Na Kavkaze byl připoután legendární Titán Prométheus a podobný hrdina vystupuje i ve starých gruzínských mýtech pod jménem Amirani. Měl to být potomek bohů.

Na Kavkaze byl připoután legendární Titán Prométheus a podobný hrdina vystupuje i ve starých gruzínských mýtech pod jménem Amirani. Měl to být potomek bohů. | zdroj: www.sydhav.no


Tajemný a málo probádaný Kavkaz: žili zde dříve Titáni a obři?

TÉMATA: gruzie | kavkaz | prométheus | obři

user-avatar

Tyrion

3. 05. 2015 | 09:45

Pohoří Kavkaz považovali staří Řekové za kolébku lidského poznání. Tady nechal Zeus přikovat ke skále Titána Prométhea za trest, že předal lidem vědění o ohni, které mělo patřit jen bohům. Podobný hrdina jen pod jiným jménem (Amirami) vystupuje také ve starých gruzínských mýtech, kde je vylíčen jako obr. A právě Gruzie je posetá zbytky tisíce let starých kyklopských staveb, které se vzpírají představě, že by je mohl postavit obyčejný člověk. Také údajné nálezy obřích kostí naznačují existenci jakési zmizelé tajemné rasy gigantů, byť toto téma stále zůstává v rovině záhad a spekulací.

Mnoho ze starodávné historie Kavkazu je zahaleno tajemstvím jednoduše proto, že tu bylo dosud provedeno málo terénního archeologického průzkumu. Přitom se tu nacházejí megalitické stavby, které vykazují podobné rysy, jaké jsou k vidění u známějšího Stonehenge, v Tiwanaku, na Maltě nebo v Baalbeku. Problém je, že archeologové nemají možnost v odlehlém a nepřístupném terénu Kavkazu tyto prastaré památky řádně prozkoumat.

Tak například v Gruzii, na svazích pohoří Trialeti ve výšce 1600 metrů nad mořem, se na ploše desítek kilometrů rozprostírají kyklopské hrady a menhiry datované až do období druhého a prvního tisíciletí před naším letopočtem. Toto místo je protkané dlouhou řadou tunelových systémů v podzemí a mnohé ruiny připomínají brány, věže, opevnění i domy.

Dolmen z Kavkazu

U obce Tejisi se tyčí pět metrů vysoký menhir, jenž je součástí středověkého chrámového komplexu. Údajně vyzařuje určitý stupeň radioaktivity. Jiná megalitická pevnost se nachází u jezera Paravani v lokalitě Akhalkalaki ve výšce 2752 metrů, další leží ve východní Gruzii v provincii Kakheti (u vesnice Patara Abuli) nebo v blízkosti města Manglisi v údolí řeky Algeti. Tyto kyklopské stavby jsou vystavěny z čedičových bloků, přičemž některé balvany jsou dlouhé i čtyři metry. Byly pokládány na sebe do přesné roviny bez použití malty.

Záhadou je, proč lidé z doby bronzové stavěli takovéto pevnosti a komplexy na tak nedostupných místech. Stejně tak nikdo netuší, za pomoci jakých technologií to zvládli, když měli k dispozici jen jednoduché nástroje. Protože tu však chybí stopy po lidském osídlení, archeologové se příliš nenamáhají tuto lokalitu podrobněji prozkoumat. Jenže právě nedostatek archeologických materiálů jen přidává na tajemství těchto kamenných staveb a opřít se tak můžeme jen o legendy a mýty, které vyprávějí o dávných obrech.

Socha gruzínského Prométhea, obra Amiraniho

Před několika lety se Gruzií roznesla zvěst o tom, že jeden pastevec objevil daleko v horách vstup do kamenné krypty a uvnitř spatřil dvě obrovské kostry sedící na lavicích u širokého stolu. V roce 2008 se tým gruzínských badatelů na toto místo vypravil. Mělo se nacházet kdesi v pohoří Malý Kavkaz, v Národním parku Bordžomi-Charagauli.

Když výprava na odlehlé místo dorazila, našla starobylou rozpadlou stavbu a poblíž onu zmiňovanou kryptu. Ta se však mezitím již zřítila a byla zasypána sutí a zeminou. Po kostrách obrů nikde ani památky, nicméně v rohu krypty se podařilo vykopat nápadně velké kosti.

Gruzínský paleontolog  Dr. Abesalom Vekua s kostmi obrů v ruské televizi

Tým průzkumníků část těchto kostí odnesl s sebou a předložil renomovanému vědci, profesoru Abesalomu Vekuovi (1925–2014), jenž proslul nálezem 1,8 milionů let starých ostatků hominida nazvaného Homo Erectus Georgicus. V roce 2011 v ruské televizi uvedl, že pokud kosti patřily člověku, musel být vysoký dva a půl až tři metry a žít před 25 000 lety! „Všimněte si bederní kosti, liší se od kostí dnešního člověka velikostí i tloušťkou. Také lebka je o mnoho větší. Tito lidé žili a vyvíjeli se v izolaci od zbytku civilizace, tolik se odlišují svými rysy a výškou. V literatuře se o nich mluví jako o obrech, ale důkazy pro jejich existenci dosud neexistovaly. Takže jsme na prahu jisté senzace. Jenže aby se to potvrdilo, musí být ještě vykonáno spoustu tvrdé práce,“ prohlásil. Bohužel, než mohl kosti důkladně prozkoumat a dospět k nějakému závěru, zemřel a kosti se mezitím záhadně ztratily v muzeu v Tbilisi.

Krypta, v níž byly nalezeny kosti obrů

Loni v červnu se rozhodl Národní park Bordžomi-Charagauli prozkoumat tým vědců vyslaný dokumentárním kanálem Science, který se spojil s gruzínskými vědci a výzkumníky. K filmovému štábu se připojil také známý badatel zabývající se starověkými záhadami Bruce Fenton, aby dokument okomentoval.

Tým absolvoval vyčerpávají túru, kdy musel 20 kilometrů projít pěšky hustými lesy, kde žijí medvědi i vlci, šplhat po horských stezkách a brodit se ledově studenou řekou. „Asi v polovině cesty jsem si začal všímat opracovaných kamenů, kousků hranatých sloupů podél cesty. Megalitických bloků a malých, ale zřetelně vytvarovaných staveb. Některé z nich byly naskládány na sebe a tvořily polorozpadlé zdi, které mohly být částmi nějakých staveb nebo pohřebních komor, další jednoduše ležely v širokých proudech, jako kdyby je odněkud spláchla vysoká voda,“ komentoval svá pozorování Fenton. To, na co narazili později, se zdálo vypadat jako velmi stará dlážděná cesta. Kamenné bloky všude trčely z bláta nebo byly rozházené po obou stranách cesty. „Zjevné pozůstatky civilizace pokračovaly celou cestu až k cílové destinaci 1 800 metrů nad námi na horském vrcholu,“ uvedl. Na úzkém hřebeni se před nimi pak vynořila menší zborcená stavba, která vypadala jak sluneční chrám, soudě podle severozápadní orientace této stavby. Jen pár metrů od ní se nalézala již zmíněná krypta, která mohla být stará zhruba 1 800 až 2 000 let vzhledem k typu použitého cementu, připomínající římský beton.

Cílová destinace expedice – 2000 let staré ruiny staveb ve výšce 1 800 metrů nad mořem v Borjomi

Po svém odvysílání na kanále Science se dokument samozřejmě setkal s kritikou ze strany mainstreamových vědců, kteří Fentonova tvrzení i hypotézy o obrech pokládají za nepodložené. Fenton sice tvrdil, že se uvnitř kamenných ruin kosti obrů nalézají, ale žádné hmatatelné důkazy nepředložil. Jedině důkladný archeologický výzkum tak může v budoucnu celou záhadu objasnit.  

user-avatar

Tyrion

3. 05. 2015 | 09:45

> ExtraStory   |   Inzerce