Socha pohanského boha Slovanů Radegasta

Socha pohanského boha Slovanů Radegasta | zdroj: kudyznudy.cz


Tajemná posvátná hora Radhošť: Skrývá se v jejím nitru podzemní chrám?

TÉMATA: hory | beskydy | slované | bohové | mýty | mytologie | radegast | radhošť

user-avatar

Václav Pokorný

2. 12. 2017 | 11:00

Moravskoslezská hora Radhošť je hojně navštěvovaná dnešními turisty. V prastarých dobách byla však významným kultovním místem pohanských Slovanů. Byla svědkem náboženských a magických rituálů, a proto dodnes různí záhadologové a amatérští archeologové pátrají v nitru hory po ukrytých pokladech.

Bájná hora Radhošť (1129 m n. m.) je nejznámější horou v chráněné krajinné oblasti Beskydy. Jejím neodmyslitelným symbolem je socha boha Radegasta, podle kterého je pojmenována. Od pradávna se traduje, že hora Radhošť je jeho domovem. 

Tento pradávný bůh Slovanů měl patronát nad úrodou, sklizní, hojností a pohostinností. Také byl bohem slunce a ohně a podle pověstí miloval dobré jídlo a pití. Na paměť této bájné tradice mu byla na Radhošti v roce 1931 postavena socha, jejímž autorem je akademický sochař Albín PolášekSocha pohanského boha Slovanů Radegasta – boha slunce, hojnosti a úrody – je socha stojící na Radhošti. Je realizována z umělého kamene ve velikosti 320 cm. Váží 1,4 tuny.

Hora Radhošť byla v dávných dobách významným kultovním místem starých Slovanů a možná i předslovanských kmenů. Na jejím vrcholu prý stávala pohanská svatyně s ohromnou dřevěnou sochou boha Radegasta ve strašlivé helmě a pancíři z ryzího zlata. Lidé sem zdaleka přicházeli, aby mu přinesli dary – dobytek, část úrody, zvěř, kterou ulovili. Koncem jara pak na Radhošti staří Slované slavili letní slunovrat. O nocích se rozzářily vatry, lidé tančili a zpívali. Konaly se tu náboženské obřady a magické rituály, při nichž se přinášely zvířecí a někdy prý i lidské oběti. Na vrcholu Radhoště se nachází kříž z roku 1805, kaple svatého Cyrila a Metoděje z let 1896-1898, sousoší obou věrozvěstů z roku 1931 a televizní vysílač. Kaple je nejvýše položený chrám v ČR.

Podle legendy nechali jeho modlu na vrcholu hory zbořit soluňští misionáři Konstantin a Metoděj po svém příchodu na Velkou Moravu, kdy v šedesátých letech 9. století údajně na Radhošť zavítali. Přikázali sochu vyvrátit, rozsekat a vrhnout do ohně. Říká se však, že pohanští kněží ji stihli včas ukrýti hluboko do jakéhosi podzemního chrámu. Od té doby tam spolu s dalšími poklady leží v jedné jeskyni za podzemní říčkou, přes kterou vede jen úzká lávka.

Tato pověst může mít docela racionální jádro. Radhošťská hornatina je totiž protkána sítí takzvaných pseudokrasových puklin. Jsou to podzemní prostory vzniklé horotvornou činností. Nejčastěji zmiňované vstupy do podzemí jsou tři – Radochova studna, Cyrilka a Volářka. Vchodů do podzemního labyrintu však bude jistě mnohem víc. Situace je velmi nepřehledná, protože existuje několik desítek dalších vchodů, místním nářečím zvané »ďůry«. Na ty je možno narazit na mnoha místech a dříve je využívali hlavně pastevci jako příruční sklepy pro ovčí mléko a sýr. Tyto nenápadné vchody do podzemí sloužily také jako úkryty. Lidé si stavěli své koliby přímo nad vchody do podzemí nebo v jejich těsné blízkosti a průchody nitrem hory znali hlavně oni. Bylo prý docela běžné, že si pastýř z rožnovské strany zapálil louč a prošel celou horou až na druhou stranu. S výškou 1129 m n. m. je Radhošť sedmou nejvyšší horu Moravskoslezských Beskyd a jde o jejich nejzápadnější tisícovku.

Existují také svědectví, že před 200 lety byly podzemní prostory výrazně bohatší a větší, než jsou v současnosti. V letech 1978 až 1979 se bohumínští speleologové pod vedením Josefa Wagnera pokoušeli podzemí hory prozkoumat. Nedostali se ale příliš daleko, neboť se jim nepodařilo zavalené úseky jeskyní zprůchodnit.

Zbývá tedy ještě nějaká naděje, jak se dostat se do nitra hory? Ano, musel by být nalezen třetí, dosud neznámý vstup do podzemí, a tou je Radochova studna. Podle starých pověstí je právě ona jednou ze vstupních bran do bájného Radegastova chrámu. Je možné, že zůstala nepoškozena a stále průchozí. Bohužel staré kroniky a zápisy se o ní zmiňují jen mlhavě, takže její přesnou polohu nikdo nezná. Můžeme jen doufat, že v budoucnu budou mít jeskyňáři a amatérští hledači více štěstí a objeví vchod do podzemního chrámu pod Radhoštěm.

user-avatar

Václav Pokorný

2. 12. 2017 | 11:00

> ExtraStory   |   Inzerce