Lebka Marie Magdalény je zasazena do zlaté helmy s krkem, kterou rámují vlasy a podepírají čtyři andělé.

Lebka Marie Magdalény je zasazena do zlaté helmy s krkem, kterou rámují vlasy a podepírají čtyři andělé. | zdroj: ancient-origins.net


Tajemné ostatky Marie Magdalény: Kde vlastně zemřela nejmilejší Ježíšova učednice?

TÉMATA: relikvie | bible | ježíš | marie magdaléna | francie | provence

user-avatar

Yvonne K.

2. 10. 2016 | 09:00

Psal se rok 1279, když byly při vykopávkách římského mauzolea objeveny čtyři starokřesťanské sarkofágy z mramoru. Z jednoho se po jeho otevření linula “nádherná a velmi sladká vůně”. V rakvi se nacházela část kostry s lebkou a dřevěná destička pokrytá voskem nesla nápis: “Zde leží tělo Marie Magdalény”.

Provensálského hrabětě, Karla II. z Anjou přiměl k vykopávkám sen, v němž se mu zjevila Marie Magdaléna. Od té doby se věří, že ostatky, na které se do baziliky Saint-Maximin-la-Sainte-Baume chodí dívat veřejnost, patří jedné z nejzajímavějších a nejtajemnějších žen, které se pohybovaly v blízkosti Ježíše Krista. Mohutná bazilika Saint-Maximin-de-la-Sainte-Baume je nepřehlédnutelná už z dáli.

Nad jejím hrobem byla postavena obrovská gotická bazilika s klášterem. V roce 1279 byla chybějící čelist Marie Magdalény na příkaz papeže Bonifáce VIII. navrácena do Francie a 6. dubna 1296 byla oficiálně spojena s její lebkou. Každý rok o svátku Marie Magdalény, který se světí 22. července, prochází městem Saint-Maximin-la-Sainte-Baume procesí a nese prosklený relikviář s lebkou světice, zasazený do zlaté busty, kterou podpírají andělé. Jak se ale ostatky ženy, údajně narozené ve městě Magdala na území Izraele, dostaly do Francie? Každoroční poutní procesí s relikvií Marie Magdalény

Podle jedné z legend uprchla Marie Magdaléna po Ježíšově ukřižování ze Svaté země. Na cestě ji doprovázeli Josef Arimatejský, sourozenci Marta a Lazar, Maximin (jeden z dvaasedmdesáti učedníků Ježíše), Marie Jákobova, Marie Salome a další. Spekuluje se též, že s sebou měla dítě, jehož otcem byl sám Ježíš. Loď bez plachty a vesel, unášená mořem, přistála jednoho dne u břehů Galie, která byla tehdy součástí Římské říše. V místě legendárního přistání dnes stojí francouzské  město Saintes-Maries-de-la-Mer (Svaté Marie z moře). Dříve se místo nazývalo Saintes-Maries-de-la-Barque (Svaté Marie, které připluly). Podle jedné verze se Marie Magdaléna uchýlila do odlehlé jeskyně vysoko v kopci a žila zde jako poustevnice. Zemřela v polovině 1. století a její přítel Maximin, jenž byl první biskupem v Aix, ji nechal pohřbít ve městě Saint-Maximin-la-Sainte-Baume. V jedné z legend se říká, že ji v roce 47 našeho letopočtu andělé odnesli do pohoří Sainte-Baume do jeskyně, kde jako poustevnice strávila poslední roky svého života.

Během saracénských válek se místní obávali, že o vzácné ostatky Máří Magdalény a svatého Maximina přijdou, a proto je v roce 716 před Saracény ukryli. Dlouho se pak měly ostatky za ztracené, než po nich začal pátrat již zmiňovaný Karel II. z Anjou. Lebka z hrobu zmizela znovu za Francouzské revoluce, ale církvi se ji podařilo získat nakonec zpět.

Ruka Ježíšovy manželky

Existují ovšem i další ostatky Marie Magdalény. Jednou z nich je levá ruka, která se nalézá v pravoslavném klášteře Simonopetra na poloostrově Athos v Řecku. Podle řeckého podání totiž Marie Magdaléna odešla do Efezu v dnešním Turecku, kde pomáhala sv. apoštolu Janovi a tam také zemřela. Z této ruky prý též vychází příjemné aroma, jako v případě francouzských ostatků,  a je s ní spojeno mnoho zázraků. Farmářům například zachránila úrodu před škůdci, a když v roce 1945 vypukl v nedalekém lese požár, Marie Magdaléna zařídila, aby by se podařilo přinést dostatek vody k jeho uhašení. Relikvie je předmětem uctívání a každoročně k ní přicházejí tisíce poutníků. Levá ruka Marie Magdalény je uchovávána jako vzácná relikvie v klášteře Simonopetra na řeckém poloostrově Athos.

Zda jsou všechny tyto ostatky pravé, však nelze ověřit. Církve nedaly souhlas, aby byly vzájemně porovnány a zjistilo se, zda patří stejné osobě. Tajemstvím zůstává zahaleno nejen místo posledního odpočinku této biblické postavy, ale i celý její život. Stále není jasné, zda byla hříšnicí či dokonce nevěstkou, či naopak ženou vznešeného postavení, která Ježíše podporovala i materiálně. V každém případě zaujímala mezi Ježíšovými učedníky výjimečné postavení. Jí jako první se ukázal Ježíš po svém vzkříšeníMarie Magdaléna rozjímá nad lebkou. Autorem obrazu je německý barokní malíř Jan Boeckhorst.

Další rozpory ohledně Marie Magdalské vznikly při nálezu apokryfních svitků po 2. světové válce v Horním Egyptě. V nich se uvádí, že tato žena byla nejoblíbenější Ježíšovou učednicí. V diskuzi mezi Ježíšem a jeho žáky klade důležité otázky. Zatímco mnozí apoštolové nechápou Ježíšovo učení, Marie rozumí velice dobře a vystupuje v roli jejich duchovního vůdce. Někteří z apoštolů, hlavně Petr, se však k ní staví nepřátelsky, zřejmě zajati patriarchální výchovou a náboženskými předsudky. Ježíš Marii nazývá svou družkou a často ji líbá na ústa. Z toho dnes někteří usuzují, že spolu žili jako muž a žena.

user-avatar

Yvonne K.

2. 10. 2016 | 09:00

> ExtraStory   |   Inzerce