Zanechali tajemné kamenné disky s hieroglyfy návštěvníci z nebes, označovaní jako Dropové?

Zanechali tajemné kamenné disky s hieroglyfy návštěvníci z nebes, označovaní jako Dropové? | zdroj: www.taringa.net


Tajemné disky z Tibetu: zanechali je v jeskyních návštěvníci z nebes?

TÉMATA: ufo | archeologie

user-avatar

Tyrion

5. 05. 2015 | 11:00

Říká se jim kameny Dropa a vztahuje se k nim fascinující příběh, který však mainstreamová věda považuje za fikci, zatímco ufologové v něm nacházejí jeden z dalších důkazů o existenci mimozemských civilizací, které v minulosti navštívily Zemi.

Kameny Dropa byly údajně objeveny v roce 1938 v pohoří Baian Kara-Ula na čínsko-tibetské hranici. Archeologická výprava vedená čínským profesorem Čch' Pchu Tchejem tehdy narazila na spletitou síť vzájemně propojených jeskyní. V jedné z nich se našly perfektně vyrovnané řady hrobů, které obsahovaly podivné kosterní pozůstatky. Kostry byly velmi krátké, měřily jen něco málo přes 1,3 metrů, a měly neúměrně k tělu velké lebky, navíc nezvykle prodloužené. Kdosi z výpravy tehdy poznamenal, že by mohlo jít o ostatky primátů, načež profesor Čch' Pchu Tchej opáčil: „Slyšeli jste někdy, že by opice pohřbívaly své mrtvé?“

Jak archeologové pronikali hlouběji do jeskyně, odhalili na stěnách také pozoruhodné jeskynní malby. Znázorňovaly bytosti s kulatými helmami na hlavách. Do skalních stěn byly rovněž vyryty obrazy Slunce, Měsíce, Země a hvězd propojených mezi sebou množstvím teček o velikosti hrášku.

Největší překvapení ale archeology teprve čekalo. To když odkryli obrovský kamenný disk, napůl zapuštěný do země. Vypadal jak gramofonová deska z doby kamenné. Uvnitř měl dva centimetry široký otvor a kolem něj vedla až k okrajům v soustředných kruzích jemná spirálovitá drážka. Celkem našli v jeskyni 716 disků! Každý z nich měl průměr 22,7 centimetrů a tloušťku dva centimetry. Jejich stáří archeologové odhadli na 10 až 12 000 let. Při bližším zkoumání pak ještě zjistili, že spirálovitá drážka byly ve skutečnosti vyryté hieroglyfické znaky, tak miniaturní, že je bylo možné spatřit jen pod lupou.

Do disků byly jemně vyryty miniaturní hieroglyfy.

Všechny nalezené disky byly pečlivě uloženy na univerzitě v Pekingu a dalších dvacet let se je řada vědců snažila rozluštit, leč bezvýsledně. Až v roce 1962 se čínskému vědci po čtyřech letech bádání podařilo texty vyryté do disků přeložit. Každý z nich vyprávěl příběh o kosmické lodi, která přiletěla ze vzdálené planety a kvůli poruše nouzově přistála v horách. Mimozemská posádka pak vyhledala úkryt v jeskyních. Místní populace kmene Ham je ale považovala za vetřelce a rozhodla se je vyhubit, několik z mimozemšťanů skutečně zabili, než pochopili, že jim z jejich strany nic zlého nehrozí. V jedné pasáži textu stálo:

„Dropové sestoupili z nebes ve svém létajícím stroji. Ještě než vyšlo slunce, se naši muži, ženy a děti ukryli v jeskyních. Když konečně porozuměli znakové řeči Dropů, uvědomili si, že noví příchozí mají mírumilovné úmysly...“ 

Text dále pokračuje vyprávěním o tom, že se Dropům nepodařilo poškozený stroj opravit a nemohli se tak vrátit na svoji domovskou planetu, takže byli nuceni zůstat na Zemi.

Když profesor Čch' Pchu Tchej v roce 1962 zveřejnil výsledky svého bádání ve studii nazvané „Rozdělené písmo související s vesmírnou lodí, tak jak je napsáno na discích, která sestoupila na Zemi před 12 000 lety ”, setkal se jen s posměchem a dehonestací ze strany svých kolegů. Čínská akademie prehistorie, kde byl zaměstnán, mu zakázala o tématu dál mluvit a psát. To jej přimělo emigrovat do Japonska, kde nedlouho poté zemřel.

Kromě Dänikena a dalších záhadologů se o kamenné disky Dropa začali v polovině 60. let zajímat také ruští vědci, kteří požádali Čínu o zapůjčení několika exemplářů k vědeckým účelům. Chemickou analýzou pak zjistili, že žulové kameny obsahují vysoké množství kobaltu a jiných kovů. Navíc když je umístili na speciální točnu, podivně vibrovaly a zvučely, jako kdyby jimi procházel elektrický náboj. Nebo jak jeden z vědců poznamenal, „jako kdyby byly součástí nějakého elektrického obvodu“.

V roce 1974 pak rakouský inženýr Ernst Wegerer navštívil Banpo Museum v Si-an v čínské provincii Ša-an-si a měl údajně možnost prohlédnout si a potěžkat v ruce dva z těchto disků. Šéfka muzea mu dokonce dovolila si je vyfotit. Ze snímků však není patrné, že by disky obsahovaly nějaké hieroglyfy, což ale Wegerer zdůvodnil efektem použitého blesku a také tím, že povrch disků byl již léty opotřebovaný. Zvláštní na celé věci bylo, že krátce po jeho návštěvě přišla ředitelka muzea náhle o místo.

Foto pořízené v roce 1947 Dr. Karylen Robin-Evansem, zachycuje vládnoucí pár kmene Dropa.

O dvacet let později v roce 1994 se do téhož muzea vypravili němečtí vědci Hartwig Hausdorf a Peter Krassa a dozvěděli se, že vedení muzea nařídilo oba disky odstranit. Hausdorf zjistil, že v Číně pravost disků neuznávají, a také to, že čínská vláda nevede žádné záznamy o existenci etnika nazývaného Dropa. Přitom ještě v době nálezu disků prý v okolí jeskyní žila jakási etnická menšina, která si říkala Dzopa a jejíž příslušníci věřili, že jsou přímými potomky mimozemských bytostí ze systému Sirius. Antropologové je nebyli schopni přiřadit k žádnému známému etniku, ať už čínskému, mongolskému nebo tibetskému. Kromě toho, že se vyznačovali snědou (žlutou) pletí, byli velmi malé, drobné postavy a měli vůči tělu neúměrně velkou hlavou, což koresponduje s nálezy kosterních ostatků v jeskyních.

Jeden z jadeitových disků Bi

Tolik celý příběh. Co z toho je pravda a co pouhá fikce, lze dnes jen těžko posoudit. Kamenné disky totiž zmizely, stejně jako se z povrchu zemského vytratil tajemný lid Dropa. Zbyly jen legendy a svědectví lidí, jejichž jména a existenci nelze podobně jako disky nikde dohledat. Jediné dochované fotky s těmito disky neprokazují přítomnost zmiňovaných hieroglyfů a podobají se spíše kulatým diskům Bi vyráběným v období neolitu, jakých se v Číně našly tisíce. Experti navíc zpochybňují, že by se jednotlivci mohlo za pouhé čtyři roky podařit rozluštit neznámé písmo. Poukazují na fakt, že jen luštění starověkých písem vztahujících se ke známému jazyku obvykle trvá celá desetiletí a podílejí se na něm široké týmy odborníků na lingvistiku. Což teprve, když jde o naprosto neznámý jazyk, notabene vetřelců z vesmíru!

Tibetší nomádští pastevci známí pod jménem "Dropka"

Vědci také poukazují na fakt, že etnikum zvané Dropa skutečně existuje, jen jde o nomádské pastevce žijící na severu Tibetské náhorní plošiny. Ti však rozhodně nejsou žádnými trpaslíky, mají normální, spíše robustní postavu a nikterak velkou hlavu. Slovo Dropa pak v překladu znamená osamělý, izolovaný, což odpovídá jejich způsobu života v odlehlých horách.

Nicméně zastánci teorie o mimozemském původu Dropů a jejich poselství vyrytého do disků považují jejich záhadné zmizení za důsledek čínské kulturní revoluce a naprostou absenci jakýchkoli validních informací pak za snahu čínských úřadů celý případ ututlat.

témata

user-avatar

Tyrion

5. 05. 2015 | 11:00

> ExtraStory   |   Inzerce