Nejkrásnější egyptská královna Nefertiti žila přibližně v letech 1367 – 1350 př. n. l. | zdroj: s1.zetaboards.com


Tajemná Nefertiti: odkud pocházela a kam zmizela nejkrásnější egyptská panovnice?

TÉMATA: egypt | faraonové | archeologie | nefertiti | amenhotep | tutanchamon

Od chvíle, kdy se našla její překrásná vápencová busta, se Nefertiti stala ztělesněním ženské krásy. Ostatně její jméno v překladu znamená „Nádherná žena přichází“. Bohužel však dodnes nevíme nejen, odkud pocházela, ale ani to, kam zmizela. Po její hrobce a mumii už desítky let marně pátrají archeologové.

user-avatar

Markéta Oderská

29. 12. 2014 | 08:26

Proslulá busta královny Nefertiti

Kdysi mocná královna Nilu a dcera bohů Nefertiti upadla na mnoho staletí v zapomnění, než v roce 1912 objevil tým německých archeologů v egyptské archeologické lokalitě Amarně kolorovanou bustu krásné ženy s modrou korunou na hlavě. Záhadou však je, proč sochař bustu nedokončil a nedodělal jí levé oko. Tvrdí se, že busta sloužila dvornímu sochaři Thutmosovi jen jako předloha, historik umění Henri Stierlin ji však před pár lety označil za podvrh. Navic busta prošla jistou retuší, neboť pod vrstvou barevné štuky byla odhalena realističtější řezba obličeje pokrytého vráskami a s vybouleným nosem. 

Busta Nefertiti je nyní vystavena v berlínském Starém muzeu.

Nejasný je ovšem i původ královny Nefertiti. Podle starší teorie byla cizinkou, princeznou z mitannské říše, která se rozkládala mezi Eufratem a Tigridem v Horní Mezopotámii. Původně měla být provdána za Amenhotepa III., protože však zemřel, stala se  manželkou jeho syna a následníka Amenehotepa IV., jenž později přijal jméno Achnaton. Jiná verze tvrdí, že Nefertiti byla dcerou králova vlivného písaře a vezíra Aje a ten byl nejspíše bratrem královny Teje, tudíž musel být i strýcem Achnatona. Nefertiti tak mohla být Achnatonovou sestřenicí.

Faraon Achnaton a jeho hlavní manželka a spoluvladařka Nefertiti

Mezi Achnatonovými ženami zaujímala Nefertiti postavení hlavní neboli velké manželky a byla povýšena na královnu. Na dochovaných reliéfech a obrazech můžeme vidět, jak takřka všude faraona doprovází a dokonce jak se spolu líbají na veřejnosti. Z toho badatelé vyvozují, že mezi královským párem panovala opravdová láska, o čemž svědčí i milostná báseň, již faraon na počest Nefertiti sám složil.

Reliéf královského páru

Nefertiti měla na svého muže značný vliv, podporovala jej v jeho smělých náboženských reformách a od mládí spolu uctívali jako jediného pravého boha Atona – boha Slunce. Měli spolu šest dcer, avšak žádného mužského potomka. Syna Tutanchamona Achnatonovi povila jeho sestra a vedlejší manželka Kija.

Líbající se královský pár

Nicméně ve 12. roce Achnatonova panování najednou Nefertiti mizí z veřejného života a její jméno se přestává objevovat v nápisech. Velkou královskou manželkou se stává princezna Meritaten, nejstarší dcera Achnatona a Nefertiti, s níž faraon zplodil několik dětí. Ve starověkém Egyptě nebyl incest v královské rodině žádným tabu. 

Socha Nefertiti

Nad tím, co se stalo s Nefertiti, si lámou egyptologové dodnes hlavy. Podle jedněch zemřela na mor, který se tou dobou přehnal Egyptem, podle jiných upadla u faraona v nemilost a byla zapuzena. To ovšem popírají nalezené památky. Tak například rytiny s obrazy Nefertiti zdobí ve čtyřech rozích Achnatonův žulový sargofág. Neferiti je tu zobrazena  jako ta, která ochraňuje faraonovu mumii, což byla role tradičně zastávaná jen ženskými egyptskými bohyněmi: Isis, Neftis, Selket a Neith. To by naznačovalo, že si Nefertiti  udržela vliv až do Achnatonovy smrti.

Achnaton a Nefertiti společně s dcerami

Proto čím dál více egyptologů dnes zastává názor, že Nefertiti nezmizela v důsledku smrti nebo nemilosti, ale kvůli změně jména, což souviselo s jejím povýšením. Stala se totiž faraonem koregentem, tedy  spoluvladařkou. S novým titulem přijala i nové jméno:  Anchcheprure Neferneferuaton.

Královna Nefertiti hrající šachy

Během Achnatonovy vlády přebírala Nefertiti víc a víc faraonových pravomocí a těšila se nebývalé moci. O jejím rovnocenném postavení s Achnatonem svědčí o to, že byla na zdech chrámů vyobrazena ve stejné velikosti jako samotný faraon. K jejím privilegiím patřilo i to, že mohla jezdit vlastním vozem vybaveným lukem a šípy, což příslušelo jen králům. Jako velekněžka Atonova kultu měla k dispozici zvláštní svatyni a byla oprávněna sama řídit rituály a obětovat Atonovi. Při důležitých rituálních obřadech, během kterých pozvedá obětní dary směrem k Atonovi, je královna zobrazována sama, bez svého manžela. S faraonem Achnatonem a slunečním  bohem Atonem však tvořily dohromady svatou trojici podobnou té, kterou známe z pozdějšího křesťanství.

Nefertiti jako velekněžka přináší oběť bohu Atonovi.

Na kamenném oblouku v chrámě v Amarně se našel výjev představující Nefertiti s korunou na hlavě, jak chytá na královském člunu nepřítele za vlasy a zabíjí jej kyjem. Takováto scéna byla tradičně vyhrazena pouze faraonům. „Je to další z důkazů, že Nefertiti byla koncem Achnatonovy vlády povýšena z královny na spoluvládce,“ říká egyptolog James P. Allen

Nefertiti s dcerami

Nefertiti si možná o něco později změnila jméno na Smenchkare a nechala se zobrazovat už jako muž, podobně jako to sto let před ní dělala egyptská královna Hatšepsut. Je možné, že po smrti Achnatona vládla Nefertiti tři roky jako faraon, než předala žezlo nezletilému Tutanchamonovi, jenž se oženil s její dcerou, krásnou princeznou Anchesenamon

Nefertiti v záři slunečního boha

O posledních letech královny Nefertiti toho mnoho nevíme. Obecně se má za to, že zemřela v prvních letech vlády Tutanchamona, zhruba ve věku 37 let. Také místo jejího posledního odpočinku dosud zůstává pro archeology záhadou. Do dnešní doby se nepodařilo nalézt její hrobku ani mumii. Zřejmě to souvisí s tím, že krátce po její smrti byl Atonův kult zcela zavržen a tradiční náboženské praktiky byly opět obnoveny. 

Zbytky zničených soch faraona Achnatona a jeho manželky a spoluvladařky Nefertiti, nalezené v Amarně

Následující panovníci se pak snažili postupně zničit veškeré záznamy a důkazy o vládě náboženského reformátora Achnatona a uctívání boha Atona. Byly zničeny celé jeho chrámy, komplexy a další významné monumenty. Kacířský faraon tak zůstal pro historiky neznámý až do 19. století, kdy bylo objeveno město El-Amarna, které bylo zasvěceno právě bohu Atonovi. Jeho sochy byly nalezeny vestavěné do zdí a stejně tak v základech později postavených budov. Následující panovníci totiž použili tento materiál ke stavbě vlastních soch a městských budov. Reliéfy kdysi nejmocnější ženy Egypta byly ze zdí chrámů záměrně vymazány, až z nich zbyly jen nejasné obrysy. Předpokládá se proto, že její mumie i sarkofág byly zničeny a vypleněny. Staří Egypťané věřili, že lze tímto způsobem ukončit něčí posmrtný život. Stále však můžeme doufat, že o záhadné Nefertiti se v budoucnu dozvíme víc, až egyptský písek vydá další svá tajemství. Do té doby pátrání po jedné z nejkrásnějších ikon Egypta pokračuje.

 

> ExtraStory   |   Inzerce

témata

Komentáře ( )

user-avatar

Markéta Oderská

29. 12. 2014 | 08:26