Jak se odlesňuje amazonský deštný prales, odkrývají archeologové jeho skrytá tajemství.

Jak se odlesňuje amazonský deštný prales, odkrývají archeologové jeho skrytá tajemství. | zdroj: livescience.com


Tajemné příkopy v Amazonii jsou starší než deštný prales. Vědci neví, kdo a proč je vytvořil

TÉMATA: archeologie | objevy | předkolumbovská amerika | amazonie | deštné pralesy

user-avatar

Tyrion

29. 09. 2015 | 12:00

Před více jak 15 lety byly při kácení pralesa v bolivijské a brazilské Amazonii objeveny do země vyhloubené rovné příkopy, kruhy a čtverce. Podle posledních výzkumů je lidé vytvořili ještě před tím, než tu amazonský deštný prales vyrostl. Účel těchto příkopů však zůstává tajemstvím.

Podivné příkopy spatřily poprvé světlo světa v roce 1999 při odlesňování velkých ploch pralesa a zakládání pastvin. Od té doby byly na severu Bolívie a v brazilské Amazonii odkryty již stovky těchto terénních úprav, roztroušených na území delším než 150 mil. Jsou široké asi devět metrů a tři metry hluboké, lemují je metr vysoké valy. Průměr největších kruhových příkopů měří přes 240 metrů!

Smysl těchto staveb vědcům stále uniká. To, že mnoho z nich je seskupených na 200 metrů vysoké plošině, vede některé vědce k domněnce, že byly využívány k obranným účelům, jiní však míní, že sloužily k odvodňování a usměrňování vodního režimu, neboť většina z nich se nachází nedaleko vodních zdrojů. Jistý tým výzkumníků uveřejnil v roce 2010 v žurnálu Antiquity studii, v níž tvrdil, že rozvržení příkopů má vysoce symbolický výzkum, což mohlo hrát důležitou roli v náboženských obřadech.

Letecký pohled na příkopy ve Fazenda Colorada

Ještě donedávna byli odborníci přesvědčeni, že příkopy sahají do období kolem roku 200 našeho letopočtu. Poslední výzkum ovšem ukázal, že jsou mnohem staršího data. Informoval o tom ve své studii John Francis Carson z University of Reading v Berkshire. Sedimentární jádra, která výzkumníci odebrali ze dvou jezer ležících poblíž příkopů, obsahovala totiž pylová zrníčka a dřevěné uhlí z dávných ohnišť, a odhalila tak informaci o klimatu a ekosystému z doby před 6000 lety, kdy se tyto nánosy tvořily. Výsledky výzkumu ukázaly, že nejstarší sedimenty vůbec nepocházely z ekosystému deštného pralesa. Naopak prozradily, že krajina ještě před 2 až 3 tisíci lety se více podobala africké savaně než svěžímu deštnému pralesu. Stavitelé tak příkopy vytvořili ještě před klimatickou změnou a přeměnou savany v prales. V krajině zarůstající lesy však žili dál s tím, že prostor okolo svých staveb zřejmě udržovaly nezalesněný. „Je snazší dupat po semenáčích než kácet velké amazonské stromy kamennou sekerou,“ podotkl Carson.

Letecký snímek a schéma geometrických tvarů příkopů nalezených ve Fazenda Colorada

Objev a datování příkopů vrhá na život v Amazonii nové světlo. Předchozí výzkumy uváděly, že v této oblasti mohly dříve žít jen malé a nestálé komunity, teď to však vypadá, že se oblast hemžila poměrně organizovanými společnostmi s rozvinutou kulturou, které byly schopné zrealizovat náročné stavební projekty, které vyžadovaly rozsáhlou, koordinovanou pracovní sílu. Otázkou je, kolik takových staveb se v pralese ještě skrývá. Vědci si čím dál víc uvědomují, jak málo toho ještě vědí o prehistorických kulturách v Amazonii a o životě těch, kteří ji obývali dlouho před příchodem prvních Evropanů.

 

user-avatar

Tyrion

29. 09. 2015 | 12:00

> ExtraStory   |   Inzerce
Zavří­t reklamu