Dvě kovové nádoby nalezené v Purunilacta de Soloco v peruánské oblasti Amazonas.

Dvě kovové nádoby nalezené v Purunilacta de Soloco v peruánské oblasti Amazonas. | zdroj: peruthisweek.com


Tajemní oblační bojovníci z And: objev stříbrných nádob přepíše historii zaniklé říše Chachapoyas

TÉMATA: předkolumbovská Amerika | Peru | Chachapoyas | Inkové

user-avatar

Irena Gruberová

2. 07. 2015 | 11:00

Dvě stříbrné nádoby byly nedávno nalezeny na území zaniklé Chachapoyské říše v Peru. Byť zřejmě nejsou tak posvátné jako Svatý grál, jejich objev může přispět k pochopení jedné z největších a nejtajemnějších jihoamerických kultur.

„Nález těchto nádob změní příběh o Chachapoyas,“ prohlásil šéf Decentralizovaného oddělení kultury v Amazonas Jose Santos Trauco Ramos. Doposud se v oblasti Chachapoyas nenašel žádný kovový artefakt, tudíž se historici nezabývali možností, že tento národ uměl zpracovávat kovy. Objev stříbrných nádob však zcela mění pohled na tuto zaniklou jihoamerickou kulturu. Každá z nádob váží 152 gramů, na výšku měří 112 milimetrů a má průměr 117 milimetrů. Podle Trauca je předčasné určit, k čemu sloužily, ale nabízí se možnost, že šlo o obětní nádoby, vyrobené pod vlivem dominující incké kultury.

Historicky první nález kovového artefaktu kultury Chachapoyas

Na rozdíl od Inků se o Chachapoyas mnoho neví, přitom šlo o jednu z největších a nejvýznamnějších jihoamerických kultur, jejíž památky pocházejí z 1. až 15. století. Chachapoyci, jimž se také říkalo oblační bojovníci, obývali pás vysokohorských mlžných lesů na východním úbočí peruánských And, poeticky nazývaném „obočí džungle“. Podobně jako většina předkolumbovských amerických civilizací i kultura Chachapoyas je opředena rouškou tajemství. Historické prameny o tomto lidu většinou mlčí a neexistuje žádný písemný pramen, který by tato kultura po sobě zanechala. Jediným klíčem k poznání této kultury jsou ruiny jejich obydlí, hrobky, keramika a další artefakty.

Chachapoyas je jedno z nejstarších měst na území Peru. Dnes je to hlavní město kraje Amazonas.

Zhruba šedesát let před vpádem conquistadora Francisca Pizarra do Incké říše, tedy někdy po roce 1470, si Inkové Chachapoyce podmanili, ale předcházely tomu vleklé, vyčerpávající boje. „Podrobování této provincie bylo velmi obtížné a stálo Inku mnoho mužů. Jednak proto, že krajina je tu drsná a neprostupná, a také proto, že místní lidé jsou odvážní a bojovní,“ napsal španělský kronikář Garcilaso de la Vega. Je možné, že odbojní Chachapoyci Pizzarovi k dobytí Incké říše významně dopomohli. Nicméně to jejich kulturu nezachránilo, do 18. století zanikla a zůstala jen jako jeden z barevných tónů v etnickém kotlíku moderního Peru.

Pevnost Kuélap byla objevena až v r. 1843, postavena byla přibližně roku 800 n.l. Tento architektonický skvost má zdi vysoké až 25 metrů, rozprostírá se na ploše téměř šesti hektarů.

Město Chachapoyas je jednou z nejposvátnějších archeologických lokalit v Peru. Kvůli izolaci a špatné dostupnosti však není tolik vyhledávána turisty jako jiné peruánské památky. Citadely jako třeba Kuelap, jež Chochapoyci stavěli na vrcholcích vysokých hor ve výšce tři tisíce metrů nad mořem, jsou však impozantními místy s nádhernými výhledy a jsou jedinečným příkladem toho, jak se lze adaptovat na drsné horské prostředí.

 

> ExtraStory   |   Inzerce

témata

Komentáře ( )

user-avatar

Irena Gruberová

2. 07. 2015 | 11:00