Elizabeth Taylor v roli Kleopatry ve slavném historickém velkofilmu z roku 1963

Elizabeth Taylor v roli Kleopatry ve slavném historickém velkofilmu z roku 1963 | zdroj: www.supertran.net


Tajemná smrt egyptské královny Kleopatry: spáchala opravdu sebevraždu?

TÉMATA: Kleopatra | smrt | tajemství

user-avatar

Markéta Oderská

23. 01. 2015 | 07:20

Život a smrt královny Kleopatry se stala námětem mnoha výtvarných děl, divadelních dramat a filmů. Všechny se v podstatě shodují na příčině úmrtí poslední egyptské královny: nechala se uštknout hadem. Bylo ale tomu tak ve skutečnosti?

Málokterá panovnice se stala takovým zdrojem umělecké inspirace, ale i tajemství jako poslední egyptská faraonka Kleopatra. V Alexandrii, kde žila i zemřela, však po sobě nezanechala téměř žádné ze stopy svého života. Nebyla nalezena její hrobka a všechny stavby a paláce z doby její vlády zůstávají roztroušeny na mořském dně.

To dalo prostor ke vzniku řady mýtů o této panovnici včetně toho, jak zemřela. Do myslí lidí se nejvíc vryla romantická představa Kleopatry s kobrou zakusující se jí do prsou. Tuhle verzi její smrti ovšem řada historiků v posledních letech zpochybňuje.

Vražedkyně a svůdnice

V královské rodině Ptolemaiovců nebyla zaznamenána nikdy žádná sebevražda, zato se v ní vraždilo. Sama Kleopatra sprovodila ze světa několik svých sourozenců, včetně svého mladšího bratra a zákonitého manžela Ptolemaia XIII., s nímž se odmítla dělit o trůn.

Tuhle vášnivou a cílevědomou ženu nemohlo jen tak něco zastavit v její cestě k moci. Už odmalička byla rozmazlená a co si umanula, to musela mít. Je těžké si ji proto představit jako tu, která svůj boj dobrovolně vzdává.

Kleopatra nejprve svedla mocného římského vojevůdce Julia Caesara.

V zájmu své moci svedla římského vojevůdce Julia Caesara (podle legendy k němu Kleopatra pronikla tajně, zavinutá do koberce) a porodila mu syna. Později okouzlila jeho blízkého přítele Marka Antonia, s nímž hodlala vybudovat mocnou říši, která by překonala Římské impériumJejich plány jim však překazil Caesarův prasynovec Octavianus, když dosáhl toho, že jim římský senát vyhlásil válku. Ta skončila porážkou Antoniova loďstva u mysu Actia 2. září roku 31 př. n. l.

Po Antoniově sebevraždě se Kleopatra uchýlila do bezpečí své nedokončené hrobky v Alexandrii. Ta údajně stála jen několik stovek metrů od paláce, kam se Octavianus po příchodu do Egypta ubytoval. Odtud mu Kleopatra 12. srpna roku 30 př. n. l. poslala po strážích dopis na rozloučenou a krátce nato se nechala uštknout hadem. Raději volila smrt, než by nechala potupně vláčet Římem, jak Octavianus vyhrožoval. 

Tento způsob sebevraždy zdá se však být poněkud podivným

Historka zní romanticky, ale nepůsobí zrovna věrohodně. Doručit dopis Octavianovi a vrátit se nazpět trvalo jen pár minut, zatímco usmrcení hadím jedem se mohlo protáhnout i na několik hodin! Podle Plútarcha však prý královna zemřela téměř ihned. Stráže, které vzápětí vstoupily do jejího příbytku, našly již panovnici mrtvou.

Nechat se uštknout hadem však není tak lehké, jak by se mohlo zdát. Někdy totiž kobra kousne „na sucho“ a nevytlačí do rány dostatek jedu. „Kleopatra by musela kobře tlačit na horní čelist a masírovat jí jedové žlázy,“ uvedl pro Discovery News německý specialista na otravy jedem Dietrich Mebs.

Podle historických pramenů však měla Kleopatra zemřít „klidnou a bezbolestnou smrtí“. Podle Mebse jsou však následky uštknutí velmi nepříjemné a provází je zvracení, průjem a dušení. „Smrt může nastat už po 45 minutách, ale může také trvat déle provázena bolestivým otokem v místě kousnutí. V závěru mrtvé tělo nevypadá pěkně,“ podotkl Mebs. Je těžké si představit, že by Kleopatra, která si tak zakládala na svém zevnějšku a svůdnosti, zvolila dobrovolně tuhle nevábnou formu smrti.

Další podivnou okolností její smrti je, že s Kleopatrou se nechaly uštknout hadem i její dvě služebné. Jedna kobra ale rozhodně nemá tolik jedu na uštknutí tří lidí, nehledě na to, jak by celou tuhle komplikovanou sebevražednou mašinerii v tak krátké době společně provedly.

Přimět hada vstříknout do rány jed není tak snadné.

Pokud připustíme, že Kleopatra ke své smrti použila kobru egyptskou, která patří k největším africkým kobrám a může dorůst délky až tři metry, je těžké si představit, jak mohli tak velké hady propašovat přes římské stráže ke královně jen v malém košíku s fíky, jak se tradičně píše. Tou dobou navíc v Egyptě vládlo horké léto s teplotami mezi 30 až 40 stupni, a jak Mebs upozorňuje, čím jsou vyšší teploty, tím jsou hadi aktivnější, a to znamená, že ukrýt je před strážemi nebylo vůbec snadné.

Smrtící koktejl s bolehlavem

Z těchto důvodů považuje například německý historik Christoph Schäfer zmíněný způsob sebevraždy za čirý nesmysl. Ostatně řecký zeměpisec Strabón, jenž byl Kleopatřiným současníkem a jako první o její smrti podal zprávu, nabízel hned dvě varianty: podle jedné se nechala Kleopatra uštknout hadem, podle druhé se otrávila nápojem smíchaným z několika různých jedů. Schäfer se k druhé verzi přiklání a předpokládá, že se egyptská panovnice otrávila jedovatým nápojem z bolehlavu plamatého, oměje šalamounku a opia. Z egyptských papyrů je známo, že se o jedy a jejich účinky velmi intenzivně zajímala. Míchala různé jedy a testovala je buď na zvířatech, nebo na odsouzencích.

Strabón ovšem také uvádí, že si není jist, zda byla Kleopatra zavražděna, nebo se sama otrávila. V názorech na její smrt se rozcházeli i jiní starověcí autoři a dlužno dodat, že tradiční verze se ponejvíce opírala o vzpomínky samotného Octaviana. Jenže jak dalece lze věřit někomu, kdo byl úhlavním nepřítelem Kleopatry?

Louis Gauffier; Kleopatra a  Octavian (1787)

Měl budoucí římský císař důvod vraždit?

Někteří vědci, jako například Dr. William Maloney z New York University, naopak Octaviana podezírají z toho, že Kleopatru nechal svými vojáky zavraždit. Nezdolná egyptská panovnice pro něj představovala stálou hrozbu. Vždyť i po své porážce se pokusila s Octavianem vyjednávat, aby ponechal egyptský trůn alespoň pro její děti. Ten se však, jak známo, na své cestě k samovládě neštítil použít jakýchkoliv prostředků a se svými protivníky neznal slitování. Nechal popravit Kleopatřina 14letého syna Caesariona, jelikož byl skutečným Caesarovým synem, kdežto on jen nevlastním. Zbavil se i nejstaršího syna Marca Antonia, jehož ostatně podle některých historiků také nechal zabít. Po smrti Kleopatry připojil Octavianus (pozdější římský císař Augustus) Egypt k římskému impériu a vyjádřil dokonce svůj obdiv Kleopatře, přestože za jejího života ji na smrt nenáviděl a vyjadřoval se o ní jako o děvce, která očarovala jak Caesara, tak Antonia svými kouzly.

Kde se vzala kobra?

Historka o sebevraždě hadím jedem měla posloužit ve své době hlavně egyptským poddaným. „Egyptská kobra byla posvátná, měla chránit egyptské vládce před nezdarem. Považovali ji za vtělení bohyně Ísis, jednoho z nejdůležitějších bohů Egypta. Kleopatra pocházela z kněžské dynastie a nechávala se uctívat jako ztělesnění Ísis,“ poznamenal historik Schäfer. Podle něj smrt pomocí posvátného hada dodávala Kleopatře božskosti.

Ať tak či onak, zůstávají poslední momenty Kleopatřina života nadále obestřeny tajemstvím. Až nález společné hrobky Kleopatry a Antonia a rozbor královniných ostatků pomůže dva tisíce let starou záhadu objasnit.

> ExtraStory   |   Inzerce

témata

Komentáře ( )

user-avatar

Markéta Oderská

23. 01. 2015 | 07:20