Studniční věž na Karlštejně

Studniční věž na Karlštejně | zdroj: zlatestranky.cz


Tajemství karlštejnské studny: Nechal kvůli ní Karel IV. povraždit kutnohorské havíře?

TÉMATA: česko | památky | hrady | středověk | karel IV. | karlštejn | tajemná místa čech | pověsti

user-avatar

Václav Pokorný

15. 04. 2018 | 09:30

Při budování studny na hradu Karlštejn se ani po sedmiletém úsilí kutnohorských havířů v hloubce 78 metrů neobjevila voda. Stavitele pak napadlo z nefunkční studny vybudovat aspoň cisternu, do které byla boční štolou přiváděna voda z Mořinského potoka. Jedna z pověstí pak praví, že kvůli utajení studny byli všichni, kdo se na jejím hloubení podíleli, umlčeni násilnou smrtí.

Naprostým unikátem mezi středověkými studnami je karlštejnská hradní studna. S její stavbou se začalo záhy po založení hradu 10. června 1348 a práce na jejím hloubení postupovaly velmi rychle, neboť k stavbě císařského hradu bylo zapotřebí obrovského množství vody. Není proto divu, že sám císař Karel měl mimořádný zájem, aby se dokončení a zprovoznění hradní studny uskutečnilo co nejdříve. Na Karlštejn povolal kutnohorské havíře, kteří hloubili studniční šachtu.  Na rozdíl od ostatních hradních studní, které mají kruhovitý tvar, byla karlštejnská studna zbudována v podobě postupně se snižujícího obdélníku.

Po téměř sedmiletém úsilí havířů byla studna vytesána v rostlé vápencové skále do hloubky 78 metrů, ale ani v této hloubce na pramen nenarazili. Stavitele pak napadlo vybudovat z nefunkční studny aspoň cisternu, která bude napájena boční štolou z Mořinského potoka. Spodní část vyhloubené studniční šachty byla džbánovitě rozšířena a v úrovni 25 metrů nad dnem byla vytesána nová, asi 15 metrů dlouhá  boční štola, ústící nad hladinou Mořinského potoka. K regulaci přítoku vody z potoka do studny sloužilo malé stavidlo, přehrazující potok.

K vybudování této tajné štoly, sloužící jako přivaděč vody z potoka, dal Karel IV. povolat kameníky z parléřské huti, kteří stavěli svatovítskou katedrálu. Pověst praví, že za vykonanou práci dostali královskou odměnu, ale při zpáteční cestě do Prahy byli u osady Ořech přepadeni lupiči, kteří kameníky oloupili a do jednoho je pobili. Nikdy se nedozvíme, jednalo-li se o pouhou náhodu nebo o příkaz z nejvyšších míst. Ale ať to bylo jakkoliv, tajemství karlštejnské studny bylo zachováno. Proto se také nikdy nehovořilo o cisterně, ale vždy o studni. Celá staletí pouze karlštejnský purkrabí věděl o podzemní štole a byl strážcem hradního tajemství. Kutnohorští havíři si tak určitě oddechli, že právě oni nebyli přizváni k záchranné etapě výstavby studny, a mohli dále nerušeně kutat své stříbro. 

 

user-avatar

Václav Pokorný

15. 04. 2018 | 09:30

> ExtraStory   |   Inzerce