Toto léto probíhá záchranný archeologicko-antropologický výzkum na ploše budoucích výrobních hal na okraji obce Olšany u Prostějova.

Toto léto probíhá záchranný archeologicko-antropologický výzkum na ploše budoucích výrobních hal na okraji obce Olšany u Prostějova. | zdroj: www.sci.muni.cz


Tajemné hroby Slovanů u Prostějova: matku pohřbili i s dětmi a vzácným polodrahokamem

TÉMATA: archeologické objevy | slované | slovanské hradiště

user-avatar

Irena Gruberová

13. 08. 2015 | 11:00

Matka dvou malých dětí onemocněla a rudý kámen krve, dovezený až z daleké Indie, ji měl vyléčit. Nepovedlo se, žena umřela a byla pohřbena nedaleko svých dvou dětí, z nichž to starší mělo jen dva roky a mladší bylo sotva batole.

Takový mohl být příběh vztahující se k hrobům, které archeologové nedávno odkryli na slovanském pohřebišti z 11. století v Olšanech u Prostějova.

„Jedná se o slovanské pohřebiště z 11. století, odhalena zatím byla desítka hrobů. Kosterní pozůstatky patří Slovanům, kteří se tu od dávných dob živili zemědělstvím,“ uvedl pro Večerník Prostějova Pavel Fojtík z prostějovské pobočky Ústavu archeologické památkové péče v Brně. Jde podle něj o přímé předchůdce dnešních obyvatel Olšan u Prostějova. „Opravdu to byli ti první „Olšaňáci“ z období těsně po připojení Moravy k přemyslovským Čechám,“ dodal.

Kostra mladé ženy, u níž se našel karneolový korál.

V hrobě mladé ženy našli badatelé kromě kosterních pozůstatků také precizně broušený karneol, který se na Moravu dostal až z Indie. Podle Fojtíka náhrdelník z podobných polodrahokamů měl v tehdejší době cenu stáda dobytka a jeden takovýto kámen mohl ženě zajistit i několikaměsíční živobytí. Vzhledem k tomu, že karneolu byly od pradávna přisuzovány magické a léčivé schopnosti, předpokládají badatelé, že se s ním neznámá žena pokoušela léčit. Pro své údajné schopnosti zastavovat krvácení a léčit nemoci krve se červeně zbarvenému karneolu dodnes přezdívá „kámen krve“.

Dozvíme se, proč zemřeli?

Hrob dvouletého dítěte zase skrýval velmi vzácně se vyskytující druh náušnic, které jsou na území Moravy cizorodým prvkem. Nejsem si jistý, jestli vůbec z Moravy podobné exempláře máme. Nalezneme je ale téměř po celé Evropě. Známe je z prostředí Karpatské kotliny, z dnešního Slovenska a setkáme se s nimi i na Balkáně,“ řekl pro Český rozhlas Pavel Fojtík.

Vzácné náušnice

Zda mezi matkou a dětmi skutečně existoval příbuzenský vztah, stoprocentně ukáže až analýza vzorků DNA, kterou provedou mladí antropologové z Masarykovy univerzity. „Z analýzy DNA zjistíme i jejich vztahy k širší populaci Slovanů,” upozornil Miroslav Králík z antropologického ústavu brněnské univerzity.

Od roku 2005, kdy v lokalitě Olšan probíhá archeologický výzkum, zde bylo celkem odkryto 22 hrobů s kosterními ostatky 7 dětí a 15 dospělých. Hroby byly uloženy mělce pod povrchem a byly orientovány ve směru západ – východ. Svou hrobovou výbavou (záušnice, náušnice, korálky, nožík) odpovídají mladohradištnímu období (11. století). 


Okolí Olšan bylo dle archeologů osídleno již před sedmi tisíci lety. Protínalo se tu hned několik obchodních cest, a to jak slavná Jantarová stezka od Baltského moře, tak i ta, která spojovala německé Řezno s dalekou Asií. Nejstarší památky, doložené v archeologickém materiálu, patří kultuře s moravskou malovanou keramikou z mladší doby kamenné. Osada lidu s touto kulturou se zde nacházela kolem roku 4500 - 4000 před n. l. V pozdní době kamenné (3500 - 2000 před n. l.) na osadu lidu s moravskou malovanou keramikou navazuje osada lidu s kulturou nálevkovitých pohárů. Další archeologické nálezy pocházejí z doby kultury šňůrové, kultury věteřovské a kultury lužické. Sled kultur před naším letopočtem uzavírají Kelti. Od přelomu 5. a 6. století n. l. se zde objevují stopy slovanského osídlení.


 

 

user-avatar

Irena Gruberová

13. 08. 2015 | 11:00

> ExtraStory   |   Inzerce