj titul “královská matka”, což byl již tehdy význačný status. Nicméně v seznamu králů z Nové říše není její jméno zmíněno. Možná proto, že regentka nebyla uznávána za skutečného, božského vládce – faraona. Hrobka královny Merjetneit

Pokud by se ovšem vzala v úvahu velikost její hrobky v Abydosu, mohla Merjetneit přece jenom nějakou dobu vládnout Egyptu, odpovídá totiž parametrům vladařských hrobek.

Hrobka o celkových rozměrech 19,2 krát 16,3 metrů měla uprostřed prázdnou lodní jámu, dlouhou 17,8 metrů, do které by se pohodlně vešla skutečná loď. Vedle hrobky se nalézalo 41 vedlejších hrobů, kam bylo pohřbeno celkem 118 lidí, 41 mužů a 77 žen. Šlo o služebnictvo, které královnu Merjetneit mělo doprovázet v jejím posmrtném životě.

Tak veliká hrobka naznačuje, že Merjetneit byla ženou velkého významu (možná vladařkou) a že nějaký čas vládla. Není však jisté, jak se přesně jmenovala. Na některých artefaktech se totiž objevuje jméno Merneit (v mužské formě) a Merjetneit (v ženské podobě), což archeologové neví, jak si vysvětlit.

Bohužel její hrobka je jednou z mnoha, které byly již ve starověku vykradeny. Poskládat tudíž životní příběh královny Merjetneit z několika málo poškozených artefaktů je značně obtížné a nejspíš tak zůstane zahalen tajemstvím.

 

user-avatar

Yvonne K.

6. 06. 2018 | 09:00

> ExtraStory   |   Inzerce