Vikingové do dřeva nebo kamene vyřezávali šifrou psané rozmarné vzkazy, jako například

Vikingové do dřeva nebo kamene vyřezávali šifrou psané rozmarné vzkazy, jako například "Polib mě." | zdroj: forskning.no


Tajemná šifra Vikingů prolomena! 900 let starý vzkaz říká: líbej mě!

TÉMATA: vikingové | runy | tajné šifry

user-avatar

Irena Gruberová

14. 06. 2015 | 11:00

Proč Vikingové používali tajné šifry při psaní? Chtěli tajně předat nějaké sdělení, nebo měli jiné důvody pro šifrování svých textů? Odpovědí si vědci stále nejsou jisti. Nicméně runolog Jonas Nordby z Univerzity v Oslu učinil významný krok k nalezení odpovědi. Podařilo se mu totiž zlomit kód nazývaný jötunvillur, který se lingvisté a historici dosud marně snažili vyluštit. Díky jeho objevu mohou nyní vědci porozumět skrytému poslání záhadných vikingských kódů.

Jonas Nordby je prvním vědcem, který prostudoval všechny nápisy s runovými kódy, které se našly po celé severní Evropě, tedy v oblastech, které v raném středověku obývali Vikingové. Jako prvnímu se mu také podařilo rozluštit kód zvaný jötunvillur, obsažený v 9 z 80 dosud objevených nápisů. Všiml si, že na jednom kousku dřeva byly vyryta jména Sigurd a Lavran, která byla obě zapsána jak šifrou, tak i standardními runami. To vědci pomohlo rozluštit zmíněný kód. „Bylo to jak luštit hádanku,“ svěřil se mladý runolog. „Postupně jsem začal nacházet systém v něčem, co bylo na první pohled nesmyslnou kombinací run.“

Runolog Jonas Nordby, který zlomil vikingskou šifru zvanou  jötunvillur

Pokud však někdo čekal, že zlomením kódu se lidstvu zjeví nějaké hluboké tajemství, bude zklamán. Dosud nalezené texty nic takového neobsahují. „Máme málo důvodů věřit, že runové kódy skrývají nějaká citlivá tajemství,“ prohlásil Nordby a dodal: „Lidé spíše psali krátké každodenní vzkazy.“ Řada z nich se navíc nesla v lehkém, až rozmarném tónu. „Líbej mě,“ vepsal kdosi před 900 lety do kousku dřeva, které se našlo ve Švédsku. Zda šlo o milostné psaníčko, však vůbec není jisté. V mnoha případech totiž pisatelé kódovali svá sdělení za účelem vyzvat čtenáře k jeho rozluštění. Podle vědce runové kódy sloužily Vikingům spíš k zábavě a hře a byly hravou formou, jak si procvičovat runovou abecedu.

Na tomto fragmentu dřeva nalezeném v Bergenu v Norsku byla napsána dvě jména mužů jak v runách, tak i šifrou, což umožnilo Nordbymu rozluštit kód  jötunvillur.

„Lidé se vzájemně vyzývali k luštění kódu. Umění tvořit runy bylo jistým druhem soutěže. Svědčilo to o hravosti v psaní, což už dnes nikde nevidíme,“ poznamenal Nordby. Kdo v psaní a luštění kódů vynikal, těšil se jistému společenskému renomé, a tak se někteří svými dovednostmi i vychloubali, jak dokládá nález z Orknejských ostrovů s tímto sdělením: „Tyhle runy vyryl nejgramotnější muž na západ od moře.“

"Tyto runy vyřezal nejvíce gramotný člověk na západ od moře," "chvástal se autor tohoto textu.


 

Runy jsou písmem, které používaly germánské kmeny v době stěhování národů a během raného středověku, tedy v období od 1. až do 11. století. Po přijetí křesťanství započal jejich pozvolný ústup z běžného života a byly nahrazovány latinkou, ale ojediněle se udržely až do 19. století – většinou v podobě runových kalendářů v odlehlejších oblastech Norska a především na Islandu. Původ runového písma je stále nejistý, podle jedné teorie vzniklo z písma etruského a řeckého. Podle legendy daroval runové písmo lidem Odin – otec bohů. Používalo se jak k praktickým účelům, jako například k označování vlastnictví na předmětech denní potřeby, tak i k magii.

 

user-avatar

Irena Gruberová

14. 06. 2015 | 11:00

> ExtraStory   |   Inzerce