V roce 2011 vznikl televizní dokument The Vampire Princess (česky Upíří princezna), který novodobou myšlenku Rainera Köppla, že Eleonora Amálie byla skutečně upírkou, popularizuje.

V roce 2011 vznikl televizní dokument The Vampire Princess (česky Upíří princezna), který novodobou myšlenku Rainera Köppla, že Eleonora Amálie byla skutečně upírkou, popularizuje. | zdroj: otranto-archive.de


Tajemná upíří princezna žila na krumlovském zámku. Tvrdí to rakouský badatel

TÉMATA: česká šlechta | český krumlov | vampirismus | upíři | dracula

user-avatar

Tyrion

6. 09. 2015 | 15:00

Rumuni mají svého Drákulu, Slováci a Maďaři zas Čachtickou paní, ale ani Češi netrpí nouzí o upíry. Kněžna Eleonora ze Schwarzenbergu sice není tak mediálně známá, ale zato prý právě ona inspirovala irského spisovatele Brama Stokera k sepsání jeho slavného románu o upíru Draculovi. Alespoň to tvrdí Rakušané, kteří o upíří princezně z Českého Krumlova natočili v roce 2011 dokument, který vzbudil ohlas po celé Evropě.

S upíří legendou kolem kněžny Eleonory Amálie se jako první vytasil vídeňský profesor mediálních studií Rainer Köppl. Představil teorii, podle níž byla předobrazem postavy hraběte Draculy jistá upíří kněžna, která žila ve střední Evropě na začátku 18. století. Köppl dospěl k závěru, že onou kněžnou nebyl nikdo jiný než Eleonora Amálie ze Schwarzenbergu. Na tuto stopu jej přivedl v roce 2000 objev záhadného pohřebiště v Českém Krumlově, kde mezi ostatky ležely tři podivné kostry: hlavy měly oddělené od těla, v ústech kámen, probodnutý hrudník, ruce překřížené na břiše a svázané růžencem. Zřejmě šlo o protiupíří opatření, která měla mrtvým zabránit, aby vstávali z hrobu, navštěvovali svět živých a sáli jejich krev. Všichni tři zemřeli někdy mezi léty 1730 až 1740, tedy v době, kdy na krumlovském zámku žila kněžna Eleonora. Jedna z koster byla ženského pohlaví, a s tím vyvstala otázka, zda nepatří krumlovské vévodkyni, o níž už za jejího života kolovaly všelijaké zvěsti. Při výkopech za starými hradbami Krumlova ve čtvrti Plešivec objevili archeologové kostru ženy s hlavou mezi nohama.

Nevěra, potraty, černá magie

Eleonora Amálie se narodila 20. června 1682 jako nejstarší dcera knížete Ferdinanda Augusta z Lobkovic, vévody Zaháňského. Provdala se za vlivného šlechtice Adama Františka ze Schwarzenbergu, který zdědil po své tetě Marii Arnoštce mimo jiné i krumlovské vévodství. Po osmi letech se však manželé odloučili, prý kvůli Eleonořiným pletkám s francouzským důstojníkem. Jenže ani kníže neměl čistý mravní rejstřík a v jeho ložnici se údajně vystřídala pěkná řádka milenek. Svoji ženu totiž nikdy nemiloval, vybral mu ji otec, když předtím ve Vatikánu zrušil jeho tajný sňatek s méně urozenou hraběnkou. K manželské krizi přispělo i to, že Eleonora dlouho nebyla schopna porodit mužského potomka. Poprvé otěhotněla až pět let po svatbě, pak dvakrát potratila a vytouženého mužského dědice přivedla na svět až po čtyřicítce. To lidem přišlo divné. Začali ji podezírat, že se spolčila s ďáblem.

 Kněžna Eleonora v loveckém kostýmu se synem Josefem (1727)

Chovatelka vlků

Jisté je, že Eleonora ve snaze otěhotnět zkoušela všelijaké praktiky – hledala pomoc u léčitelů, popíjela bylinné lektvary, krvavě rudé likéry a dokonce i vlčí mléko, o němž věřila, že povzbuzuje plodnost a podle legendy o Romulovi a Removi zaručuje narození mužského potomka. Ač byla vášnivou lovkyní, vlky zásadně nestřílela. Na krumlovském zámku dokonce založila jakousi „chovnou stanici“, kde tato zvířata sama krmila a starala se o ně s nebývalou péčí. Nocí se pak rozléhalo táhlé vytí nad městem a lidé si šuškali, že jejich kněžna holduje černé magii. Tyto šelmy si totiž obvykle spojovali s ďáblem a považovali je též za pomocníky upírů. Tou dobou v Čechách zrovna vrcholil hon na upíry, podporovaný některými církevními teology. Habsburskou monarchii doslova zachvátila antiupíří hysterie, až musela císařovna Marie Terezie vydat zákaz otevírání hrobů a znesvěcovaní těl. Kvůli uzdravení z nemocí kněžna Eleonora užívala bylinné lektvary a popíjela prý i vlčí mléko.

 Podivná smrt, rychlá pitva, tajný pohřeb

Po smrti svého muže, kterého smrtelně zranil na lovu krátkozraký císař Karel VI., jenž si ho spletl s jelenem, se Eleonora ujímá za nezletilého syna Josefa Adama správy celého panství. Postupně však chřadne, slábne a ztrácí se doslova před očima. Má mrtvolně bledou pleť a je nápadně pohublá. Lidé věří, že se otrávila vlčím mlékem.

Už devět hodin po jejím skonu je její tělo rozpitváno, srdce vyňato a zřejmě spáleno, aby se znemožnilo mrtvé vstát z hrobu a proměnit se v upírku. Pitevní protokol sice neuvádí příčinu smrti, nicméně císařův lékař pod střevy nalézá výrůstek o velikosti hlavy dítěte, a protože v té době se o rakovině jako nemoci ještě nevědělo, byl tento nález brán jako důkaz vampirismu, tedy nákazy upírem.

Ještě tu noc po pitvě bylo tělo zesnulé tajně převezeno z Vídně do Krumlova, kde si kněžna přála být pohřbena. Pohřeb proběhl v tajnosti v noci 10. května 1741 v postranní kapli krumlovského kostela sv. Víta. Hrob byl bezpečně zabezpečen a zakryt. Na náhrobním kameni chybí nejen erb, ale i kněžnino příjmení, jako by se příbuzní chtěli od mrtvé distancovat. To, že si Eleonora Amálie výslovně přála, aby byla po smrti pohřbena ve velmi prostém hrobě s nápisem "Zde leží ubohá hříšnice Eleonora. Modlete se za ni" spolu s vyobrazením lebky se zkříženými hnáty (symbol rčení Pamatuj na smrt), lze chápat jako projev kněžniny hluboké zbožnosti. Vyznavači upírské teorie však právě toto považují za jasný důkaz jejího upírství.

 Náhrobní kámen s lebkou a zkříženými hnáty 

V pasti ďábla, nebo pomluv?

V roce 1996 byl podroben rentgenovému zkoumání dobový obraz mladé kněžny Eleonory v loveckém úboru. Došlo k překvapivému zjištění – její původní obličej byl přemalován. Možná, že její tvář z doby, kdy byla starší a nemocná, se někdo pokusil omladit. Mohl však tak učinit proto, aby Eleonora jako démon nemohla prostřednictvím svého obrazu vyvolávat zlo. Existovaly představy, že portréty zachycují lidskou duši, a ta Eleonořina byla přece od jisté doby posedlá ďáblem!

Spíše než v pasti ďábla se kněžna ze Schwarzernbergu zřejmě ocitla v síti pomluv a pověrečných fám. Byla na svou dobu velmi emancipovanou ženou, dokonce i kouřila. Uměla výborně střílet, skolila i medvěda, její největší zálibou byl lov, což bylo u ženy něco nevídaného. Dokázala se sama postarat o panství, byla schopná a vlivná… to by v tom byl čert, aby za tím nebyly nějaké čáry!


user-avatar

Tyrion

6. 09. 2015 | 15:00

> ExtraStory   |   Inzerce